![]()
Antonin Artaud (1896 – 1948) byl francouzským básníkem, dramatikem a hercem, jehož dílo mělo silný vliv na moderní divadlo. Proslul jako teoretik divadla krutosti, které mělo diváka šokovat a vyvést z komfortní zóny. Jeho tvorba je úzce spjata s avantgardním hnutím a surrealismem, s nímž se však později rozešel. Celý život bojoval s duševní chorobou a závislostí na drogách, což se silně promítlo do jeho díla. Snažil se o vytvoření nového jazyka, který by dokázal zasáhnout nejen rozum, ale celé tělo.
Život a klíčové okamžiky
- Narodil se 4. září 1896 v Marseille jako Antoine Marie Joseph Artaud.
- V dětství onemocněl meningitidou, která trvale ovlivnila jeho nervový systém.
- Během dospívání trpěl depresemi a nervovými poruchami, kvůli nimž byl opakovaně hospitalizován.
- V sanatoriích se stal závislým na opiátech, se kterými bojoval po celý život.
- V roce 1920 se přestěhoval do Paříže, kde se začal věnovat psaní a avantgardnímu divadlu.
- Připojil se k surrealistickému hnutí André Bretona, ale v roce 1926 byl pro své radikální názory vyloučen.
- Založil Divadlo Alfréda Jarryho, kde se pokoušel realizovat své revoluční divadelní myšlenky.
- V polovině 30. let odcestoval do Mexika, kde studoval rituály indiánského kmene Tarahumarů.
- Po návratu do Evropy se jeho duševní stav zhoršil, což vedlo k jeho devítileté internaci v psychiatrických léčebnách (1937–1946).
- Během internace nepřestal psát a kreslit, vytvořil zde značnou část svého díla.
- Poslední dva roky života prožil v Paříži, kde 4. března 1948 zemřel na rakovinu.
Literární styl a divadlo krutosti
- Jeho styl je charakteristický svou syrovostí, transgresivitou a snahou o absolutní autenticitu.
- Odmítal tradiční divadlo založené na textu a psychologii postav.
- Usiloval o divadlo, které by na diváka útočilo všemi smysly – zvukem, světlem, pohybem – a vyvolávalo v něm šok a katarzi.
- Jeho jazyk je často fragmentární, plný neologismů, výkřiků a tělesných metafor.
- Snažil se prolomit hranice běžné komunikace a zasáhnout přímo lidské podvědomí.
- Experimentoval s technikou automatického psaní, kterou převzal od surrealistů.
- Ve své tvorbě zkoumal mytologii, okultismus, mystiku a extrémní stavy lidské psychiky.
Nejvýznamnější díla
Teoretické spisy a eseje
- Divadlo a jeho dvojník (1938) – Klíčová sbírka esejů, ve které formuluje svou koncepci divadla krutosti a volá po totální reformě divadelního umění.
- Van Gogh aneb sebevrah společnosti (1947) – Slavná esej, v níž brání Vincenta van Gogha a tvrdí, že ho k sebevraždě dohnala společnost, která nerozuměla jeho genialitě.
- Heliogabalus aneb korunovaný anarchista (1934) – Historický román o životě a excesech římského císaře, který je zároveň Artaudovou sebereflexí a kritikou společnosti.
Divadelní a rozhlasové hry
- Cenciové (1935) – Divadelní hra založená na skutečném příběhu italské šlechtické rodiny, která je praktickým příkladem aplikace principů divadla krutosti.
- Skoncovat s božím soudem (1947) – Radikální rozhlasová hra, která byla kvůli svému rouhačskému a provokativnímu obsahu těsně před premiérou zakázána a za Artaudova života se nikdy nevysílala.
Literární kontext: Avantgarda a surrealismus
- Antonin Artaud je klíčovou postavou evropské meziválečné avantgardy.
- Jeho tvorba vychází ze surrealismu, s nímž se však rozešel kvůli neshodám s André Bretonem ohledně politického směřování hnutí.
- Vytvořil vlastní, jedinečnou divadelní teorii ‚divadlo krutosti‘, která se snažila o totální reformu divadla.
- Jeho cílem bylo opustit západní divadelní tradici zaměřenou na dialog a psychologii.
- Chtěl divadlo nahradit fyzickým a smyslovým zážitkem, podobným rituálu, který by diváka zcela pohltil.
- Svým konceptem ovlivnil mnoho pozdějších divadelních tvůrců a směrů, včetně absurdního divadla a performančního umění.
Související autoři
Surrealismus a avantgarda
André Breton
- Vůdčí osobnost surrealistického hnutí, s nímž Artaud nejprve spolupracoval, ale později se kvůli ideovým neshodám rozešli.
Jean Cocteau
- Francouzský básník, dramatik a filmař, významný představitel francouzské avantgardy a Artaudův současník.
Roger Vitrac
- Dramatik a surrealista, který spolu s Artaudem založil Divadlo Alfréda Jarryho.
Tristan Tzara
- Jeden ze zakladatelů dadaismu, hnutí, které předcházelo surrealismu a ovlivnilo celou avantgardní scénu.
Citáty Antonina Artauda
Z knihy Divadlo a jeho dvojník
Divadlo, které neznepokojuje, není divadlo.
O podstatě divadla
Bez prvku krutosti v základech každého představení není divadlo možné.
Časté otázky k autorovi
Co je to divadlo krutosti?
Divadlo krutosti je koncept Antonina Artauda, který odmítá tradiční divadlo založené na textu. Snaží se diváka zasáhnout na fyzické a smyslové úrovni pomocí zvuku, světla a pohybu, aby v něm vyvolal šok, katarzi a konfrontoval ho s jeho podvědomím.
Proč byl Antonin Artaud vyloučen ze surrealistické skupiny?
Artaud byl ze surrealistické skupiny vyloučen v roce 1926 kvůli svým radikálním a nekompromisním názorům a neshodám s André Bretonem ohledně politického směřování hnutí, které se Artaudovi zdálo příliš konformní.
Jak ovlivnila duševní choroba Artaudovu tvorbu?
Jeho celoživotní boj s duševní chorobou a závislostí se hluboce promítl do jeho díla. Témata utrpení, fragmentace a snaha o překonání hranic běžného vnímání jsou pro jeho texty charakteristické. Velkou část své tvorby vytvořil během devítileté internace v psychiatrických léčebnách.