Bílá loď – rozbor díla

 

Kniha: Bílá loď

Autor: Čingiz Ajtmatov

Přidal(a): kaja.b

 

Čingiz Ajtmatov (1928-2008)

• Kyrgyzský autor, který za svůj život napsal několik povídek, románů i novel. Jeho nejznámější novelou je milostná novela Džamila, která vyšla na konci 50. let a vypráví o období druhé světové války. V tomto příběhu se krásná Kyrgyzka vzepře po několik set let trvající podřízenosti žen vůči mužům.
• Román z počátku 80. let s názvem Bouřná stanice na rozdíl od Džamily reprezentuje magický realismus. V ději se prolínají tři roviny-roviny mýtu, současnosti a budoucnosti.
• I v díle Popraviště nacházíme prvky magického realismu. V této knize autor poodhaluje kritický stav dnešního světa, přičemž se zaměřuje převážně na střední Asii a problematiku drog v této oblasti.
• V roce 2006 vyšla jeho nejnovější kniha s názvem Když padají hory, kde se autor zabývá tématem osudu.

 

Kontext světové literatury (magického realismu)

• Čingiz Ajtmatov je významných představitelem směru, který se nazývá magický realismus. Tento směr je charakteristický prolínáním snového a reálného světa. Mnohdy obsahuje mytické prvky a příběhy, stejně jako dílo Bílá loď. Největší rozmach zaznamenal žánr v druhé polovině 20. století, a to převážně v Latinské Americe a v Asii.
• Jedním z představitelů magického realismu v Latinské Americe je Gabriel Garcia Marquez. Jeho dílo, které vypráví o několika generacích rozvětvené rodiny Buendíů a osudech jihoamerické vesničky Macondo v průběhu 20 století, nesoucí název Sto roků samoty, je považováno za stěžejní dílo magického realismu. Počátkem osmdesátých let vyšla jeho novela Kronika ohlášené smrti, která ale není klasickým kriminálním příběhem, jelikož se o smrti hlavní postavy Santiaga Nasara dozvídáme již z kraje knihy. Hlavními tématy jsou kolektivní vina a naplnění zvykového práva.
•  Dalším významným představitelem je japonský autor Haruki Murakami. Ten začal tvořit již z kraje osmdesátých let, ale proslavil se až románem Norské dřevo. Tento román pojednává o ztrátě blízké osoby a vzpomínek na ni. I jeho další velmi známý román Tancuj, Tancuj, Tancuj, stejně jako většina jeho knih, mají společný motiv hudby. Tento román je volným pokračováním románu se silnými prvky magického realismu-Hon na ovci. Tato kniha vznikla na počátku 80. let. Ovce v knize symbolizuje moderní japonské dějiny.

 

Rozbor díla: Bílá loď

Literární druh a žánr:

• epika, novela

 

Kompoziční výstavba:

• kompozice je chronologická, ale nachází se zde pasáže, ve kterých se vzpomíná a vracíme se do minulosti
• kniha má 7 kapitol

 

Vypravěč:

• Vševědoucí, místy přechází v personálního (chlapcovo vyprávění otci)

 

Časoprostor:

• 2. polovina 20. století (lidé létají do vesmíru), dnešní Kyrgyzstán (bývalý Sovětský svaz), hory, lesy, jezero Yssyk-kul

 

Postavy:

