Tereza Raquinová – rozbor díla k maturitě

literatura

 

Kniha: Tereza Raquinová

Autor: Émile Zola

Přidal(a): ZD, Alžběta

 

 

Emilé Zola

  • Narodil se 2. ledna 1840, umírá 29. září 1902 v Paříži
  • V 7 letech mu umírá otec – žije jen s matkou, se kterou se v 18 přestěhuje do Paříže
  • Díky pomoci rodinných přátel má ve 12 možnost nastoupit na lyceum
  • Ani na druhý pokus neudělá maturitu
  • Žije jako hladovějící bohém s moha literárními plány a zásuvkami plnými nevydaných veršíků
  • Kvůli bídě je nakonec přinucen přijmout zaměstnání v Hachettově nakladatelství
  • Po 4 letech odchází a pokouší se realizovat svůj dávný plán – živit se literaturou
  • Jako první vydává sbírku Povídky pro Ninonu, která e dobře přijatá kritikou, a tak otevírá Zolovi cestu ke čtenářům
  • Vytváří práci Experimentální román, ve kterém říká, že román musí být postaven na vědeckém základě a spisovatel má byt jen pozorovatel zapisující objektivní realitu. Základem mají být fakta (např. v Tereze Raquinové uplatňuje poznatky z moderní biologie)
  • Postavy románu jsou určovány dědičností a nejbližším prostředím
  • Tereza Raquinová znamená první etapu Zolovy naturalistické romanopisecké dráhy. Nejzdařilejší dílo je Zabiják, dále pak Nana, Germinal a ještě několik dalších
  • nejslavnější díla: Tereza Raquinová, Zabiják,  Břicho Paříže

 

Literárně-historický kontext

19.století

  • industrializace, liberalizmus, nacionalizmus, rozmach technických a přírodních věd
  • vznik nových států (Řecko) a sjednocení (Itálie, Německo)
  • populační exploze, migrace zejména do Ameriky
  • Revoluce v Evropě
  • absolutismus ztrácí sílu

 

Naturalismus

  • vznik v 70. letech 19. st. z realismu ve Francii – zakladatel Emile Zola
  • jeden ze směrů realismu
  • vyvozování závěrů z bezprostředních úsudků a smyslových vjemů
    • detailní popis prostředí i situací
  • vychází z tehdejších nejnovějších sociologických studií, že člověk je ovlivněn svou biologickou podstatou, dědičností a prostředím kde žije
  • realita, často krutá a hrubá
  • hrdinové jsou něčím výjimeční – z psychologického, sociálního nebo biologického hlediska
  • detailní popis postav a jejich činů, důraz na důvod jejich činů, psychika postav a vztahy mezi nimi
  • Gustav Flaubert (Paní Bovaryová), Maupassant, Mrštík (Santa Lucia)

 

Rozbor díla: Tereza Raquinová

Celková charakteristika díla

  • Žánr: Román francouzského naturalisty
    • Je analýzou vzniku, průběhu a dohry zločinu manželky nenávidící svého muže.
  • Druh: Jedná se o epické dílo
  • Forma: řadí se do prózy

Vydání díla: Prvně ve francouzštině roku 1867.

 

Hlavní myšlenka:

  • Dílo řeší problém viny a trestu. Pojednává o lidské touze, která měla za následek vraždu, což vyvolalo výčitky.

 

Hlavní téma:

  • Vášeň, zločin, trest, utrpení, zešílení, touha, vina, nalhávání sám sobě, vražda, výčitky, nenávist, zrada, přetvářka, chtíč, sobeckost

 

Kompozice:

  • Chronologická (v díle se dodržuje časová posloupnost, jako v reálném životě)
    • Jediná výjimka je první kapitola, ve které nahlížíme zhruba do poloviny následujícího děje. Jsou zde dvě hlavní vygradování a to vražda Camilla, zhruba uprostřed knihy, a sebevražda Terezy a Laurenta, úplně na konci knihy.
  • Děj je rozdělen do 32 kapitol, které na sebe logicky navazují.

 

Jazyk a styl (+ citace)

  • Kniha je přeložena z francouzštiny do především spisovné češtiny.
  • V přímé řeči, které je v knize celkově jen velmi málo,  se občas objevují nespisovné výrazy, vulgarismy (ty děvko,…)
  • Občas se vyskytují metafory nebo jiné básnické prostředky.

