Kniha: Jáma a Kyvadlo
Autor: Edgar Allan Poe
Přidal(a): Nikina133
Edgar Allan Poe
- Prozaik, básník (detektivní novely, atmosféra hrůzy, tajemna), předchůdce moderních hororů, racionalista.
Narodil se 19. ledna 1809 v Bostonu (USA) v rodině kočovných herců Poeových, otec i matka byli herci. Otec propadl alkoholu a svou rodinu opustil, záhy na to matka zemřela na TBC a dvouletý Edgar putoval do sirotčince. Po celkem krátké době se ho ujala rodina Allanů, která ho odmalička velice hýčkala. Krátkou dobu žil v Londýně, pak se přestěhovali zpět do Ameriky, začal pracovat jako redaktor a tím se živil, oženil se se svou neteří Virginií, která byla o hodně mladší ( 13. let)a označuje ji jako svou múzu, jeho žena později umírá a Poe začíná psát povídky o pohřbech, duševních nemocech a uvažuje o námětu jeho básně. Po krušném životě (rozpory s otčímem, vyloučení z voj. akademie, pití, drogy, dlouhodobá nemoc manželky Virginie – nakonec zemřela ve 25 letech) umírá Poe ve svých 40 letech. Je považován za zakladatele americké novely, detektivky, hororu. Stále více propadá alkoholu a umírá jako ubožák ve 40 letech v chudinském hrobě. Až za 30 let po smrti se dočkal důstojného pohřbu Představitel lit. hrůzy, básník, kritik, novinář, motiv hrůzy, smutku, smrti
Povídky:
- Vraždy v ulici Morgue – detektivní povídka, makabrózní povídka-dílo děsu, založeno na psychologickém působení, hororová lit.
- Černý kocour -hororová povídka, vypravěč má kocoura, poslouchá ho, s ním chodí. Muž ale začne pít, má radějí alkohol než zvíře. Opije se a nožem vydloubne kocourovi oko. Kocour se ho začne stranit. Později kocoura pověsí na stromě. Zakrátko mu vyhoří celý dům. Na jedné stěně najde obraz kocoura na stromě. Začne se ho bát. Chce kocoura zabít, omylem ale zabije sekerou manželku a zazdí ji ve sklepě. Policisté uslyší ze zdi mňoukat kocoura. Strhnou zeď a najdou mrtvou manželku s kocourem na hlavě.
- Zánik domu Usherů
- Muž, který se rozpadl
- Maska červené smrti
Sbírky básní:
- Havran a další básně
- Havran – Mladík rozjímá nad smrtí své snoubenky Lenory. Vletí k němu havran, sedá si na sochu Athény. Vnímá ho jako smrt.
- Temerlán a jiné básně
Samostatné básně:
- Euréka
- Zvony
Sbírky povídek:
- Grotesky a arabesky
- Černý kocour a jiné povídky
- Dobrodružství Arthura Gordona Pyma
Literární zařazení:
- USA
- romantismus (1. pol. 19. st.)- období mezi 2 revolucemi-nespokojenost, buřičství
- myšlenky nacionalismu, liberalismu
- snaha o národní obrození, nespokojenost s politikou
- vrací se ke středověku, gotice (vznikají anglické parky, zříceniny, umělé jeskyně)
- útěk před společností
Romantický hrdina
- touží po ideálu, lásce, která je nedostupná
- konfliktní, nepřizpůsobivý
- liší se vzhledem
- často je ztotožněn s autorem, nebo autor vstupuje do děje
- vzniká lyrická poezie, eposy, romány, povídky (už skoro ne drama)
Srovnání:
- Proces, Proměna
- česká poválečná próza
- imaginativní, psychologická próza – označovány za hororové, psychologické
- člověk v tísni – z prostředí, doby
- motivy zoufalství, smrti, bezmocnosti
- romány:
- Pan Theodor Mundstock (žid. úředník, chystá se na koncentrační tábor – bouchá hlavou o zeď, spí na prknech, nosí kufr -> přejede ho německé auto, umírá)
