Jméno: Arthur Charles Clarke
Zařazení: Spisovatelé
Přidal(a): David Hampl
Arthur Charles Clarke je autorem velkého množství knih – celé stovky prozaických děl. Mezi jeho nejznámější dílo, které ovlivnilo moderní vědu, patří Vesmírná odysea. Získal mnohá ocenění, například Komandér Řádu britského impéria, čtyřikrát získal Cenu Hugo, třikrát Cenu Nebula, Forry Award a ocenění Velmistr sci-fi. Některá svá díla publikoval pod pseudonymem Charles Willis.
Život
Arthur C. Clarke se narodil 16. prosince 1917 v anglickém Mineheadu v jihozápadní Anglii a zemřel a srdeční selhání ve věku 90 let. Stalo se tak 19. března 2008 na Srí Lance. V polovině 20. století se etabloval jako přední vědecký sci-fi spisovatel a také spisovatel literatury faktu. Arthur Charles Clarke byl nejstarší ze čtyř dětí narozených v rodině farmáře. Clarka fascinovala věda a astronomie již v raném věku – sledoval hvězdy podomácky vyrobeným dalekohledem.
Po náhlé smrti otce se rodina dostala do finančních problémů. To zabránilo Clarkovi studovat na univerzitě. Po absolvování střední školy v nedalekém Tauntonu si musel najít roku 1936 práci. V Londýně nastoupil do funkce vládního byrokrata. Svůj zájem o hvězdy ale ani tak neztratil a brzy se stal členem britské meziplanetární společnosti. Zde prosazoval svou představu o cestování do vesmíru ještě dlouho předtím, než to mohlo být reálné. Svými články přispíval do různých novin.
Tyto rané snahy byly přerušeny příchodem druhé světové války, jeho služba během války mu nabídla příležitost zdokonalit si své technologické schopnosti. Od roku 1941 až do konce války byl technikem s Royal Air Force a mezi prvními používal radarové informace k vedení přistání letadel za nepříznivých povětrnostních podmínek.
Po válce se Clarke opět vrátil ke studiu matematiky a fyziky, které roku 1948 dokončil s vyznamenáním.
Trpěl na dětskou obrnu, která ho čím dál více omezovala na mobilitě. Nakonec ho upoutala na invalidní vozík. V roce 1983 byla založena nadace Arthur C. Clarke Foundation, která má podpořit využívání technologií ke zlepšení kvality života, zejména v rozvojových zemích, a to prostřednictvím vzdělávacích grantů a ocenění.
V posledním desetiletí svého života obdržel titul Sir. Zemřel 19. března 2008.
Dílo
2001: Vesmírná odysea
To, jak rostla Clarkova reputace jako odborníka na vesmír, ho vedlo ke spolupráci, pro kterou je možná nejznámější. V roce 1964 s režisérem Stanley Kubrickem začal Clarke pracovat na scénáři adaptace své povídky z roku 1951 s názvem „The Sentinel“. Z té se v roce 1968 vyvinula 2001: Vesmírná odysea. Tento film je považován za jeden z největších filmů, které kdy byly vytvořeny. Clarke a Kubrick obdrželi za svůj scénář nominaci na Oscara a také spolupracovali na vývoji příběhu v románu, který vyšel ve stejném roce.
Děj tohoto díla začíná objevem záhadného objektu na Měsíci. Kvůli tomu je potřeba vyslat posádku vůbec poprvé hluboko do Sluneční soustavy. Zajímavostí je, že v době, kdy tento román vznikl, nikdo na Měsíci ještě nepřistál – a dokonce se tomu ani nikdo neblížil.
2010: Druhá vesmírná odysea
Velký literární a filmový úspěch Clarke podpořil druhým dílem. V roce 1982 vyšel tento román knižně a v roce 1984 byl román adaptován do filmu. Nová vesmírná loď má za úkol objasnit záhadné události, které se odehrály na lodi Discovery a prozkoumat záhadné těleso pravidelných tvarů.
2061: Třetí vesmírná odysea
Třetí díl je z roku 1987. Jak už název napovídá, děj se odehrává v roce 2061. Do Sluneční soustavy má opět přiletět Halleyova kometa. V tomto roce se doktor Heywood Floyd vydává do vesmíru, aby se setkal s mimozemskými monolity a zajistil tak přežití.
3001: Poslední vesmírná odysea
Poslední díl uzavírá tuto sérii a vyšel roku 1997. Na Měsíci byl objeven stejný černý monolit, který způsobil přeměnu opice v člověka na Zemi. A dobrodružství, které se odehrává v roce 3001, může začít.
