Inka Machulková – životopis

Inka Machulková (1933 – 2014) byla česká básnířka a jedna z nejvýraznějších představitelek takzvané beat generation u nás. V šedesátých letech se stala ústřední postavou legendární pražské poetické kavárny Viola, kde po boku Václava Hraběte a Vladimíry Čerepkové recitovala své verše za doprovodu jazzu. Po srpnových událostech roku 1968 zvolila cestu emigrace a usadila se v západoněmeckém Mnichově, kde pokračovala v literární tvorbě a vydávala své sbírky v exilových nakladatelstvích.

 

Životní osudy Inky Machulkové

• Narodila se 8. listopadu 1933 v Praze jako Olga Popková.
• Jméno Inka, pod kterým vstoupila do literatury, byla její skautská přezdívka z dětství.
• Příjmení Machulková získala po svém prvním sňatku v roce 1959.
• Vystudovala Vysokou školu chemicko-technologickou (VŠCHT), ale odjakživa ji to táhlo k literatuře a poezii.
• V padesátých a šedesátých letech vystřídala řadu dělnických a technických profesí, pracovala jako vývojářka, závoznice či laborantka.
• Zároveň začala přispívat do několika literárních časopisů a postupně se prosazovala na literární scéně.
• V šedesátých letech se stala jednou z hlavních tváří poetické kavárny Viola.
• Ve Viole recitovala své básně za doprovodu živé jazzové hudby a četla zde také texty amerických beatníků v originále.
• Po srpnové okupaci v roce 1968 se rozhodla opustit Československo a emigrovala do Západního Německa.
• Usadila se v Mnichově, kde se v roce 1970 podruhé vdala a postupně se jí narodili dva synové.
• Její syn Jan Schmolling se stal uměleckým fotografem a Marc Schmolling uznávaným jazzovým klavíristou.
• I v emigraci vystřídala mnoho zaměstnání, pracovala například pro filmové studio Bavaria Atelier GmbH nebo pro firmu Siemens.
• V devadesátých letech působila jako učitelka češtiny na mnichovské jazykové škole.
• Po sametové revoluci v roce 1989 se občas vracela do vlasti, ale trvale zůstala žít v Německu.
• V důchodovém věku se naplno vrátila k psaní poezie a vydala několik nových básnických sbírek.
• Zemřela 27. března 2014 v Mnichově ve věku osmdesáti let.

 

Literární styl a témata

• Její tvorba je silně ovlivněna americkou beat generation, což se projevuje uvolněnou formou a důrazem na autentický prožitek.
• Básně ze šedesátých let byly přímo koncipovány pro veřejnou recitaci za doprovodu jazzové hudby.
• Ve svých textech často využívala zvukomalbu a osobitou, velmi živou imaginaci.
• Raná tvorba se vyznačuje lehkostí, srozumitelností a přímým tahem na branku bez zbytečných složitostí.
• V exilové tvorbě se objevují pocity vykořenění, ale i reflexe nového prostředí a hledání vnitřní svobody.
• Pozdní sbírky mají výrazně filozofičtější přesah a zkoumají otázky lidského probuzení a smyslu existence.
• Zajímavým rysem její poezie je prolínání dvou odlišných světů a perspektiv – života v německém Mnichově a vzpomínek na rodnou Prahu.

 

Básnické sbírky a výbory

Básnické sbírky

• Na ostří nože (1963) – První básnická sbírka obsahující dvacet tři básní, které se vyznačují lehkostí na čtení a snadným pochopením.
• Kahúčú (1969) – Sbírka silně ovlivněná beat generation. Začíná motty od Jacka Kerouaca a citací z Evangelia svatého Matouše. Název je odvozen z indiánského označení pro kaučuk, o kterém se autorka učila na VŠCHT.
• Kámen komediantů (1979) – Exilová sbírka vydaná v Mnichově více než deset let po emigraci. Obsahuje i několik básní, které dříve neprošly cenzurou a byly odmítnuty pro sbírku Kahúčú.
• Neúplný čas mokré trávy (2006) – Návratová sbírka po mnohaleté tvůrčí pauze. Navazuje na poetiku šedesátých let a představuje uměleckou výpověď o světě a svobodě. Kniha obsahuje i rozsáhlý rozhovor s autorkou.
• Zamkni les a pojď (2009) – Průřezový výbor básní od začátku šedesátých do konce sedmdesátých let. Zahrnuje texty ze sbírek Na ostří nože, Kahúčú, Kámen komediantů a také básně publikované pouze časopisecky či recitované ve Viole.
• Probuzení hráči (2010) – Filozoficky laděná sbírka prolínající dvojí nazírání světa (Mnichov a Praha). Základním motivem je otázka, zda už došlo k lidskému probuzení, nebo si na něj stále jen hrajeme.
• Barvy (2016) – Posmrtně vydaná sbírka obsahující texty z posledních pěti let autorčina života. Básně byly objeveny a sestaveny z jejích osobních zápisníků.

 

Související autoři

Česká a americká beat generation
 
Václav Hrabě

• Nejvýznamnější představitel české beat generation a blízký přítel Inky Machulkové.
• Společně s ní patřil k ústředním postavám poetické kavárny Viola v šedesátých letech.

 
Vladimíra Čerepková

• Česká básnířka, která po boku Machulkové a Hraběte tvořila jádro české beatnické poezie.
• Rovněž byla úzce spjata s prostředím pražské Violy a později emigrovala do Francie.

 
Jack Kerouac

• Klíčová postava americké beat generation, jehož texty Inka Machulková četla v originále návštěvníkům Violy.
• Jeho báseň použila Machulková jako jedno z úvodních mott ke své přelomové sbírce Kahúčú.

 

Časté otázky k autorovi

Kdo byla Inka Machulková?
Česká básnířka, významná představitelka české beat generation a jedna z hlavních postav pražské poetické kavárny Viola v šedesátých letech.
 
Proč emigrovala z Československa?
K emigraci do Západního Německa (Mnichova) se rozhodla po srpnových událostech a okupaci Československa v roce 1968.
 
Jak vznikl název její sbírky Kahúčú?
Název pochází z indiánského označení pro kaučuk, o kterém se autorka dočetla během svých studií v učebnici gumárenské technologie na VŠCHT.