Jméno: Tereza Boučková
Zařazení: Spisovatelé
Přidal(a): David Hampl
Tato česká spisovatelka, scénáristka a publicistka získala za svá díla mnohá ocenění. Proslulá jsou díla této autorky nejen na poli bibliografie, ale také její divadelní a filmová tvorba je velmi oceňovaná. Mezi její nejznámější literární díla patří Krákorám, Rok kohouta či Indiánský běh.
Život
Tereza Boučková se narodila 24. května 1957 v Praze. Jejím otcem je spisovatel Pavel Kohout, česko rakouský autor, který proslul zejména svou budovatelskou poezií, a matkou Anna Kohoutová, druhá manželka Pavla Kohouta a asistentka režie. Tereza má ještě bratra Ondřeje, který se živí jako malíř a scénograf v Rakousku, a sestru žijící ve Švýcarsku. Jejím manželem se stal Jiří Bouček.
Tereza Boučková nejprve začala studovat na dvouleté ekonomické škole, ale podařilo se jí přestoupit na Akademické gymnázium v Praze, kde také v roce 1976 své studium ukončila maturitní zkouškou. Krátce poté podepsala Chartu 77. Snažila se o přijetí na DAMU v oblasti herectví, avšak neúspěšně. Rok po maturitě absolvovala abiturientské studium na jazykové škole, avšak další studium jí nebylo umožněno. Přesto se jí podařilo složit zkoušku z angličtiny a navštěvovala přednášky tzv. bytových univerzit (jedná se o disidentský projekt s názvem Bytové divadlo). Živila se jako uklízečka, balička, pošťačka, domovnice a jiné. Jako herečka vystupovala pouze v disidentských představeních v bytě Vlasty Chramostové, například ve hře Play Macbeth (což je adaptace Shakespearova Macbetha z pera jejího otce, Pavla Kohouta). V této hře kromě Terezy Boučkové vystoupil také její otec Pavel Kohout, Pavel Landovský a Vlasta Třešňák.
Její snaha o ochranu životního prostředí se zhmotňuje v takových organizacích, jako je Hnutí DUHA a Děti Země, které podporuje. V roce 2004 dokonce kandidovala za Stranu zelených.
V roce 1985 se podruhé vdala za Ing. Jiřího Boučka, se kterým žije dodnes v osadě Zábranská. Mají spolu tři syny, dva z toho jsou adoptovaní.
Dílo
Indiánský běh
Za tento román z roku 1988 obdržela autorka literární cenu J. Ortena. Tento román vyšel v Holandsku, Německu, Maďarsku i v Itálii. Příběh sestává ze tří novel, ve kterých autorka vzpomíná na svůj nesnadný život jako dcera signatáře Charty 77.
Křepelice
Křepelice je novela, který vyšel roku 1993. Autorka v něm líčí svá citová zklamání, naděje i pocity.
Když milujete muže
Novela vyšla v roce 1995 i v Maďarsku. Příběh líčí lásku k jednomu muži, který ji ale neustále zrazuje a alternativně jeho náhradníka, který ale není tolik zbožňován.
Silnice
Jedná se o divadelní adaptaci k filmu F. Felliniho, který měl premiéru v roce 2007. Samotná adaptace vyšla roku 2000.
Smradi
Autorka napsala scénář k filmu, který režíroval Z. Tyc v roce 2002. Tento film získal diváckou cenu na MFF v Karlových Varech 2002 a poté ještě cenu za režii na MFF v Istambulu 2002. Hlavní roli si zahrál Ivan Trojan, který za ni dostal ocenění nejlepší mužský herecký výkon v anketě Český lev.
Sodoma komora
Divadelní hra z roku 2003 byla zpracována podle povídky Johannese Urzidila.
Poslední zvonění
Hra měla premiéru v roce 2009.
Jen tak si trochu schnít
Fejetony o mužích a lidech (zní podtitul knihy) byly vydány v roce 2004. Kniha vznikala v rozmezí deseti let a některé z fejetonů byly vydávány v Mladé frontě Dnes, Lidových novinách, Divadelních a Hospodářských novinách. Fejeton s názvem Zatím byl oceněn v soutěži Evropský fejeton Brno 2000. I když by se mohlo zdát, že půjde o kritiku mužů, opak je pravdou – všechny fejetony jsou psané s láskou, některé jsou vtipné, svižné, dojemné i ironické.
Zemský ráj to napohled
Jedná se o další scénář k filmu, který vznikl v roce 2009 a režírovala jej I.Pavlásková. I tento film byl několikrát oceněn. Za nejlepší ženský herecký výkon získala hlavní cenu Vilma Cibulková na MFF v Moskvě 2009, dalším oceněním je ena Mezinárodní federace filmových kritiků FIPRESCI.
