Kniha: Maryša
Autor ukázky: Alois a Vilém Mrštíkovi
Přidal(a): Studijni-svet.cz
Umělecký text
MARYŠA (vytáhne se v těle a zasvítí očima. – Zděšeně.) Snáď ne – – –
LÍZAL (kývne hlavou radostně): Vávra je to – – –
MARYŠA (vyjeveně a polozmateně): Vdovca? (Dá se do trpkého, ne bujného, ale dosud ještě bezstarostného, jasného smíchu.) Vdovca? Se třema dětima? (Zase se divoce směje.) No to ja! –
LÍZAL (rozzlobeně sebou trhne): No co – vdovec nevdovec, ale je dobré, statečné muž –
MARYŠA (zaraženě, zvážní uprostřed nejhlubšího smíchu, pustí kliku u dveří a temně): Snáď to nemyslíte doopravdy?
LÍZAL (stále více pod sebe a k sobě víc než k Maryši): Co bych nemyslel?! Mně se líbí. Nepije, nekarbaní – chlapík jako dub – každá žena može se s něm dobře mět.
MARYŠA (kysele): Enem že jé žádná nechce. Nebožku bil a děvečky si o něm povídajó všelijaký věci. Že se nestydí. – Děti má tři a ještě poméšlí na svobodno děvčicu – – –
LÍZAL (vpadne): Co děti, děti! Šak só to hodný děti!
MARYŠA: Kemu se líbí. Do hrobu se připravit nedám. Šla bych tam, myslím, jak nebožka. Šak ju na svědomí má enem on.
LÍZAL (mlaská jazykem): Co – co – (Klepe holí do země.) Co ty víš! To só samý ženský plky. To se jen tak mluví.
MARYŠA: Ať mluví, (vzdorně), ale Vávru já si nevezmu!
LÍZAL (podrážděně): A Francka – teho žebráka bys chcela?
Zasazení výňatku do kontextu díla
- Výňatek se nachází na začátku Maryši, v prvním dějství. Jde o situaci, kdy otec Lízal poprvé předkládá Maryše svůj plán, že si má vzít vdovce Vávru, a ta na návrh reaguje velmi negativně.
Literární druh a žánr
- Jedná se o drama, tedy divadelní hru, konkrétně o tragédii z venkovského prostředí jižní Moravy.
Téma a motivy
- Tématem ukázky je návrh Lízala Maryše, aby si vzala vdovce Vávru, a její reakce.
- Vidíme zde motiv vzdoru, domluveného sňatku či dětí.
Časoprostor
- Maryša se odehrává v současnosti bratří Mrštíků, koncem 19. století, na slováckém venkově (na jižní Moravě). Výňatek konkrétně u Lízalů doma.
Postavy
- Maryša – hlavní ženská postava, po níž je celé drama pojmenováno. Je donucena vdát se za vdovce Vávru, i když má ráda Francka; Vávra se k ní však chová zle. Je poslušná a ctnostná, nakonec však dospěje k tragickému osudu a svého muže otráví.
- Lízal – otec Maryši, bohatý, tradiční venkovan. Dotlačí svou dceru k nechtěnému sňatku.
- Vávra – vdovec se třemi dětmi, který se podruhé ožení s mladou Maryšou kvůli majetku. Chová se k ní však krutě.
- Francek – mladý muž, Maryšina láska.
Typy promluv
- V dramatu nemluvíme o typech promluv jako u prózy (tedy např. přímá řeč, polopřímá řeč apod.), můžeme zde však sledovat monology či dialogy postav – v ukázce se jedná o dialog, tedy rozhovor postav mezi sebou. Vidíme zde také tzv. scénické poznámky psané v závorkách a odlišené kurzívou – jedná se o pokyny pro herce či pomůcky pro představivost čtenáře dramatického textu, co se na jevišti děje, jak se postava tváří nebo jakým mluví tónem apod.
Jazykový rozbor
- Slovácké nářečí – snáď, vdovca, dětima, ja aj. (velmi typické pro celou hru)
- Zvolání – Co bych nemyslel?!, Co děti, děti!
- Větné ekvivalenty – Vdovca? Se třema dětima? Co děti, děti!
- Přirovnání – chlapík jako dub
- Opakování – děti, děti
- Nespisovné slovo – plky
- Domácí zdrobnělina jména František – Francek
👉 Analýza neuměleckého textu Maryša 👈
