Jméno: František Gellner
Zařazení: Spisovatelé
Přidal(a): Ayvii
Život:
- básník, malíř, žurnalista
- syn židovského obchodníka
- na gymnáziu v Mladé Boleslavi začínal psát básně, studuje ve Vídni techniku, poté odchází a studuje báňskou univerzitu v Příbrami
- setkání s Neumannem
- přispívá do Nového kultu (přátelé Šrámek, Toman, Freimut,Mach) – bylo mu asi 20 let
- Jediný si prošel povinnou vojenskou službou v Mnichově
- 1905-1908 studuje v Paříži malířství (chvíli v Drážďanech, pak zase v Paříži. Potkává zde další básníky)
- 1911 redaktor v Lidových novinách v Brně
- jednatel Občanského klubu lidové strany pokrokové
- rukuje do R-U armády 13. srpna 1914 v Mladé Boleslavi
- září je prohlášen za nezvěstného (nikdo neví jestli umřel)
Dílo:
- básně, fejetony, drama,romány,překlady, kresby
- ilustroval Havlíčkův Křest sv. Vladimíra, karikatury a kresby ve Francouzských časopisech, některé olejomalby vysoce oceněny
Básně:
PO NÁS AŤ PŘIJDE POTOPA
– 1901
– protispolečenská revolta X neutuchající touha
– sociální spravedlnost,upřímnost X pokrytectví, maloměšťáctví
– cynické, ironické dílo
RADOSTI ŽIVOTA
– 1903
- životní zklamání, skepse,ironie, gesto vzdoru, rezignace na život
- scenérie nočních ulic, pivnic, kaváren
- melodika šantán a kupletů
NOVÉ VERŠE
– 1919, posmrtně
– dospěje k pochopení teskné krásy života
CESTA DO HOR A JINÉ POVÍDKY
– 1914
– povídky ze židovského prostředí
DON JUAN
- 1924, posmrtně
- Ukazuje svou životní filozofii
Smysl díla:
Člověk si má užívat život, oprostit se od svazujících pravidel a tradicí. Žije se tady teď, i na špinavém stole v zaplivaném baru s pochybnými dámami.
Vliv díla:
-Jaromír Nohavica – Radosti života-Visací zámek – Všichni mi lhali, Perspektiva, Buď matko Boží pomocna
-Malomocnost – Nečekám nic od reforem
-Pepa Nos – To je teď celá moudrost moje, Perspektiva, Všichni mi lhali.
Inspiraci v něm též našli J. Hašek, Kisch, Vodňanský, Jirous (Magorovy labutí písně)
Jazykové prostředky:
- rytmus lidového popěvku (jednoduchost dobového šansonu, kupletu)
- banální rýmy
- nepoetická slova
- nemetaforičnost
- minimum složitých obrazů à jasná reality, nehledejme symboly
- pravidelný verš a rým, velmi jednoduchý, téměř prozaický projev
- vulgarismy,obecná češti, dialekty
______________________________________________________________________
Perspektiva (Po nás ať přijde potopa)
Má milá rozmilá, neplakej!
Život už není jinakej.
Dnes buďme ještě veseli
na naší bílé posteli!
Zejtra, co zejtra? Kdožpak ví.
Zejtra si lehneme do rakví.
Všichni mi lhali (Radosti života)
Všichni mi lhali, všichni mi lhali,
blázna si ze mne dělali.
Přede mnou citem se rozplývali,
za zády se mi vysmáli.
Žurnály, básníci, učenci lhali
po léta za nos mě vodíce,
muži mi lhali, a ženy mi lhaly.
Ženy, ty lhaly mi nejvíce.
Srdce mé stále po lásce prahne,
nikomu však již nevěřím.
Když někdo ke mně ruce své vztáhne,
ustoupím bojácně ke dveřím.
Řek bych, že všechno je ztraceno v žití,
žití je však tak záhadné!
Klidný jsem, mohu-li pivo své píti.
Hořící tabák nezchladne.
Touha má bloudí těkavě světem,
a já popíjím v úzkých zdech.
Co je mi po tom, budu-li dětem
cestou k domovu na posměch!
Propil jsem peníze, na dluh pít budu.
Šťasten, kdo propije boty své!
Zřím oknem krčmy ven v rozmoklou půdu.
Podzim se stromů listí rve.
Rusá láska (Po nás ať přijde potopa)
Má tlustá blondýnko! Má Ofélie,
hladové vášně unavená bojem!
Že Hamlet tvůj den ze dne chladnější je,
tvé srdce pláče teskným nepokojem.
Nahrben Hamlet v lenošce své sedí,
své žluté vlasy rukou hladí líně.
Na rudé růže klidným zrakem hledí,
na rudé růže schnoucí na tvém klíně.
Vše marno, Ofélie! Nerozpěje
se Hamlet sladkostí tvých bílých údů.
Zemdlením tělo tvé se nezachvěje
po divém tanci rozzuřených pudů.
Však do kláštera nejdi přese všecko!
Za noci duše k smrti truchlivá je
a Hamlet usne jak při krbu děcko,
tvé teplé tělo bílé objímaje
