Vladimir Georgijevič Sorokin (1955) je významný ruský spisovatel, dramatik, scenárista a jedna z nejvýraznějších osobností literárního konceptualismu a postmoderny. Proslavil se svými kontroverzními a provokativními díly, která často kritizují ruskou společnost a politiku, přičemž využívá absurditu, nadsázku a specifické narativní postupy.
Život a studium
- Narodil se 7. srpna 1955 v osadě Bykovo v Moskevské oblasti tehdejšího Sovětského svazu.
- Jeho život zpočátku nesměřoval k literatuře, rozhodl se pro studium technických oborů.
- Přihlásil se na Gubkinovu univerzitu, tedy Moskevský institut zpracování ropy a zemního plynu.
- Později studoval také na Moskevském institutu anorganické chemie.
- Úspěšně dokončil studium v oboru mechanické inženýrství.
- Po absolutoriu nenastoupil do technického oboru, ale začal pracovat v časopise Smena.
- Práce v redakci začala formovat jeho život literárním směrem.
- Z časopisu Smena byl později propuštěn z politických důvodů, protože odmítl vstoupit do komsomolu (komunistického svazu mládeže).
- Následně se realizoval ve výtvarném umění, věnoval se malířství, knižní grafice a konceptuálnímu umění.
- Jako ilustrátor se podílel na více než padesáti různých dílech a jeho vlastní tvorba byla k vidění na mnoha výstavách.
- Jeho první literární projevy se datují do začátku sedmdesátých let.
- Debutoval básnickou prvotinou vydanou v novinách Za kadry něftjanikov (Naftařská tajemství).
- Významným milníkem byl rok 1985, kdy mu vyšlo šest povídek v pařížském časopise A-Ya.
- Ve Francii mu následně vycházela další díla v nakladatelství Sintaxis.
- Kvůli politické situaci v Sovětském svazu mohl doma publikovat výhradně prostřednictvím samizdatu.
- Změna přišla až v roce 1989, kdy se několik jeho povídek objevilo v oficiálním časopise Rodnik (Pramen).
- Velký zlom v jeho kariéře nastal v roce 1992, kdy jeho povídku otiskl časopis Iskusstvo kino.
- V roce 2005 vešel ve známost jako autor libreta k opeře Děti Rozentalj, která měla premiéru v divadle Bolšoj těatr.
- Jeho osobní život je trvale spojen s Moskvou, kde žije se svou manželkou.
- S manželkou má dvě dcery, dvojčata.
- Je aktivním členem ruského PEN klubu.
Literární styl a konceptualismus
- Patří mezi nejvýznamnější osobnosti takzvaného konceptualismu v rámci ruské literatury.
- Jeho tvorba se vyznačuje snahou šokovat čtenáře i politickou moc.
- Často využívá absurdní situace, fantazijní motivy a silnou nadsázku.
- Nebojí se kontroverzních témat, což v minulosti vedlo i k jeho obžalobě po vydání některých děl.
- Experimentuje s formou, například psaním celých románů výhradně v přímé řeči bez uvedení konkrétních postav.
- Ve svých dystopických vizích často propojuje futuristické prvky s návratem k archaickým formám vládnutí.
Literární a dramatické dílo
Próza a romány
- Třicátá Marinina láska (1995) – Známý román napsaný již v osmdesátých letech, u nás vydaný v roce 1995. Unikátní je především svou snahou šokovat ruský lid a tamní politickou moc. I proto byl autor po jeho vydání obžalován. Poměrně kontroverzní je i samotný obal knihy.
- Fronta (2003) – Jeden z nejznámějších a nejvíce překládaných románů, u nás vydaný v roce 2003. Jeho unikátem je jedinečný styl psaní. Nejsou v něm uvedeny konkrétní postavy a je psaný výhradně v přímé řeči. Popisuje rozmluvy lidí stojících ve frontě.
- Den opričníka (2009) – Jedno z nejznámějších děl, které popisuje budoucí Rusko v roce 2027. Po době bezvládí a zmatků nastává obnova země, které začne opět vládnout car. Země je obehnaná zdí a je odříznutá od sousedních států i zbytku světa. V ČR bylo dílo vydáno v roce 2009.
- Vánice (2011) – Titul vydaný v České republice v roce 2011. Nechybí zde popis celé řady absurdních situací a motivů, stejně jako fantazie nebo nadsázka. Hlavním motivem díla je putování velkou ruskou vánicí.
- Telurie (2013) – V domovském Rusku vyšla v roce 2013, u nás o rok později. Kniha má přinášet odpověď na otázku Umberta Eca o vstupu do nového středověku. Nechybí celková svéráznost autora a jeho záliba v kontroverzi, jak z pohledu ruského, tak i evropského.
Dramatická tvorba a libreta
- Děti Rozentalj (2005) – Libreto k opeře, která měla premiéru v moskevském divadle Bolšoj těatr.
Výtvarné umění a ilustrace
- Kromě literatury se Vladimir Sorokin výrazně profiloval také ve výtvarném umění.
- Věnoval se malířství, knižní grafice a konceptuálnímu umění.
- Během své kariéry ilustroval více než 50 různých knižních děl.
- Jeho výtvarná díla byla prezentována na celé řadě uměleckých výstav.
Související autoři
Představitelé ruského konceptualismu a postmoderny
Viktor Pelevin
- Významný ruský postmoderní spisovatel.
- Ve svých dílech často kombinuje popkulturu, sci-fi a východní filozofii.
- Autor známých románů jako Čapajev a Prázdnota nebo Generation P.
Venedikt Jerofejev
- Ruský sovětský spisovatel a dramatik.
- Jeho nejslavnějším dílem je postmoderní poema Moskva-Petušky.
- Podobně jako Sorokin se vymezoval proti oficiální sovětské literatuře.
Dmitrij Prigov
- Ruský básník, výtvarník a sochař.
- Jeden ze zakladatelů a hlavních představitelů moskevského konceptualismu.
- Byl blízkým souputníkem Sorokina v rámci neoficiální umělecké scény.
Citáty a zajímavosti
O literární tvorbě
Sorokinova díla jsou často vnímána jako zrcadlo nastavené ruské společnosti, které nekompromisně odráží její absurdity a temné stránky.
Časté otázky k autorovi
Kdy a kde se Vladimir Sorokin narodil?
Narodil se 7. srpna 1955 v osadě Bykovo v Moskevské oblasti.
Jaké obory Sorokin vystudoval?
Vystudoval mechanické inženýrství na Moskevském institutu zpracování ropy a zemního plynu a na Moskevském institutu anorganické chemie.
Proč byl propuštěn z časopisu Smena?
Byl propuštěn z politických důvodů, protože odmítl vstoupit do komsomolu.
Jaký je hlavní motiv románu Den opričníka?
Román popisuje dystopické budoucí Rusko v roce 2027, kterému vládne car a země je obehnána zdí, odříznutá od zbytku světa.
