Květa Legátová – životopis

Květa Legátová (1919 – 2012) byla česká spisovatelka, která v českých literárních kruzích způsobila po roce 2000 opravdovou senzaci. Do té doby pro veřejnost neznámá autorka, vlastním jménem Věra Hofmanová, se proslavila především povídkovým cyklem Želary a novelou Jozova Hanule. Během svého života vytvořila také mnoho úspěšných rozhlasových her a velkou část života zasvětila učitelské profesi.

 

Život a studium

• Narodila se jako Věra Hofmanová 3. listopadu 1919.
• Její rodiče pracovali na venkovských školách v okolí Brna a ona sama většinu života pokračovala v rodinné učitelské tradici.
• Po absolvování brněnského dívčího gymnázia nastoupila na Masarykovu univerzitu, kde si zvolila studium češtiny a němčiny.
• Pokračování ve vysokoškolském studiu jí znemožnilo uzavření vysokých škol nacisty v roce 1939.
• Krátce pracovala jako písařka ve Valašském Meziříčí a následně učila němčinu na brněnské konzervatoři.
• Po uzavření konzervatoře byla totálně nasazena do brněnské zbrojovky.
• V roce 1946 jí bylo konečně umožněno dokončit studium na Filozofické fakultě.
• V letech 1953 až 1958 absolvovala navíc externí studium matematiky a fyziky.
• Učitelskou praxi získala na gymnáziu v Uherském Brodě.
• Dlouhou řadu let učila na venkovských školách v Beskydech, kde byla z důvodu politické nespolehlivosti několikrát přeložena ze školy na školu.
• Právě drsné beskydské prostředí se stalo velkou inspirací pro její nejznámější literární díla.
• Zemřela 22. prosince 2012.

 

Literární styl a tvorba

• Pro naprostou většinu čtenářů se stala známou autorkou až po vydání své nejúspěšnější knihy Želary v roce 2001.
• Literárně činná byla přitom již o několik desetiletí dříve, dlouho však používala pseudonym Věra Podhorná.
• Až v pozdějším věku začala publikovat pod známým pseudonymem Květa Legátová.
• Ve 40. letech bylo natočeno několik jejích prvních rozhlasových her a s rozhlasem hojně spolupracovala i nadále.
• Psala rozhlasové hry s pohádkovými i historickými motivy, žánrově spadající do oblasti science-fiction i hry s detektivní zápletkou.
• V 90. letech zvítězila na festivalu rozhlasové tvorby.
• Její prvotinou byl soubor črt s názvem Postavičky.
• Kapitola z její stěžejní knihy Želary byla publikována už v roce 1957 v časopise Dokořán, celý soubor však vyšel až po čtyřiceti letech.
• Za knihu Želary byla oceněna prestižní Státní cenou za literaturu.

 

Literární dílo

Próza

• Postavičky (neznámý rok) – Prvotina autorky, jedná se o soubor črt.
• Korda Dabrová (1961) – Román určený dívčímu čtenářstvu, vydaný pod pseudonymem Věra Podhorná. Příběh se odehrává v prvorepublikovém období. Korda je dcerou bohatého statkáře. Zbavuje se předsudků, jež jí byly od malička vštěpovány. Dílo nebylo kritikou příliš kladně přijato.
• Želary (2001) – Cyklus osmi navzájem mistrně provázaných a postupně se doplňujících povídek. Děj se odehrává před druhou světovou válkou v beskydské vísce Želary. Pro tu autorka pravděpodobně našla inspiraci ve Starém Hrozenkově, kde působila určitý čas jako učitelka. V knize vykresluje navzájem propletené osudy místních obyvatel, žijících v drsných horských podmínkách. Významnými prvky v knize jsou pevná spjatost želarských obyvatel s všeobjímající přírodou, vše určující neustálý tok času, pověrčivost a víra v nadpřirozené síly. Povídky jsou psány poetickým jazykem, zároveň jsou příběhy svérázných obyvatel Želar líčeny ostře realisticky. Jedná se o nejvýznamnější dílo Květy Legátové.
• Jozova Hanule (2002) – Novela, která je poslední částí želarského cyklu. Mladá lékařka přichází do odlehlé vesnice, aby se tu ukryla před pronásledováním za ilegální činnost vůči nacistům. Musí se sžít s místními tvrdými podmínkami. Zpočátku pro ni zcela nepřijatelné zvyky a hodnoty začíná chápat a uznávat.
• Nic není tak prosté (2006) – Soubor čtyř detektivních příběhů, v nichž vystupuje jako hlavní postava mladý poručík Ryška. Také tyto povídky byly sepsány o mnoho let dříve, než byly publikovány knižně.

 
Filmové adaptace

• Želary (2003) – Filmová adaptace novely Jozova Hanule. Snímek natočil režisér Ondřej Trojan a do hlavní role obsadil Aňu Geislerovou.

 

Zajímavosti o pseudonymech a identitě

• Vlastním jménem se autorka jmenovala Věra Hofmanová.
• Své první literární pokusy a román Korda Dabrová vydala pod pseudonymem Věra Podhorná.
• Pseudonym Květa Legátová přijala až mnohem později a právě pod ním se proslavila.
• Dlouhá léta se jí dařilo tajit svou pravou identitu před veřejností i novináři, a to i v době, kdy její knihy lámaly rekordy v prodejnosti.

 

Související autoři

Současná česká próza a autoři s venkovskou tematikou
 
Jarmila Glazarová

• Česká spisovatelka, která se rovněž inspirovala drsným životem v Beskydech.
• Autorka známého románu Vlčí jáma nebo prózy Roky v kruhu.

 
Jiří Hájíček

• Současný český spisovatel, jehož díla se často odehrávají na venkově.
• Držitel ceny Magnesia Litera za román Rybí krev.

 
Kateřina Tučková

• Česká spisovatelka, která ve svých dílech často zpracovává historická a společenská témata z moravského prostředí.
• Autorka bestselleru Žítkovské bohyně, který se rovněž odehrává v drsném prostředí Bílých Karpat.

 

Citáty

O prostředí Želar

Významnými prvky v knize jsou pevná spjatost želarských obyvatel s všeobjímající přírodou, vše určující neustálý tok času, pověrčivost a víra v nadpřirozené síly.

 

Časté otázky k autorovi

Jaké je nejznámější dílo Květy Legátové?
Jejím nejznámějším dílem je povídkový cyklus Želary z roku 2001 a navazující novela Jozova Hanule.
 
Jaké bylo skutečné jméno Květy Legátové?
Vlastním jménem se jmenovala Věra Hofmanová. V minulosti používala také pseudonym Věra Podhorná.
 
Kde čerpala autorka inspiraci pro své knihy?
Inspiraci čerpala především během své učitelské praxe na venkovských školách v Beskydech a ve Starém Hrozenkově.