Bílá nemoc – rozbor díla k maturitě (3)

rozbor-díla

 

Kniha: Bílá nemoc

Autor: Karel Čapek

Přidal(a): PavelN

 

 

Autor: Karel Čapek

Český spisovatel, novinář, dramatik a fotograf, se narodil v roce 1890 v Malých Svatoňovicích v severovýchodních Čechách jako syn venkovského lékaře. Dětství prožil v Úpici v Podkrkonoší, kde měl otec od roku 1890 lékařskou praxi. Gymnázium studoval v Hradci Králové (1901-1905), v Brně a dále v Praze, kam se rodiče přestěhovali roku 1907. Od roku 1909 studoval na filozofické fakultě v Praze. Po vysokoškolských studiích se stal novinářem a psal zejména pro Lidové noviny. Hodně cestoval (Německo, Anglie, Francie a Španělsko) zvláště se svým bratrem Josefem, který na konci okupace zemřel v koncentračním táboře. Karel Čapek zemřel už o Vánocích v roce 1938. Ke konci života byl často napadán reakční částí české buržoazie, a to hlavně proto, že se postavil proti fašismu.

 

Období: 

  • Meziválečné

 

Dílo:

  • Utopie – Továrna na absolutno (1922), Věc Makropulos (1922), Krakatit (1924), Válka s mloky (1936)
  • Filosofie – Hordubal, Povětroň, Obyčejný život (1934) – noetická (poznávací) trilogie
  • Antifašismus – Matka (1937)
  • Pohádky – Devatero pohádek (1931), Dášenka čili život štěněte (1933)
  • Jiné – Měl sem psa a kočku (1939), Hovory s TGM (1928), Obrázky z Holandska (1932)

 

Rozbor díla: Bílá nemoc

Charakteristika:

  • Hra o třech dějstvích,kterou Karel Čapek napsal v „předvečer“ 2. světové války.
  • Varování před nebezpečím fašismu, které pro tehdejší Evropu představovalo Hitlerovo Německo, což si tehdy ne každý uvědomoval.
  • Konflikt ideálů demokracie a diktatury, konflikt jedince a společnosti.
  • Hlavní myšlenkou díla byl určitě nesmyslný, až naivní boj jednotlivce proti společnosti či proti organizovanému zločinu a Čapek chtěl také varovat před nesmyslností války.
  • Čapek v předmluvě dodává, že tento tragický závěr není řešením, ale že “konečné řešení zůstává politickým a duchovním dějinám, na kterých nejsme angažováni jenom jako diváci, nýbrž jako spolubojovníci, kteří musejí vědět, na které straně světového dramatického konfliktu leží celé právo a celý život malého národa”.
  • Čapek schválně vybral tento závěr. Vyřešil tím prohřešek Galéna. Ten totiž jako lékař, který stvrdil Hippokratovu přísahu, měl léčit všechny lidi, ale Galén si vybral jen chudé, kteří nemají žádnou moc (protože chtěl, aby za mír bojovala bohatší společnost, v jejíž rukou je možnost zastavit válku) a zároveň jako lékař měl povinnost odstranil válku. Byl to komplikovaný rozpor.
  • Čapkovo drama, ale nekončí nijak pesimisticky. Zůstali zde přeci ještě Maršálova dcera a mladý Krüg – bojovníci za mír.

 

Okolnosti vzniku díla:

  • Popudem k napsání tohoto dramatu z r. 1937 byl podle autorových slov “konflikt ideálů demokracie s ideály neomezených a ctižádostivých diktatur”.

 

Jazyk a styl:

  • Psáno srozumitelným jazykem a typicky čapkovským způsobem (živé dialogy, promluvy – charakterizují postavy, fantastický motiv)

 

Hlavní postavy:

  • Doktor Galén – Představitel individuálního odporu (požadoval zastavit válku), jako lékař brání život; humanista; protiválečný postoj, neústupný, rozhodný, důsledný obránce míru, neoblomný, ale laskavý a obětavý. Často vypadá trochu bezbranně a naivně, proto se mu říká doktor „Dětina“. Prokazuje však neobyčejnou charakterovou pevnost a statečnost, která vrcholí ve střetu s Maršálem.
  • Baron Krüg, maršál – touha po moci, nadvládě, jsou bezohlední, nelidští a zbabělí, jsou posedlí vírou ve spasení
  • Dvorní rada prof. Dr. Sigelius – touha po slávě a úspěchu, snaží se najít lék proti Bílé nemoci

 

Děj:

Jistou zemi napadla epidemie bílé nemoci. Lékař Galén proti ní vynalezl účinný lék. Lék vydá jen tehdy, když se vlády zaváží, že již nikdy nebudou válčit. Hlava státu, v němž bílá nemoc vypukla – výbojný maršál – chce dobývat svět a před ničím se nezastavuje. Bílou nemocí je napaden hlavní zbrojař země baron Krüg. Galén jej odmítá léčit, dokud nebudou splněny jeho podmínky. Krüg žádá maršála, aby uzavřel mír. Ten však trvá na dalším zvýšení zbrojní výroby. Ani maršál nedonutí Galéna ke změně jeho stanoviska a i ve chvíli, kdy zpozoruje na sobě bílou skvrnu, fanatiky vyzývá k dalšímu výbojnému tažení. Teprve na naléhání své dcery a mladého Krüga, jehož otec se zastřelil, je ochoten uzavřít mír a splnit tak Galénovu podmínku, aby mohl být léčen. Galén přicházející k maršálovi je však ubit fanatickým davem, když odmítá provolávat slávu válce, a jeho lék je rozdupán. Čapek v předmluvě dodává, že tento tragický závěr není řešením, ale že “konečné řešení zůstává politickým a duchovním dějinám, na kterých nejsme angažováni jenom jako diváci, nýbrž jako spolubojovníci, kteří musejí vědět, na které straně světového dramatického konfliktu leží celé právo a celý život malého národa”.

 

Doba a místo děje:

  • Země, kde se děj Bílé nemoci odehrává, zčásti připomíná tehdejší Německo nebo Itálii, Španělsko nebo i jiné státy v autorově současnosti – v předzvěsti 2. sv. Války.

 

Adaptace

  • Divadelní adaptace: 1937 ve Stavovském divadle – režie se ujal K. Dostal
  • Filmová adaptace: 1937 stejnojmenný film, režie Hugo Hass





Další podobné materiály na webu: