
Kniha: Listy heroin
Autor: Naso
Přidal(a): KararaL
Základní údaje o knize
- autor – Publius Ovidius Naso
- přeložil – Jan Fišer
- nakladatelství – Mladá fronta
- rok vydání – 1960
- vydání – 1.vydání
Publius Ovidius Naso byl významným římským básníkem tvořícím v období zlatého věku římské literatury za vlády císaře Augusta. Kromě sbírky Listy heroin je autorem slavných děl jako Umění milovat (Ars amatoria) nebo monumentálních Proměn (Metamorphoses).
Literární charakteristika
- druh – epicko-lyrický
- žánr – milostné dopisy
Sbírka je originálním Ovidovým počinem, který představuje soubor fiktivních dopisů psaných slavnými mytologickými hrdinkami jejich milovaným mužům, kteří jsou od nich odloučeni. Tento formát umožnil autorovi hluboce prozkoumat ženskou psychiku a emoce.
Kompozice
- Převážně chronologická (postavy vylíčí celou svou situaci a lásku)
- Médea vyčítá (sobě, Iásónovi, bohům-nejmenuje)
- Oinóné lituje
- Faidra lituje a obviňuje se (a potom mu líčí, jak jednoduché je být spolu a pokud je někdo uvidí bude ho mít za hodného a starostlivého syna)
„Proč já kdy spatřila v Kolchu magnétskou Argó?“„Proč jen, proč se mi zalíbil“
Forma
- členěno do strof, rým volný
- Dopisy jsou psány v ich-formě (první osobě), jelikož se jedná o fiktivní korespondenci hrdinek.
- bozi přejmenováni Zeus -> Jupiter, Artemis -> Diana, Áres -> Mart
Časoprostor
- starověké Řecko
Jazyk
- archaismy – jinoch (mladý muž), junák (urostlý mladý muž), rekové řečtí (řečtí hrdinové), věrolomný (zrádný), sosny (stromy), pochodeň piniová (svatební pochodeň), vlas majíc (vlasy má)
- nadávky – nestoudná družka, poběhlice, cizoložnice, jalůvka řecká
- popis – rusý tvůj vlas
- přirovnání
- „tak jako dobytče útlé se neklidně chová pod prvním jhem a uzdě přivyká stěží divoký kůň“
- „tak jako Bachnatky ->metafora pro opilost?
- vznícené svatým šílenstvím Dionýsovým“
- frazém „Jupiter Európu sobě zamiloval“ – až tam musíš hledat počátky našeho národa
- epiteton – Théseus hérós
OINÓNÉ PARIDOVI
- motivy – láska, bohatství, loď, cizoložnice, slib
- postavy
- Oinóné – „nymfa, jejíž slávu hlásají hvozdy na pláních frýžských“
- „Konečně láska má k tobě prosta je obav i nebezpečenství všech.
- Kvůli ní války žádné se nepovedou (narážka na Helénu) po moři výpravy trestné nepřiplují- – -“
- Paris – důležitá postava Trójských válek než se před ním zjevily bohyně, miloval Oinóné
- „Kolikrát smáli se průvodci tvoji, když smuten jsi říkal, že vítr ti v odplutí brání a vítr příznivý vál.“
- Heléna – nejkrásnější z žen
- „Kolikrát byla uloupena (Oinóné o Heléně), tolikrát se sama uloupit dala.“
- Oinóné – „nymfa, jejíž slávu hlásají hvozdy na pláních frýžských“
- zajímavé/důležité – „ten má kořist panenství mého“ „hanbou je za dar nabídnout čistotu těla“
FAIDRA HIPPOLYTOVI
- motivy – třikrát, matka, syn, svědomí, láska, lov
- postavy
- Faidra – nevlastní matka Hippolyta
- „co sluší se a co ne, žádný kdo rád má neví“
- Hippolyt – syn Thésea, má rád jen lov, Faidra vychvaluje jeho tělo „Jen srdce bezcitné zanech ve srázech horských, zalesněných“
- Faidra – nevlastní matka Hippolyta
MÉDEIA IÁSÓNOVI
- motivy – zrada, láska, slib, věrolomnost, drak, rouno, věno
- postavy
- Médeia – „Otce jsem zradila, království opustila, vlast svou. Vzala jsem odměnu: v exilu žít jako psanec.“ „Ruka, jež odvahu měla k činu, ku psaní síly nemá!“
- Iásón – hrdina z Iolku v Thesálii (nikoli z Théb), na všechny sliby Médei zapomene, jen co získá rouno a spatří domov
- Kreúsa – manželka Iásóna, dcera Kreonta
- zajímavé/důležité – Médeia naznačuje, ale nevysloví vraždu dětí.
Vlastní ohodnocení
- Kniha se mi líbila mnohem více než Umění milovat, čtení mi rychle uteklo. Bylo potřeba k ní znát postavy, protože kolikrát tam byly pouze narážky a něco ani nebylo řečeno.
