Divoká kachna – rozbor díla

rozbor-díla

 

Kniha: Divoká kachna

Autor: Henrik Ibsen

Přidal(a): David Hampl, Martina Hladíková

 

 

Henrik Ibsen

  • Narodil se 20. března 1828 ve Skien, zemřel 23. května 1906 v Oslu.
  • Norský dramatik a básník
  • I když je řazen do realismu, jeho dramata předznamenávají příchod nových uměleckých směrů na přelomu devatenáctého a dvacátého století, především symbolismu.
  • Jeho dětství nebylo šťastné, otec, který byl obchodníkem, zbankrotoval a rodina žila ve velmi špatných existenčních podmínkách, mladý Henrik tak brzy odešel z domova.
  • Vzdělával se zejména samostudiem, později pracoval, jako novinař a začal také psát.
  • Později se stal dramaturgem v prvním norském divadle v Bergenu.
  • Velký vliv na jeho tvorbu měla studijní cesta za poznáním divadel v dalších evropských zemích, zejména v Německu a v Itálii, kde strávil celkem dvacet sedm let.
  • Po návratu do Norska se věnoval již pouze psaní divadelních her.

Díla

  • Domeček pro panenky – slavné drama, které je známé také pod jménem Nora podle hlavní hrdiny. Hlavním tématem je postavení ženy v tehdejší společnosti, hlavní hrdinka se rozhodne, že nechce už být pouhou „loutkou“ svého manžela.
  • Peer Grynt – dramatická báseň inspirovaná norskou pohádkou.
  • Divoká kachna – psychologicky propracované drama o jedné rodině.

 

Literárně-historický kontext

Realistické drama

  • Realismus jako umělecký směr dominoval próze i dramatu celé druhé poloviny devatenáctého století. Hlavním rysem dramat i próz byla snaha o pravdivé, objektivní zobrazení skutečnosti bez idealizace, hlavními postavami byli obyčejní lidé, většinou ze středních a nižších vrstev. Realistická dramata se zároveň určitým způsobem snažila dopátrat příčin určitých společenských nedostatků a problémů, které kritizovala je a žádala jejich odstranění.

Naturalismus

  • Směr, který se vyvinul v rámci realismu; chápe člověka jako biologickou bytost, ovládanou svými pudy a instinkty, objevují se postavy z nižší vrstvy společnosti (opilci, prostitutky).

Autoři této doby

 

Rozbor díla: Divoká kachna

Jedno z vrcholných děl Henrika Ibsena, ve kterém se zamýšlí nad nejrůznějšími otázkami lidského života, zejména nad všudypřítomnou přetvářkou, lžemi a falešnými iluzemi. Jednou ze základních otázek, kterou ve hře nastínil, nicméně neodpověděl, je také to, zda je vždy nutné za každou cenu odhalit pravdu, když se může snadno stát, že tato pravda zničí mnohé lidské štěstí a životy. Témata této hry jsou tak stále aktuální a dotýkají se samotné podstaty lidského bytí.

 

Literární druh: Drama (divadelní hra určena k předvádění na jevišti)

Literární žánr: Psychologické drama (divadelní hra s psychologickými prvky)

Literární forma: Próza (text psaný do odstavců a kapitol)

 

Téma

  • Analýza psychiky a myšlenkových procesů jednotlivých postav. Někdy není dobré znát pravdu. Autobiografické prvky (Ibsenův otec také zkrachoval, jeho otec byl považován za sukničkáře stejně jako ten Hedvičin, mrazivá norská krajina, ve které autor vyrůstal).

 

Motivy

  • Kachna, symbolika, lži, klam, přetvářka, nevěra, rodinné vztahy, smrt.

 

Kompozice

  • 5 dějství
  • Chronologický děj

 

Časoprostor

  • Norsko
  • 19. století

 

Jazykové prostředky

  • Spisovný jazyk
  • Symbolismus (divoká kachna)
  • Časté dialogy
  • Satira
  • Archaické výrazy (slova zastaralá, jejíž názvy se už aktivně příliš nepoužívají, např. školmistr-učitel, šenkýř-hospodský)
  • Metafory (přenášení podobnosti na základě vnější podobnosti – zub pily, hlava rodiny)
  • Hyperboly (nadsázka, zveličení, např. „Říkala jsem ti to tisíckrát!“)
  • Elipsa (vynechání části věty obsahující informaci, která je příjemci známa a bez níž větu dokáže pochopit, např. „Jsem pro.“ (návrh, plán))

 

