Jméno: Henrik Ibsen
Zařazení: Spisovatelé
Přidal(a): David Hampl
Henrik Ibsen byl norský dramatik, který se proslavil zejména dílem Domeček pro panenky. Autor psal některé ze svých her v exilu.
Život
Henrik Ibsen se narodil 20. března 1828 ve městě Skien v Norsku a zemřel 23. května 1906 v Oslu. V roce 1862 byl vyhoštěn do Itálie, kde napsal tragédii Brand. V roce 1868 se Ibsen přestěhoval do Německa, kde napsal jedno z jeho nejslavnějších děl: hru Domeček pro panenky. V roce 1890 napsal Hedu Gablerovou, což je dílo, ve kterém vystupuje jedna z nejznámějších divadelních postav. 1891 se Ibsen vrátil do Norska jako literární hrdina. Zemřel 23. května 1906 v norském Oslu.
Henrik Ibsen vyrůstal v malém norském pobřežním městě Skien jako nejstarší z pěti dětí narozených Knudovi a Marichenovi Ibsenovým. Jeho otec byl úspěšný obchodník a jeho matka malovala, hrála na klavír a ráda chodila do divadla. Ibsen sám projevil zájem stát se také umělcem.
Kvůli otcově podnikání žila rodina v chudobě a rodina se musela přestěhovat do zaniklé farmy nedaleko města. Tam Ibsen trávil většinu času čtením, malováním a prováděním magických triků.
V 15 letech musel Ibsen odejít ze školy a jít pracovat. Šest let pracoval jako učeň v lékárně v Grimstadu. Svůj volný čas věnoval psaní poezie a malování.
V roce 1850 se Ibsen přestěhoval do Christianie (toto město je dnes známé jako Oslo), aby se zde připravil na univerzitní zkoušky ke studiu tamní univerzity. Jeho život v hlavním městě mu pomohl setkat se s jinými spisovateli a umělci. Jeden z těchto přátel, Ole Schulerud, zaplatil za vydání první hry Ibsena Catiliny.
O rok později se Ibsen seznámil s houslistou a manažerem divadla, kterým byl Ole Bull. Bull měl Ibsena rád a nabídl mu práci spisovatele a manažera Norského divadla v Bergenu. Tato pozice ho uvedla do celkové problematiky divadelního řemesla.
V roce 1901 postihla Henrika Ibsena mrtvice, a od té doby byl upoután na lůžko. Zemřel 23. května 1906.
Dílo
Catilina
Jedná se o první divadelní hru, kterou Henrik Ibsen napsal. Toto drama napsal v roce 1849 ve verších. Bylo ovlivněno jedním z největších dramatiků všech dob Wiliamem Shakespearem.
Brand
Jedná se o pěti-aktovou tragédii o duchovním, jehož horečná oddanost víře ho stojí celou jeho rodinu. Hra ho proslavila ve Skandinávii.
Peer Gynt
V roce 1867 Ibsen vytvořil jedno ze svých mistrovských děl. Jedná se o moderní zpracování řeckých eposů. Peer Gynt je chorobný lhář, který se rozhodne překazit svatbu dívky, po které sám touží. Ačkoli na svatbě této dívky potká Solvejg, do které se zamiluje, přesto uteče s nevěstou. Poté chce žít ve trolí říši, ale protože nesplní požadavky, musí se probít ven z říše. Ve třetím dějství se rozhodne pro samotu, kterou s ním chce sdílet Solvejg. Poté Peer odchází do ciziny. A o tom je čtvrté dějství – Peer se toulá v cizině. Na konci svých toulek se vrací k Solvejg, která na něj stále čeká.
Domeček pro panenky
V roce 1879 vznikla snad nejslavnější hra tohoto autora. Jedná se o jednu z nejhranějších prací Ibsena. V díle můžeme sledovat boj hlavní hrdinky Nory s tradiční rolí manželky a matky s její vlastní potřebou sebezkoumání. Ibsen opět zpochybnil přijaté společenské praktiky té doby, překvapil své publikum a rozproudil debatu.
Přízraky/Strašidla
Tato práce z roku 1881 vzbudila ještě větší diskuse. Zabývala se totiž takovými tématy, jako je incest a pohlavní nemoc. Tato kontroverzní témata způsobila, že hra mohla být poprvé odehrána až dva roky po napsání.
Nepřítel lidu
Někteří kritici říkají, že tato hra je odpovědí Henrika Ibsena na odpor, který vzbudila jeho předchozí hra – Strašidla. Lékař Stockmann založil úspěšné lázně. Avšak když chce veřejnost informovat o znečištění pitné vody, je označen za nepřítele lidu. Jeho tchán je příčinou znečištění pitné vody a je to také jeho tchán, kdo ho vyžene. Dům lékaře je zničen, děti vyloučeny ze školy. Lékař prchá do jiného města.
