![]()
William Makepeace Thackeray (1811 – 1863) byl anglický prozaik, novinář a ilustrátor, který patří k předním představitelům anglického kritického realismu. Ve svých románech a satirických esejích často a břitce kritizoval život vyšších společenských vrstev, jejich pokrytectví a honbu za majetkem. Jeho celosvětově nejznámějším dílem je román Jarmark marnosti.
Životní osudy
- Narodil se 18. července 1811 v indické Kalkatě, kde prožil rané dětství, jelikož jeho otec působil jako koloniální úředník britské Východoindické společnosti.
- V šesti letech byl poslán do Anglie do soukromé internátní školy, aby se mu dostalo co nejkvalitnějšího vzdělání.
- Odloučení od rodiny a pobyt v internátu pro něj představovaly velmi traumatický zážitek, který později reflektoval i ve své literární tvorbě.
- Studoval na prestižních školách v Southamptonu, na Charterhouse School a nakonec na slavné Trinity College v Cambridgi.
- Z Trinity College odešel v roce 1830 bez získání akademického titulu a následně cestoval po Evropě, zejména po Francii a Německu, kde se setkal s Johannem Wolfgangem Goethem.
- Po návratu do Londýna začal studovat práva a později v Paříži kresbu a grafiku, avšak ani jedno z těchto studií nedokončil.
- Zpočátku vedl poměrně bohémský život, ale po úpadku banky a ztrátě úspor byl nucen začít pracovat jako novinář a ilustrátor.
- Ve věku pětadvaceti let se oženil a s manželkou měl tři dcery, avšak rodinné štěstí brzy narušila manželčina těžká duševní choroba a její opakované pokusy o sebevraždu.
- Během svého působení v Londýně úzce spolupracoval s významnými periodiky, zejména s časopisy Punch a Cornhill Magazine.
- Zemřel 24. prosince 1863 v Londýně na následky srdečního záchvatu.
- Jeho pohřeb se stal obrovskou společenskou událostí za účasti tisíců lidí a jeho pamětní busta je dnes umístěna ve Westminster Abbey.
Literární styl a témata
- Patřil k hlavním představitelům anglického kritického realismu 19. století.
- Jeho tvorba se vyznačuje ostrou satirou a ironií, kterou cílil především na vyšší společenské vrstvy.
- Ve svých dílech nekompromisně kritizoval honbu za penězi, chamtivost, požitkářství a společenské pokrytectví.
- Často využíval formu románu bez tradičního kladného hrdiny, čímž zdůrazňoval morální úpadek společnosti.
- Jeho texty vynikají bystrým pozorovacím talentem a detailním vykreslením mravů a praktik tehdejší anglické společnosti.
- Významně obohatil anglický jazyk, mimo jiné tím, že dal slovu snob jeho dnešní význam.
Nejvýznamnější díla
Próza a romány
- Jarmark marnosti (1847–1848) – Satirický román s podtitulem Román bez hrdiny, který je jedinečnou kritikou anglické společnosti první poloviny 19. století. Původně vycházel na pokračování v časopise Punch.
- Newcomové (1855) – Román ze života vznešených vrstev, který ukazuje kruté zákony této na první pohled poklidné společnosti. Kniha je jakýmsi volným pokračováním Jarmarku marnosti.
Eseje a publicistika
- Kniha snobů (1848) – Satirická kniha esejí kritizující různé společenské třídy a charakterizující rozmanité typy anglických snobů. Články původně vycházely v časopise Punch.
Děj knihy Jarmark marnosti
- Román podává detailní obraz mravů a praktik tehdejší anglické společnosti první poloviny devatenáctého století.
- Dílo ostře kritizuje především honbu za penězi, chamtivost a požitkářství.
- Hlavní postavou příběhu je Becky Sharpová, dcera francouzské tanečnice a neúspěšného anglického malíře.
- Becky je velice inteligentní a schopná mladá žena, která právě díky své inteligenci, podnikavosti a schopnostem postupuje na společenském žebříčku.
- Lidmi ve svém okolí obratně manipuluje tak, aby jí pomohli v realizaci jejích osobních cílů a ambicí.
- Ačkoliv Becky jako jedna z mála postav v románu přesně chápe, jakým způsobem požitkářská, pokrytecká a chamtivá společnost funguje, a vnitřně s tím nesouhlasí, nebrání jí to této situace plně využít ve svůj vlastní prospěch.
Obsah díla Kniha snobů
- Jedná se o satirickou knihu esejí, ve které William Makepeace Thackeray kritizuje různé společenské třídy a vrstvy.
- Autor zde detailně charakterizuje rozmanité typy anglických snobů, mezi které řadí například snoby vojenské, univerzitní, klerikální, literární či venkovské.
- Právě díky této knize získal výraz snob význam, který si s ním dnes běžně spojujeme.
- Snob je zde definován jako člověk toužící po životě ve vyšší společnosti, který postrádá pevné mravní zásady, nejdůležitější je pro něj majetek a sám sebe považuje za nadřízeného lidem ve svém okolí.
Děj knihy Newcomové
- Tento román ze života vznešených vrstev ukazuje, jak kruté zákony platí v této na první pohled poklidné a mírumilovné společnosti.
- Hlavní postavou je plukovník Tomáš Newcome.
- Plukovník pro svou přílišnou lidskost a laskavost v této bezcitné společnosti nemůže obstát, a tak se postupně stává její obětí.
Související autoři
Představitelé anglického kritického realismu
Charles Dickens
- Nejvýznamnější představitel anglického kritického realismu a Thackerayův současník.
- Autor slavných románů jako Oliver Twist, David Copperfield nebo Nadějné vyhlídky.
- Anglická spisovatelka, která Thackeraymu věnovala druhé vydání svého slavného románu Jana Eyrová.
- Ve svém díle rovněž kriticky nahlížela na postavení žen a sociální nerovnost v tehdejší společnosti.
George Eliot
- Významná anglická spisovatelka tvořící v období realismu (vlastním jménem Mary Ann Evansová).
- Proslavila se psychologicky propracovanými romány z venkovského prostředí, jako je Middlemarch.
Slavné citáty
Jarmark marnosti
Svět je zrcadlo a každému ukazuje jeho vlastní tvář.
Kdo z nás je na tomto světě šťastný? Kdo z nás má to, po čem touží? A když to má, je s tím spokojen?
Časté otázky k autorovi
Kdy a kde se William Makepeace Thackeray narodil?
Narodil se 18. července 1811 v indické Kalkatě, kde jeho otec pracoval jako koloniální úředník pro britskou Východoindickou společnost.
Jaké je jeho nejznámější dílo?
Jeho nejznámějším dílem je satirický román Jarmark marnosti (Vanity Fair) z let 1847–1848, který nese podtitul Román bez hrdiny.
Jaký vliv měl Thackeray na anglický jazyk?
Díky jeho dílu Kniha snobů získalo slovo ‚snob‘ svůj moderní význam – označuje člověka toužícího po vyšší společnosti, pro kterého je majetek vším a který se povyšuje nad ostatní.