 

Citace Komentář   Jazyk a styl
Zajímali ho jen utopenci, když tam vystavili několik nabobtnalých a namodralých mrtvol. Často jim odpadávaly cáry masa i obličeje, kosti protrhly změklou kůži, tvář byla jako vykostěná a vyvařená. Popis okamžiků, kdy Laurent hledal Kamila v márnici epiteton

spisovná čeština

er- forma

Na prahu spatřil Terezu v šněrovačce a spodničce, celá zářila zalita bílým světlem, vlasy měla pevně sčesané do týla. První setkání Laurenta a Terezy, kdy laurentovy dojde, jak krásnou má milenku. epiteton constans
Na konci Guenegaudovy ulice, když jdete od nábřeží, je Novomostský průchod, jakási úzká a tmavá chodba z Mzarinovy ulice do Seinské. Začátek jedna z mnoha podrobných popisů místa er – forma

spisovný

 

Vypravěč/slohový postup:

  • Vyprávěcí (převážně) a popisný postup (autor popisuje myšlenky hlavních hrdinů a jejich duševní pochody)
  • Vypravěč je autorský –  zabírá děj i postavy z vnější i vnitřní perspektivy, je vševědoucí a všudypřítomný.
  • Využívá se er-forma

 

Hlavní postavy:

  • Tereza- Její otec ji jako malé dítě přivezl k jeho sestře paní Raquinové a poprosil ji, aby ji vychovávala, protože její matka zemřela. Tereza je v duchu energetická, ale výchova její tety z ní dělá uzavřenou. Přeje si žít jiný život, ale své sny uzavírá do sebe, působí klidně, poslušně a své tetě, která se jí ujala je vděčná a udělá cokoliv, co si přeje.
  • Kamil- Syn paní Raquinové, kterému je poskytována přehnaná péče díky, které působí zranitelně a slabě. Paní Raquinová ho zásobuje velkým množstvím medicín a nespustí ho z očí.
  • Laurent- Přítel Kamila, který je jeho přesný opak. Je silný, samostatný, vyrovnaný a zábavný. Právě tyto vlastnosti Tereza u svého muže postrádá a sní o nich. Laurent je vypočítavý, odhalí Terezinu touhu a svede ji.
  • Michaud, Grivet, Olivier, Zuzana- Přátelé paní Raquinové a Kamila. Tereza si je moc neoblíbila.

 

Časoprostor

  • Děj knihy se nejdříve odehrává ve francouzském Vernonu a později v Paříži.

 

Podrobný popis prostředí a doby

Příběh se odehrává ve Francii konce 19. století. Zprvu se nacházíme v menším městečku Vernon, později se rodina stěhuje do Paříže, kde si v pasáži Pont-Neuf pronajímá malý obchůdek s galanterním zbožím. Pasáž je jakási úzká temná chodba obložená nažloutlými kachličkami a zastřešená skleněnou střechou zčernalou špínou. Obchůdek malý, a přesto neútulný pokoj, kde jsou ve vysokých starých regálech vyskládané všemožné drobnosti, od barevných nití, vzorovaných látek, až po různé nazdobené klobouky.  Nad krámkem se nacházejí tři pokoje, ve kterých rodina bydlí – kuchyně, ložnice paní Raquinové a ložnice manželů. Ta je zprvu jen chabě zabydlená, bez nějakých výrazných dekorací, ale když se přistěhuje Laurent, dá si paní Raquinová s výzdobou záležet a vloží do něj různé drobnůstky a pentle. O pokoji paní Raquinové se toho moc nedozvídáme, stejně jako o samotné Paříži, kam se vdáme na procházku s hlavními hrdiny jen párkrát. Dobově se nacházíme ve francouzském Druhém císařstvím, což znamená, že vládcem je Ludvík Napoleon Bonaparte. Jeho režim je zpočátku velmi autoritativní. Policie má za úkol z blízka dohlížet na občany a odstranit jakoukoliv opozici. Tisk je úzce kontrolován. Pevně stanovený řád však zajišťuje příznivé klima pro ekonomiku a ve Francii propukne průmyslová revoluce. Postupně se ale císařství liberalizuje. Je garantována svoboda tisku a právo na stávku. V roce 1870 je přijata nová ústava – demokratická, parlamentního charakteru. Haussmann přestavuje Paříž. Buduje dlouhé rovné třídy, které usnadňují pohyb armády. Jenže tento vývoj je v roce 1870 zastaven Prusko-francouzskou válkou.

 

Obsah (děj) díla

Kniha začíná ve francouzském městě Vernonu, kde paní Raquinová vychovává svého syna. Jednoho dne ji navštíví její bratr a přiveze sebou svou malou dceru Terezu, které zemřela matka. Prosí svou sestru o to, aby se ujala jeho dcery. Paní Raquinová souhlasí a vychovává Terezu jako by byla její vlastní. Tereza a Kamil spolu vyrůstají jako sourozenci a ani když vyrostou, k sobě necítí nic jiného než sourozenecké pouto. Kamil je velmi slabý a bývá často nemocný. Paní Raquinová mu dává různé medicíny, které musí brát preventivně i Tereza, které zakazuje dělat jakýkoliv šum, když je Kamil nemocný. Tereza touží běhat venku, ale místo toho sedí tiše u krbu a uzavírá se do sebe. I když Tereza touží po jiném životě, je své tetě vděčná a když paní Raquinová přijde s nápadem, že se Kamil a Tereza stanou manželé, Tereza tiše souhlasí. Paní Raquinová tím chce zajistit péči pro svého syna, kterou mu může Tereza poskytnout.

