
Jméno: Divadlo Semafor
Zařazení: Divadla
Přidal(a): Kristýna Hodonská, Káťa M.
Historie
- Vzniklo v roce 1959, zakladateli se stal herec a básník Jiří Suchý a skladatel a klavírista Jiří Šlitr.
- Slovo Semafor vychází z názvu SEdm MAlých FORem.
- Suchý a Šlirt chtěli, aby se v divadle odehrávalo, co nejvíc žánrů – jazz, loutky, tanec, poezie, film, hudební komedie a výtvarná umění.
- Postupem času však byli nuceni od jednotlivých žánrů upustit, jelikož vyžadovali velké nároky. Nejen finanční, ale i umělecké. Původní záměr se jim podařilo zachovat pouze první dvě sezóny.
- První hrou a zároveň premiérou se stala hudební komedie Člověk z půdy od zakladatelů Jiřího Suchého a Jiřího Šlitra.
- Divadlo získalo podobu Osvobozeného divadla, který ve 30. letech 20. století založil Jan Werich s Jiřím Voskovcem.
- Zlatá éra Semaforu v letech 1959 – 1969
- V roce 1968, na popud vpádu varšavských vojsk, zinscenoval Šlitr recitál Ďábel z Vinohrad.
- Jiří Šlitr umírá 26. 12. 1969 i se svou partnerkou Jitkou Maxovou za nejasných okolností ve svém ateliéru. Uvedenou příčinou byla otrava svítiplynem, dodnes však není známo, zda se jednalo o sebevraždu, náhodu nebo jim ke smrti někdo dopomohl.
- Pochován je na Vinohradském hřbitově v Praze.
- Po Šlitrově smrti v Semaforu začíná působit Jitka Molavcová, jež se stává hlavní divadelní partnerkou Suchého.
- Po roce 1993 se divadlo muselo přestěhovat – původní sídlo bylo na nynějším Činoherním klubu. V roce 1995 se po několika dalších přesunech úspěšně usadilo v podzemních sálech Hudebního divadla Karlín.
- Od roku 2005 divadlo sídlí na Dejvické ulici, kousek od zastávky metra Dejvická. Přímo naproti stojí budova divadla Spejbla a Hurvínka.
Mezi nejznámější tvorbu divadla Semafor řadíme:
- Kdyby tisíc klarinetů – český film, který obsahuje mnoho známých písní od Šlitra a Suchého. Vojácí namísto zbraní používají hudební nástroje.
- Člověk z půdy – premiéra Semaforu. Reprízována 228x. Hlavní postava píše na půdě a je obtěžována milenci, kteří se na půdě schází také.
V divadle Semafor působili:
- Jiří Grossman – herec, zpěvák a textař. Od roku 1967 působil v divadle Semafor, kde utvořil humoristickou dvojci spolu s Miloslavem Šimkem. Jejich humor se trochu lišil od ostatních. Vyznačoval se menším intelektem, publikum je za to milovalo. Ke konci Grossmanovi tvorby se však nořil více do hlubších témat týkajících se otázek života a smrti. Umírá ve věku 30 let na nádorové onemocnění mízních uzlin. Se Šimkem uvedli mnoho úspěšných premiér – hru Othello, několik Besídek nebo čtyři Návštěvní dny.
- Jitka Molavcová – hlavní divadelní partnerka Jiřího Suchého. V mládí se naučila hrát na několik hudebních nástrojů, to se jí poté v divadle velmi hodilo. Díky její všestrannosti se Molavcová věnovala i filmu, nahráváním dětských písniček a dalším inscenacím. Nejznámější hru, ve které obsadila hlavní roli Žofii Melicharové, řadíme Jonáš, třeba v úterý, která měla premiéru 5. 3. 1985. Ztvárnila také Markétu ve hře Faust.
Přehled uvedených her a herců v čase
- 1959
- premiéra hry Člověk z půdy (v hlavní roli: Miroslav Horníček/ Miloš Kopecký/ František Filipovský)
- členové divadla: Jiří Suchý, Waldemar Matuška, Karel Štědrý, Pavlína Filipovská, sestry Poslušné nebo Václav Štekl
- ačkoliv Jiří Šlitr v divadle vystupoval, psal hry, skládal hudbu a na vzniku divadla se i podílel, nikdy se nestal oficiálním členem
- 1960
- premiéry: Zuzana je sama doma, Taková ztráta krve, Škrobené hlavy
- nový člen divadla: Eva Pilarová
- Ladislav Smojlak – režisér některých her
- vznikají první nahrávky semaforských hitů, například: Pramínek vlasů, Včera neděle byla, Léta dozrávání („Obnošená vesta“), Malé kotě, Hluboká vráska, Marnivá sestřenice, Sluníčko, Klokočí, Dítě školou povinné
- 1961
- vznik dalších hitů (např.: Potkal potkan potkana, Kočka není pes)
- premiéry: Papírové blues, Zuzana je zase sama
- 1962
- odchod některých členů (Miroslav Horníček, Eva Pilarová, Waldemar Matuška, Karel Štědrý) kvůli Suchého vizi o komorním divadlu
- premiéra nejslavnějšího přestavení divadla Semafor: kabaret Jonáš a tingl-tangl (napsal Jiří Suchý, hudbu složil Jiří Šlitr, účinkovali oba, Šlitr poprvé na pódiu)
- 1967
- noví členové: Jiří Grossmann a Miloslav Šimek
- 1969
- Jiří Šlitr za nevyjasněných okolností zemřel
- 1970-1990
- nový dvorní skladatel divadla (přebírá tak roli po J. Šlitrovi): Ferdinand Havlík
- nová členka: Jitka Molavcová
- 1971
- zemřel Jiří Grosmmann
- 1972
- premiéra Kytice (nejhranější představení Semaforu)
- skupiny v rámci divadla: Miloslav Šimek + Luděk Sobota + Jiří Krampol, skupina Josefa Dvořáka
- 1990 – současnost
- návrat ke kořenům → odchod skupin Šimka a Dvořáka
- prostor dostává Jitka Molavcová
- výběr her divadla Semafor: Ach ta láska nehezká, Nižní Novgorod, Víkend s Krausovou, Čochtanův divotvorný hrnec