Kniha: Jáma a Kyvadlo
Autor: Edgar Allan Poe
Přidal(a): nikol
Edgar Allan Poe
Edgar Allan Poe (1809–1849) byl americký básník, prozaik, literární kritik a redaktor. Patří k nejvýznamnějším autorům amerického romantismu a zásadně ovlivnil vývoj hororu, fantastické povídky i moderní detektivky. Pro jeho prózu jsou typické uzavřené prostory, psychické krajní situace, strach, smrt, vina a velmi přesná práce s atmosférou. Poe nepracuje pouze s nadpřirozenem; často vyvolává hrůzu prostřednictvím smyslových detailů a logicky popsaného psychického prožitku.
Autorova tvorba
- Havran – slavná báseň založená na rytmu, opakování a motivu nezvratné ztráty.
- Zánik domu Usherů, Černý kocour a Zrádné srdce – hororové a psychologické povídky.
- Vraždy v ulici Morgue – povídka považovaná za jeden ze základů moderní detektivní prózy.
Literárně-historický kontext
Povídka Jáma a kyvadlo byla poprvé publikována na podzim roku 1842 v almanachu The Gift: A Christmas and New Year’s Present for 1843. Patří k americkému romantismu a gotické próze. Poe zasadil příběh velmi volně do prostředí španělské inkvizice a jeho závěr spojil s vpádem francouzské armády do Toleda během napoleonských válek. Nejde však o historickou povídku v dokumentárním smyslu: inkvizice slouží především jako rámec pro experiment se strachem a lidským vědomím.
- Gotická literatura využívá temné prostory, ohrožení, tajemství a extrémní emoce.
- Poe posouvá hrůzu dovnitř postavy: čtenář sleduje, jak vypravěč měří prostor, odhaduje čas a snaží se zachovat rozum.
- První osoba omezuje informace pouze na to, co odsouzenec právě vnímá, a tím zvyšuje nejistotu.
Rozbor díla: Jáma a kyvadlo
Základní charakteristika
- Literární druh: epika.
- Žánr: hororová a psychologická povídka.
- Vypravěč: ich-forma; bezejmenný odsouzenec.
- Prostor: temná vězeňská cela v Toledu.
- Téma: fyzické a psychické mučení, strach ze smrti, boj o přežití a schopnost rozumu reagovat i v krajní situaci.
Postavy
- Odsouzenec – vypravěč, který nezná podobu trestu a musí postupně objevovat mechanismus svého vězení.
- Inkviziční soudci – na začátku jej odsoudí; v dalším ději působí především prostřednictvím připravených pastí.
- Generál Lasalle – objeví se až v závěru a zachytí vypravěče v okamžiku, kdy padá k jámě.
Děj
Po rozsudku se vypravěč probere v naprosté tmě. Zkoumá celu a náhodou zjistí, že uprostřed je hluboká jáma, do níž měl zřejmě spadnout. Později se probudí připoutaný k dřevěné konstrukci a nad sebou spatří ostré kyvadlo, které se pomalu spouští k jeho tělu. Pomocí jídla přiláká krysy a nechá je překousat pouta. Unikne těsně před zásahem kyvadla, ale tím se spustí další mechanismus: rozžhavené stěny se přibližují a tlačí ho k jámě. V posledním okamžiku jej zachytí ruka generála Lasalla, protože francouzská armáda vstoupila do Toleda a inkvizice padla do rukou nepřátel.
Kompozice, jazyk a motivy
- Příběh postupuje chronologicky, ale je přerušován bezvědomím, takže vypravěč i čtenář opakovaně ztrácejí orientaci v čase.
- Důležité jsou smyslové vjemy: tma, vlhkost, pach, zvuk kyvadla, žár stěn a fyzická žízeň.
- Jáma představuje neznámou a náhlou smrt, kyvadlo naopak smrt pomalou a přesně měřitelnou.
- Racionalita hlavní postavy je prostředkem odporu: měří celu, pozoruje mechanismy a hledá technické řešení místo pasivního čekání.
Hlavním účinkem povídky je postupné stupňování strachu. Poe mění druh ohrožení pokaždé, když se vypravěči podaří předchozí past překonat. Čtenář je proto uzavřen do stejné omezené perspektivy jako postava a nemůže vědět, zda další pozorování přinese cestu k záchraně, nebo novou formu trestu.