Když jsou Kamil a Tereza dospělí, chystá paní Raquinová jejich svatbu. Tereza a Kamil se stávají manželé, ale jejich život se změní jen v tom, že usínají ve stejném pokoji. Kamil rozhodne o tom, že se přestěhují do Paříže, kde začne pracovat. Tereze se nový dům v Paříži nelíbí, protože je tmavý, vlhký a přirovnává ho k hrobce. Paní Raquinová zřídí v domě obchod s šitím a Tereza musí být celý den sedět v domě. Každý den je pro ni stejný a jedinou změnou jsou pro ni čtvrteční večery, protože přicházejí na návštěvu přátelé paní Raquinové a Kamila. Tyto večery ji nebaví a je ráda když může jít do obchodu obsloužit zákaznici. Jednoho dne potká Kamil svého přítele Laurenta a pozve ho k nim domů. Laurent se před Kamilem zmíní o tom, že touží být malířem a Kamil mu navrhne, aby nakreslil jeho portrét. Laurent tak přichází každý den do domu Raquinů a paní Raquinová si ho oblíbí. Tereza se v jeho blízkosti necítí ve své kůži, protože ji Laurent přitahuje. Ten je vypočítavý, všimne si Terezy a vezme si do hlavy, že ji svede. Tento plán se mu vydaří snadno, protože Tereza neklade žádný odpor.

Laurent a Tereza se stanou milenci a Laurent utíká každý den z práce k nim domů. Tereza se do něj zamiluje a je jí jedno jestli to paní Raquinová odhalí. Každý den tvrdí paní Raquinové, že jí není dobře a chodí si lehnout nahoru. Laurent přichází zadním vchodem a snaží se být opatrnější než Tereza. Po nějaké době se i Laurent zamiluje do Terezy a oba bez sebe nemohou být. Laurent má problém v práci, protože si jeho vedoucí všimne, že odchází pryč. Laurent a Tereza se mohou vidět jen při čtvrtečních večerech, kde se snaží chovat odtažitě, aby u jejich přátel nevzbudili podezření. Tereza je šťastná a konečně může ukázat její uzavřené vlastnosti. Jednou se Tereza vypraví za Laurentem pod záminkou, že jde za zákaznicí, která jim dluží peníze. Tereza a Laurent si uvědomí, že nikdy nebudou moct být spolu, když bude Kamil naživu a tak začínají pomýšlet na vraždu.

Jednoho dne se Tereza, Kamil a Laurent vypraví na výlet na venkov k řece Seině, kde Laurent utopí Kamila. Laurent navrhne Tereze a Kamilovi vyjížďku na loďce, a když jsou z dohledu lidí, chytne Kamila a snaží se ho zchodit z loďky. Kamil kousne Laurenta do krku a volá Terezu. Ta mezitím omdlí a probudí se až na pevnině, kam jí dotáhl Laurent, který si vymyslel příhodu, které všichni uvěřili. Tereza se po probuzení nervově zhroutí a Laurent jede za paní Raquinovou, aby jí oznámil smrt jejího syna. Paní Raquinová je nešťastná, ale za smrt jejího syna nedává nikomu vinu. Tereza je několik dní zavřená ve svém pokoji a uvědomuje si, co se přihodilo. Když se Tereza poprvé od té události setká s paní Raquinovou, obejme ji a obě pláčou za Kamila. Laurent je spokojený se svým činem a ničeho nelituje. Chodí navštěvovat paní Raquinovou a snaží se jí se vším pomáhat. Tereza jeho jednání nechápe a přijde jí sobecké. Tereza a Laurent se nestýkají, protože nechtějí riskovat, že by je někdo nachytal a tím by zkazil jejich plán. Laurent se snaží zalíbit paní Raquinové a nahradit jí Kamila. Nechce požádat o Terezinu ruku sám, ale jeho plán je takový, že jim to paní Raquinová sama navrhne.

