Kniha: Don Juan
Autor: Molière
Přidal(a): romizemi
Celá komedie se odehrává na Sicilii. Hra má celkem 5 dějství.
- Název hry: Don Juan
- autor: J.B.Moliere
- Hra se skládá z pěti dějství.
1. dějství má 3 výstupy; 2.dějství má 5 výstupů; 3.dějství má 5 výstupů; 4.dějství má 8 výstupů; 5.dějství má 6 výstupů
Názvy dějství:
-
- Don Juan prchá před Elvírou
- Don Juan svádí dvě vesničanky
- Objev hrobky komtura
- Marná snaha dovést Don Juana k pokání
- Poslední varování a trest boží
A) Dialog je rozhovor, střídavá řeč dvou nebo více osob, jedná se o nepřipravený spontánní projev.
B) Monolog je souvislý nepřerušovaný projev jedné postavy, často odhaluje pravý charakter, to co si ta postava opravdu myslí.
C) Dialogy a monology se skládají z přímé řeči, vyjádření jednotlivých postav.
Jeden z významných monologů pronáší Don Juan v pátém dějství, druhý výstup. Pojednává o lidském pokrytectví. Říká, že za přetvářku se dnes nikdo nestydí, že vytrvalá přetvářka je módou a za víru se dnes skrývá nejedna neřest a provinění. Občas stačí, když dotyčný na chvíli svěsí hlavu a naoko přizná vinu a učiní pokání, ale uvnitří zůstává stále stejným a dál si skrytý před ostatními užívá dle své libosti a nehodlá se vzdát svých neřestí. Don Juan říká, že bude bedlivě hlídat to, jak se chovají ostatní a bude pranýřovat každě sebemenší provinění. Přetvářkou se úzce spolčuje se všemi přívrženci lži a nedopustí, aby ho kdokoliv z nich očerňoval, protože tím uráží i sám sebe.
Dalším zajímavým monologem je ukončena celá hra, páté dějství, šestý výstup. Pronáší ho sluha Sganarel, který si poté, co Don Juana pohltí země, posteskne, že on je vlastně ten největší chudák, protože všichni, komu Don Juan ublížil budou s trestem spokojeni, ale on sám jediný zůstane nešťastný, protože už za svou službu pánovi nedostane žádný plat. Sganarel tím odhalí svůj zkažený charakter, kdy netruchlí po svém pánovi, ale pouze lituje samasebe.
A) Scénické poznámky ve hře uvádějí na začátku výstupu, které postavy jsou na scéně. Dále popisují, co mají jednotlivé postavy dělat (don Juan pokyne Sganarelovi), na koho se mají obrátit, co mají na sobě (Sganarel je převlečený za lékaře), případně, co drží ( Sganarel má v ruce tabatěrku; Don Juan s mečem v ruce). Další se týkají způsobu jednání (Don Juan říká po kratičkém zamyšlení), toho, co kdo vidí (Don Juan zpozoruje Dorotku). Významné jsou pro herce v případě osobního střetu, když se Don Juan postrkuje s Jiříkem, dává mu facku, uchopí ho za ruku, odstrčí ho, tasí meč apod. Další množství poznámek je ve výstupu, kdy Don Juan svádí dvě vesničanky zároveň a oběma zároveň lže. Scénické poznámky jsou důležité také pro dění na scéně v případě otevírání hrobky, pohybů sochy komtura, společné večeře , kde se popisuje, jak lokajové obsluhují, dále informace ohledně zjevení přízraků, úderů hromů a pohlcení Don Juana zemí.
B) Scénické poznámky jsou určeny: Don Juanovi, Sganarelovi, Jiříkovi, Dorotce a Majdaleně, Donu Carlosovi, soše komtura, věřiteli Nedělkovi a lokajům.
A) Jednající osoby:
Don Juan, šlechtic, syn dona Louise
Sganarelle, sluha dona Juana
Elvíra, šlechtična, manželka dona Juana
Gusman, sluha Elvíry
Don Carlos a Don Alonso, šlechtici a bratři Elvíry
Don Louis, šlechtic, otec dona Juana
František, chudák, žebrák
Dorotka a Majdalena, vesničanky
Jiřík, vesničan, snoubenec Dorotky
Socha komtura, bývalý důstojník
Fialka a Pořízek, lokajové Dona Juana
Nedělka, obchodník, měšťan
Chvojka, rváč
Družina Dona Juana, poddaní, vojáci
Druživa Dona Carlose a Alonsa, poddaní, vojáci
B) Mezi hlavními postavami hry vyloženě sympatický a kladný hrdina chybí. Jako sympatická postava se má jevit sluha Sganarel. Vystupuje zde jako mazaný sluha, naoko věrný svému pánovi, bokem ho ale pomlouvá a odsuzuje všechny jeho podvody, nestálost a lživé jednání.