• Chlapec – sedmiletý chlapec beze jména, má odstáté uši a velkou hlavu s úzkým krkem
  • Nemá žádné přátele, a tak si je hledá v předmětech (kameny, dalekohled, aktovka)
  • Je plný života, má rád vodu-chce se změnit v rybu a doplavat na Bílou loď.
  • Rodiče ho opustili, jediný, kdo ho má rád, je dědeček.
• Momun Čipera-ochotný a vlídný starší muž, ke kterému by měla být chována úcta, ale to se vůbec neděje.
  • Z rodu Bugu, na to je velmi pyšný-syn Parohaté sobí máti.
• Babka-nevlastní žena dědy Momuna, nemá ráda snad celý svět-cítí se velmi nešťastná
• Bekej-teta chlapce, žena nejdůležitějšího muže v revíru-správce Orozkula
  • Nemůže mít děti, muž ji bije a vybíjí si na ni zlost.
  • Je velmi nešťastná.
• Orozkul-alkoholik, velmi agresivní-bije svou ženu kvůli tomu, že neměli žádné dítě
  • Slibuje, co nesplní, nenávidí svět, přál by si dítě.
• Sejdachmat-pomocný dělník, celkem líný
• Guldžamal-má malou dcerku, manželka Sejdachmata
• (Koketaj-vypasený Orozkolův známý a Kulubek-šofér ze sovchozu, chlapcova bratrská figura)

 

Stručný děj:

Sedmiletý chlapec, jehož jméno se za celou knihu nedozvíme, žije v kyrgyzských horách se svým dědou a nevlastní babičkou. Rodiče ho opustili a jediný, kdo ho má rád, je jeho dědeček Momun. Chlapec ani nemá žádné kamarády, a tak se baví s předměty, jako kameny, aktovka či dalekohled. Dalekohledem také velmi často vyhlíží na jezeře Yssyk-kul Bílou loď. Myslí si totiž, že na ní pracuje jeho otec. Chlapec si přeje proměnit se v rybu, aby mohl k lodi doplavat a být se svým otcem.

Kromě něj a jeho prarodičů žijí v malé osadě u lesa v horách jeho teta Bekej, kterou její manžel, správce lesa Orozkul, surově bije, protože mu neporodila dítě. Také tam žije mladá Guldžamal se svou holčičkou a manželem Sejdachmatem.

Do vesnice jednoho dne, jako už mnohokrát předtím přijede pojízdná prodejna a děda Momun v ní chlapci koupí aktovku, jelikož má brzy nastoupit do školy. Aktovka se stává chlapcovým nejlepším přítelem.

Chlapec začíná chodit do školy a školu si zamilovává. Jednoho dne pro něj má děda Momun jako každý jiný den přijet. Předtím ale s Orozkulem musí dopravit kmen k náklaďáku. Strom byl ale čerstvě poražený a těžký, a tak ho nemohl kůň utáhnout. Momun se rozhodne Orozkulovi vzepřít, jelikož ho nechce pustit za chlapcem do školy. Vynadá mu, vezme Orozkulova koně Alabaše a dojede pro vnoučka.

Orozkul se velmi opije, zbije Bekej, a dokonce ji vyhodí z domu. Momun je na dně, a to i přes to, že si v lese všiml soba, tedy svého „příbuzného“. Parohatá sobí máti má totiž být matkou všech Bugovců a jedním z nich je i dědeček. Jelikož se ale k sobům lidé chovali špatně, z místních lesů vymizeli. Orozkul se na Momuna velmi rozhněvá a děda má strach, že přijde o práci. Nikdo si ani nevšimne, že je chlapec nemocný.

Chlapec vzpomíná v horečkách na dobu, kdy za nimi přijeli sovchozníci, kteří si jeli pro seno. Ti ale zůstali venku ve vánici a potřebovali někde přečkat noc. Přespali tedy u Momuna a ostatních hlavních protagonistů příběhu. Chlapec nachází jakousi bratrskou figuru v jednom z nich-Kulubekovi, ke kterému se ještě v průběhu knihy vracíme.

Další den přijede Koketaj, kterému Orozkul slíbil dřevo. Jdou tedy vytáhnout zaseklý kmen z řeky a při tom potkají sobi. Momun je přinucen zastřelit sobí krávu a později i sníst její maso. Chlapec je velmi zklamaný a neví, co si počít. Je mu zle, jde za dědečkem, ale ten na něj vůbec nereaguje. Rozhodne se tedy, že splní svůj sen a promění se v rybu. V tu se ale samozřejmě nepromění a utopí se v řece.