Postavy

  • Gina Ekdalová – manželka Hjalmara Ekdala a matka Hedviky. Dříve pracovala jako služebná u továrníka Werleho, starala se o jeho nemocnou manželku. Milující matka, s Hedvikou má velmi vřelý a přátelský vztah, pomáhá manželovi s vedením fotografického ateliéru, má ho ráda. Je si vědoma svého hříchu z mládí, pravdu o Hedvice manželovi tají, stydí se, v závěru se zdá smířená s osudem.
  • Hedvika – čtrnáctiletá dcera Hjalmara a Giny. Milá, inteligentní, slušná a hodná dívka, která své rodiče velmi miluje. Má zdravotní problém se svým zrakem, špatně vidí a v budoucnu jí hrozí dokonce oslepnutí. Tyto její problémy s očima jsou od začátku dramatu jakousi nápovědou o jejím původu, neboť stejné problémy má i továrník Werle. Má velmi specifický vztah ke kachně, kterou její dědeček kdysi postřelil a ona teď žije na jejich pozemku. Hedvika ji vnímá jako opuštěného člověka, který nemá nikoho okolo sebe, neboť ostatní zvířata slepice a králíci žijí ve skupině. Po odhalení svého původu a odtažitého chování Hjalmara, které s ním souvisí, se cítí velmi opuštěná a hluboce trpí. Její život tak končí tragicky.
  • Werle – Otec rodiny. Pracuje jako továrník. Nestydí se podvádět a udělat vše pro to, aby z nastalých situací vytěžil co nejvíce pro sebe. Přestože se chová, že je velmi rodinně založený, podváděl svoji manželku s Ginou, která pracovala jako služebná.
  • Gregers – Werleho syn. S otcem nemá hezký vztah, protože ví o mnoha špatných věcech, kterých se dopustil. Nemá ho rád a dlouho nevydrží ani v jeho společnosti. Nenávist vzroste až do takové míry, že se Gregers odstěhuje. Domnívá se, že Hedvika není Hjalmarovou dcerou, čímž nechtěně způsobí dívky smrt.
  • Hjalmar Ekdal – Ginin manžel. Jeho otec podnikal s Werlem, ale nedařilo se mu a zbankrotoval, na rozdíl od Werleho. Přestože mu Werle poté pomohl, rodina žila v bídě.

 

Obsah

Příběh vypráví o vztahu mezi dvěma muži, lépe řečeno mezi jejich rodinami. Oba mají společnou podnikatelskou minulost. Ale zatímco továrník Werle je úspěšný a žije na výsluní společnosti, jeho dávný přítel Ekdal žije po propuštění z vězení, kam se dostal kvůli Werleho účetním podvodům, v bídě a depresi. Osobně se již oba muži nestýkají, ale Werle Ekdalovi pomáhá tím, že mu posílá k opisování určité věci, aby si mohl přivydělat. Obě rodiny jsou ale propojené ještě více, neboť Ekdalův syn Hjalmar žije s bývalou služebnou továrníka Werleho Ginou, živí se jako fotograf v ateliéru, který mu dohodil továrník, a zároveň jejich čtrnáctiletá dcera Hedvika, ve skutečnosti není jeho dcerou, nýbrž dcerou továrníka Werleho.

Důležitou postavou v příběhu je i syn továrníka Werleho Gregers, který se s otcem pohádá kvůli jeho nečestným obchodům v minulosti a odchází právě k otcovu bývalému spolupracovníkovi a příteli Ekdalovi. Zde se seznamuje s jeho synem Hjalmarem, jeho ženou a dcerou, zároveň ale zjišťuje, že životy všech jsou zpovzdálí řízeny jeho otcem. Rozhodne se tedy Hjalmarovi vše říci, neboť si myslí, že tím svůj život očistí od lží a všichni budou spokojenější, neboť budou znát pravdu. Tím, že ale Hjalmarovi řekne pravdu, způsobí katastrofu a zmatek v životě všech, Hjalmar, který se cítí hluboce podveden, od rodiny odejde. Hedvika, která svého domnělého otce hluboce miluje, se tak odhodlá k zoufalému činu, aby otci dokázala svou lásku, chce zabít to nejmilejší, co má, ochočenou divokou kachnu. Nicméně nakonec nevinné zvíře nedokáže zabít a naopak obrátí v neštěstí a zoufalství pistoli sama k sobě, spáchá sebevraždu.

error: Stahujte 15 000 materiálů v rámci našeho členství nebo v online kurzech.