Jméno: Literární listy
Zařazení: Literární pojmy
Přidal(a): Kristýna Hodonská
Historie listů
- Původní název Literární noviny, které začaly roku 1952 stavět svou pověst na troskách Lidových novin.
- Prvním šéfredaktorem byl František Branislav.
- Noviny se od začátku držely oficiálního směru – socialismu a proto se v jejich článcích objevovali spiklenci, pro které požadovali tvrdý trest. Najdeme v nich proces s Rudolfem Slánským, známý spíše jako Proces s vedením protispikleneckého centra v čele s Rudolfem Slánským. V tomto případu šlo o nátlak Stalina a varování, co se může stát, pokud se ostatní země vychýlí ze sovětského režimu. Slánský byl v roce 1952 popraven, společně s dalšími 11 spoluúčastníky.
- V Literárních novinách se také objevovali zprávy o proběhlých Svazech československých spisovatelů. Kvůli II. sjezdu SČSS se do novin zařadila rubrika Předsjezdová bilanční tribuna a také bilanční anketa mezi čtenáři a spisovateli.
- Na II. sjezdu SČSS se uvězňováních a umlčených vězňů zastal František Hrubín společně s Jaroslavem Seifertem. Po tomto sjezdu se stal Seifert zakázaným autorem.
- sjezd SČSS znamenal pro mnohé spisovatele uvržení do samizdatu nebo exilu. Kritizovala se zde cenzura literatury, nesvoboda tvorby i běžného života a i to, že komunismus neřeší otázky života a smrti. S tresty se poté nešetřilo. Ludvík Vaculík, Ivan Klíma a A. J. Heim byli vyloučeni ze strany, Pavel Kohout dostal důtku a Jan Procházka se nesměl stát předsedou svazu.
- Název Literární listy získaly noviny v roce 1968, po zvolení Dubčeka prvním tajemníkem KSČ.
- I nadále se věnovaly reformám, ovšem v jiném, naprosto otevřeném stylu, tím si získali mnoho příznivců a čtenářů.
- Během okupace vytvořily 6 letákových vydání, odsuzující právě okupaci, obsahující i komentáře a výzvy.
- Poslední dokument psán ve znění, že listy budou vydávat „jen tehdy, bude-li moci dále pracovat v souladu se svým přesvědčením a svědomím.“
- Z tohoto důvodu svaz ukončil činnost Literárních listů a následně zažádal o registraci nových tiskovin – Listů, které se měly více věnovat kultuře a politiku téměř nerozebírat.