Po nějaké době se ale všechno změní. Laurent začíná mít pocit, že ho někdo sleduje a je stalé s ním. Večer slyší hlasy, které mu připomínají Kamila a myslí si, že je Kamil pod jeho postelí. Tyto představy se stále zesilují a Laurent začíná mít strach. Grivet, přítel paní Raquinové přijde s nápadem, že by se Laurent měl stát součástí rodiny a vzít si Terezu. Paní Raquinová souhlasí a Laurent si myslí, že Terezina přítomnost ho zbaví přízraku. Po svatbě jsou Tereza a Laurent po dlouhé době spolu sami v jedné místnosti, ale všechno je jiné. Jakoby Kamilova smrt zničila všechnu jejich vášeň, kterou k sobě měli. Laurent se snaží Terezu políbit a připomíná jí milostné chvilky, které zažili, ale ona už ho nemiluje a naopak k němu cítí opovržení. Laurent se zarazí, když zjistí, že Kamilův přízrak nepronásleduje jen jeho ale také Terezu. Na stěně visí Kamilův portrét, který Laurent namaloval, ale ani jeden se neodváží ho sundat. Terezu i Laurenta trápí výčitky a obviňují se navzájem z vraždy. Když jsou spolu sami, je to pro ně horší než při čtvrtečních večerech, kde se oba přetvařují. Žádná jejich noc se neobejde bez hádek a strachu. Pomoc příchází jen ze strany paní Raquinové, která ticho a samotu vyplňuje řečmi. Zanedlouho paní Raquinová onemocní a Laurent s Terezou se o ni starají, ale jen pro jejich dobro. Její stav se zhoršuje a postupně ztrácí schopnost mluvit a hýbat se. Manželé se přestávají ovládat a před paní Raquinovou vyzradí svůj čin. Paní Raquinová není schopná nikomu říct, co slyšela a musí snášet Terezinu péči, která si myslí, že jí tím její teta odpustí. Paní chce nejdříve zemřít, ale potom se rozhodne vydržet naživu, co nejdéle, aby se dočkala jejich odplaty.

Kniha končí tím, že se manželé začnou podezřívat. Oba si myslí, že je ten druhý chce obvinit z vraždy na stanici. Jeden večer Laurent připravuje Tereze pití, a když jsou k sobě otočeni zády, Tereza vezme do zástěry nůž a Laurent nasype do pití jed. Jako by něco tušili, oba se otočí a přistihnou se při činu. Tohle všechno pozoruje paní Raquinová, která ví, že se dočká pomsty. Tereza a Laurent jsou zoufalí, padnou si do náruče a pláčou. Ani jeden nedokáže žít s činem, který provedli a tak Tereza vypije půlku sklenice s jedem a ostatní dopije Laurent.

 

Inspirace dílem:

  • V roce 1953 se dočkal prvního zfilmování, a to francouzsko-italskou produkcí.
  • V roce 2013 vyšlo americké drama V tajnosti, které je románem volně inspirováno.

 

Aktuálnost díla

  • I přesto, že téma vraždy se týká nejspíš jen malé části naší populace, když se na knihu koukneme trochu s nadhledem, pochopíme aktuálnost tohoto díla v životě každého z nás. Každému se totiž už určitě někdy stalo, že v nějaké své životní situaci viděl nějakou možnost, u které si myslel, že je to ta jediná možná, a že všechno vyřeší, ale následně zjistil, že udělala jen ještě všechno horší. Nebo okamžik, když vám někdo obětuje a vy ho potom hrozně zklamete. A dalších takových přenesených zobrazení můžeme najít v knize ještě mnoho.
  •  I samotné hlavní motivy – láska, touha, pomsta, vina… jsou stále aktuální. Navíc ani prostředí není povětšinou popisováno do nějakých zastaralých podrobností (až např. na svícení svíčkami, dlouhé vrstvené sukně, apod. – což jsou ale zároveň jediné věci, které nám pomáhají alespoň nějak odhadnout dobu děje, a tudíž které, kdybychom je vyměnili za jejich novodobé náhražky (tzn. Žárovky, kalhoty…) by celý děj posunuli úplně jinam.)
  • Vylíčit atmosféru událostí, všechny milostné scény, váhání, následné zoufalství… Nikdy jsem asi nic podobného nečetla, takže pro mě celkově styl, jakým je kniha napsaná by něco nového – a to v kladném slova smyslu. Líbilo se mi, jak byl děj vždy až do posledního okamžiku nepředvídatelný, což mě udržovalo v neustálém napětí až do úplného konce. Jediné, co mi k závěru trochu vadilo, bylo opakované popisování zoufalých stavů Terezy a Laurenta, ale na druhou stranu chápu, že pro vykreslení a vtáhnutí čtenáře do atmosféry to bylo nejspíš nutné.

 

Vlastní dojem:

  • Román Tereza Raquinová mě bavil hodně. Na prvních pár stránkách, kde Zola popisuje jen unavené prostředí krámku s galanterií, jsem se musela dost přemlouvat, abych vzala knihu do ruky, ale když se začal příběh Tereziny a Laurentovy lásky, četla jsem kdy to šlo. Hrozně se mi líbilo, jak autor dokázal