![]()
Teréza Nováková (1853 – 1912) byla jedna z nejvýznamnějších českých spisovatelek přelomu devatenáctého a dvacátého století. Byla silně ovlivněna venkovským realismem a její prózy se často odehrávají v oblasti východních Čech, zejména v okolí Litomyšle. Kromě literární tvorby se aktivně zapojovala do tehdejších snah o ženskou emancipaci a prosazování rovnoprávnosti.
Život a studia
- Narodila se 31. července 1853 v Praze jako Teréza Lanhausová.
- Její otec byl Čech, zatímco matka pocházela z bohaté německo-židovské rodiny.
- Rodina jí zajistila velmi kvalitní vzdělání, absolvovala dívčí školu S. Amerlingové a navštěvovala Náprstkův Americký klub českých dam.
- Díky výborné znalosti cizích jazyků četla od mládí významné světové autory, především anglické a německé, v originále a tyto zkušenosti později využila ve vlastní tvorbě.
- Během studií vedla bohatý společenský život a navazovala kontakty s předními osobnostmi tehdejšího kulturního dění.
- Provdala se za gymnaziálního profesora Jana Nováka, se kterým se přestěhovala z Prahy do východočeské Litomyšle.
- Po smrti svého manžela se později přestěhovala do Proseče u Skutče.
- Ve východních Čechách prožila více než dvacet let a intenzivně se zajímala o místní lidové zvyky a kulturu, což se výrazně promítlo do jejích literárních děl.
- V Praze i v Litomyšli aktivně prosazovala práva žen, bojovala za jejich rovnoprávnost, přístup ke vzdělání a volební právo.
- Byla členkou místních ženských hnutí a stála u zrodu časopisu s názvem Ženský svět.
- Zemřela 13. listopadu 1912 v Praze u svého syna Arneho Nováka, který se stal významným literárním kritikem a teoretikem.
Literární styl a témata
- Její tvorba je silně ovlivněna venkovským realismem s důrazem na detailní zachycení prostředí východních Čech.
- Díla jsou často koncipována jako takzvané monografické romány, které se detailně zaměřují na životní osudy jedné hlavní postavy.
- Často se věnovala tématům společenských a národnostních menšin.
- Ve svých textech reflektovala nové myšlenky a společenské změny, které se objevovaly ve společnosti na přelomu století.
- Využívala své hluboké znalosti východočeského folklóru, lidových zvyků a specifik místní kultury.
- V jejích vrcholných dílech se objevují nejen prvky kritického realismu, ale také romantismu.
- Nebála se kritizovat společenské předsudky, maloměšťáctví a útlak českého národa.
Literární dílo
Romány
- Jan Jílek (1898) – Děj románu se odehrává na konci osmnáctého století. Hlavní postavou je obyčejný člověk, krejčovský učedník Jan Jílek, který pochází z evangelicky orientované rodiny. Pro svou víru musí Čechy opustit, ale neustále se snaží svým krajanům pomáhat. Kniha sleduje jeho nelehký životní osud, kdy je například při jedné záchranné akci zajat jezuity, uvězněn a mučen.
- Jiří Šmatlán (1900) – Román, jehož hlavní postavou je velmi inteligentní, nábožensky založený člověk, který neustále přemýšlí o tom, jak by bylo možné lidskou společnost lépe uspořádat. Nakonec se seznamuje s člověkem, který ho přivádí k myšlenkám socialismu.
- Na Librově grundě (1907) – Autorka zde zachytila každodenní život i sociální problémy na jedné české vesnici okolo revolučního roku 1848. Hlavním tématem je především robota, která slouží jako symbol útisku nejen jednotlivých lidí, ale potažmo i celého českého národa. Jednou z hlavních postav knihy je sedlák Jobek Libra.
- Děti čistého živého (1909) – Kniha s podtitulem Román ze života lidu na východě Čech. Hlavní dějovou linií je vyprávění o místní náboženské sektě, která představovala určitý symbol touhy zdejších lidí po lepším životě.
- Drašar (1914) – Vrcholný román autorky, jehož inspirací byl skutečný příběh kněze a národního buditele Justina Michla. Kniha sleduje jeho životní příběh i tragický konec, přičemž každá kapitola představuje určitou etapu jeho života. Autorka zde ostře kritizuje předsudky a maloměšťáctví ve společnosti, dílo mísí prvky realismu a romantismu.
Povídkové soubory
- Úlomky žuly (1902) – Soubor sedmi povídek, jejichž hlavními postavami jsou mladé dívky. Ty se snaží vzepřít svému osudu, prosadit se ve společnosti a najít své životní štěstí navzdory vůli svých rodičů či všeobecně přijímaným společenským předsudkům.
Činnost v ženském hnutí
- Teréza Nováková patřila k předním představitelkám českého ženského emancipačního hnutí.
- Aktivně působila v Praze i v Litomyšli, kde se zasazovala o rovný přístup žen ke vzdělání a o získání volebního práva.
- Založila a redigovala časopis Ženský svět, který se stal důležitou platformou pro šíření emancipačních myšlenek.
- Spolupracovala s dalšími významnými ženami své doby a navazovala na odkaz svých předchůdkyň.
Související autoři
Představitelé českého realismu a venkovské prózy
Karolina Světlá
- Blízká přítelkyně Terézy Novákové z dob jejích studií.
- Představitelka venkovského realismu, tvořila v oblasti Podještědí.
- Autorka děl jako Kříž u potoka nebo Vesnický román.
- Přítel Terézy Novákové, se kterým se stýkala během svého mládí v Praze.
- Významný český básník a prozaik, představitel generace ruchovců.
- Autor známých satirických Broučkových výletů.
- Další významný představitel českého venkovského realismu.
- Ve svém díle se zaměřoval na oblast Podkrkonoší a Hlinecka.
- Autor románů Kalibův zločin či Zapadlí vlastenci.
Zajímavosti a citáty
Odkaz v rodině
Její syn Arne Novák se stal jedním z nejvýznamnějších českých literárních historiků a kritiků, který mimo jiné odborně hodnotil i dílo své matky.
Inspirace skutečností
Román Drašar je založen na pečlivém studiu historických pramenů o skutečném knězi a buditeli Justinu Michlovi.
Časté otázky k autorovi
Kde se odehrává většina děl Terézy Novákové?
Většina jejích próz je zasazena do oblasti východních Čech, zejména do okolí Litomyšle a Proseče u Skutče, kde autorka dlouhá léta žila a studovala místní folklór.
Jaká byla hlavní témata jejích románů?
Zaměřovala se na osudy jednotlivců (tzv. monografické romány), náboženské a sociální otázky, život na venkově a kritiku maloměšťáctví či společenských předsudků.
Jak se Teréza Nováková angažovala ve společnosti?
Byla velmi aktivní v ženském hnutí. Bojovala za rovnoprávnost žen, jejich právo na vzdělání a volební právo. Založila také časopis Ženský svět.