- Spalovač mrtvol (emocionální náboj, psychologický horor, zaměstnanec krematoria – přejmenovává lidi, poetista, sílí vliv fašismu, začnou ho přesvědčovat, až se sám stane Němcem, manželka žid. předky -> oběsí ji, syna pozve do krematoria – utluče ho tyčí, dcera uteče; on zešílí)
- Deset malých černoušků
- Příběhy Sherlocka Holmese – Pes Baskervilský
Rozbor díla: Jáma a kyvadlo a jiné povídky
- sbírka povídek (34)
- hororové a detektivní povídky
- prvky tajemna, neznáma
- vzniká v období romantismu-vyskytují typicky romantické hřbitovy, rozpadající se zámky, tajemná úmrtí, násilí, pohřbívání zaživa a záhadné vraždy
- povídky psané v první osobě
- protkáno latinskými a francouzskými citáty
Jáma a kyvadlo
- prozaické dílo
- ich forma
- makabrózní, psychologické dílo
- až morbidní dílo-vystihuje napjatou atmosféru, vyjadřuje hrůzu, děs
- dokáže perfektně zachytit stav vypravěčovy mysli
- motivy smrti a duševního vyšinutí
- není uvedeno jméno hlavního představitele, žádné vedlejší postavy
Kacíř je španělskou inkvizicí odsouzen k trestu smrti. Je mu zle, vidí smrt jako osvobození. Omdlí. Ví ale, že vědomí neztratil úplně. Přemýšlí nad smrtí, sny, vědomím. Neznámé postavy ho odnášejí kamsi dolů. Když konečně otevře oči, nachází se ve tmě. Myslí, že je mrtvý. Poté mu dojde, že je v Toledském žaláři, o kterém se vykládají příšerné věci. Vyčerpáním usíná. Vzbudí se, nachází vodu a chléb. Pomocí látky ze své kutny zjistí rozměry krypty, ve ktré se nachází. Po tmě chodí po místnosti.Uklouzne.Spadne těsně vedle jámy. Opět usíná. Vzbudí se a zjistí, že je místnost ozářená. Může si prohlédnout celý svůj žalář. Stěny z kovových plátů byly pomalované obrazy ďáblů, kostlivců, atd. Je připoután a může pohnout jen jednou rukou. Nenašel žádnou vodu, pouze silně okořeněné jídlo, po kterém měl ještě větší žízeň. Na stropě spatří namalovanou postavu Času držící kyvadlo, jenž se k němu neustále přibližovalo a mělo ho usmrtit svým ostřím. Když bylo kyvadlo pár stop nad ním, napadlo ho namazat provazy zbytky jídla. Houfy krys zaplavily jeho tělo a překousaly provazy. Konečně byl volný. Vzdálil se od kyvadla, jenž se po jeho útěku zastavilo. V tom okamžiku se železné pláty rozžhavily, namalované postavy se rozzářily. Jejich úkolem bylo uškvařit ho žárem. S hrůzou se raději vrhl k jámě. Stěny se k němu přibližovaly, aby ho zahnaly do jámy. Věděl, že zemře. Jeho zoufalství se vystupňovalo na nejvyšší možnou hranici. Najednou uslyší hlasy. Právě když klesal do propasti, zachytila ho ruka generála Lasalla. Inkvizice padla do rukou svých nepřátel, francouzské armády. Kacíř byl zachráněn.
Úryvek z díla:
…Kývalo se v krátkých kmitech a ovšem zvolna. Několik minut jsem je tak pozoroval spíše s podivem než s bázní. Posléze mne jeho jednotvárný pohyb unavil a zadíval jsem se jinam. Zaslechl jsem totiž slabý šelest, a když jsem pohlédl na zem, viděl jsem, jak se tu pohybuje několik obrovských krys. Vylézaly ze šachty, kterou jsem měl před očima hned po pravici. A nedbajíce mého upřeného pohledu, hrnuly se sem v houfech s lačnýma očima; lákal je pach masa. Jen s velkým, soustředěným vypětím jsem je od něho odháněl.
Po půlhodině (snad uplynula i hodina – měl jsem nejasnou představu o čase) jsem opět vzhlédl. A teď jsem spatřil něco, co mne opravdu zmátlo a udivilo. Dráha kyvadla se prodloužila bezmála o yard. A jeho rychlost byla přirozeně také mnohem větší. Ale hlavně mne znepokojil dojem, že znatelně pokleslo…