C) Zápornou postavou má být Don Juan, který střídá manželky mnohokrát do roka, nevěří v Boha, nemá žádné svědomí a jedná pokrytecky.
D) Proměnou prochází postava zhrzené manželky Elvíry, která poté, co ji Don Juan svedl a brzy opustil, ho nejdříve přemlouvala k návratu a pak mu vyčítala, že jí připravil o čest a vyhrožovala pomstou. Ale nakonec se přece jen smířila s osudem a rozhodla se vydat na cestu odpuštění a pokání. Líbí se mi, že v sobě nenesla nenávist navždy a dala Don Juanovi šanci, aby vše odčinil a vyhnul se tak trestu.
A) Vnější a vnitřní charakteristika postav:
Don Juan – pohledný, mladý šlechtic, který střídá manželky mnohokrát do roka, nevěří v Boha, nemá žádné svědomí a jedná pokrytecky. Pohrdá vším a ubližuje svým chováním všem okolo sebe. Juana většinou neláká samotný výsledek, ale baví ho dobývání a získávání výhod a přechytračování ostatních. Je velmi pokrytecký a nebojí se ničeho, nemá nad sebou žádnou autoritu, které by se podřídil a myslí si, že je nepostižitelný. Ve třetím dějství, však projeví i kladnou stránku tím, že zachrání dona Carlose před lupiči.
Sganarel – mazaný sluha, naoko věrný svému pánovi, bokem ho ale pomlouvá a odsuzuje všechny jeho podvody, nestálost a lživé jednání. Nesouhlasí s jeho chováních a jednáním, ale nikdy mu to neřekne narovinu do očí. Často mu pochlebuje a snaží se ho přimět k lepšímu životu, což se mu však během hry nikdy nepodaří. V skrytu duše však myslí jen sám na sebe, což se naplno ukáže v poslední pasáži hry, kdy je zoufalý z toho, že jeho pán zemřel, ale ne kvůli němu, ale kvůli tomu, že nedostane svůj plat.
Elvíra – mladá, krásná, ušlechtilá, ale naivní duše. Podlehla sladkým slibům dona Juana, zamilovala se a nechala se unést z kláštera a poté, co ji manžel opustí chce zachránit svou čest, nejdříve prosbami a vyčítáním a později výhružkami. Nakonec, ale se ale opět obrátí na víru a nechce žít poznamenaná věčnou nenávistí, tak don Juanovi odpouští.
B) Místa děje :
V ulicích města – menší, poklidné městečko na Sicilii
Na břehu moře – na venkově, po bouři
Cesta lesem – ponurý kraj, zarostlé stezky, hrobka mezi stromy se sochou komtura
Dům Dona Juana, vybavený jako dům šlechtice,jídelní stůl
A) Jednota místa, času a děje je vcelku dodržena, pouze částečně narušena. Děj se sice celý odehrává na Sicilii, ale na různých místech. Čas není omezen pouze na 24 hodin, ale je roztažen možná do dvou dnů. Dějová linie je rozdělena do několika motivů, např. odmítnutí Elvíry a následně setkání se jejími bratry, kteří chtějí bránit její čest; dvoření se dvěma vesničankám; obdarování chudáka; snaha několika blízkých o nápravu dona Juana; rozhovor a večeře se sochou mrtvého komutura a trest pro dona Juana.
B) Autorova satira je zaměřena na zesměšnění tehdejší rádoby vysoké společnosti, namyšlených a neskromných šlechticů, z falešného chování některých vysokých představitelů společnosti, vysmívá se pokrytectví, s jakým mnozí schovávají své činy za víru v boha.
a) Situační komedie znamená, že jsou vtipné dějové zápletky soustředěny do obyčejného běžného prostředí a na běžné situace. V Don Juanovi se jedná například o rozhovor se dvěmi vesničankami, kdy mluví s oběmi zároveň tak, aby ani jednu nemusel odmítnout, dále cestování v převlečení nebo o schovávání před věřiteli, kteří se domáhají na don Juanovi dluhů. Dalším příkladem je večeře v domě Dona Juana.
B) Slovní komiky se objevují například v rozhovoru dvou sluhů za zády jejich pánů, nebo když se don Juan vymlouval na to, proč musel bez rozloučení odjet od Elvíry. Vtipné pasáže jsou také, když vesničan Jiřík popisuje, jak legračně byl vznešený pán nastrojen. Sganarel má legrační výstup, když vypráví, jak v převlečení za lékaře radil nemocným.
2.část
První dějství začíná rozhovorem Sganarella, který je sluhou dona Juana se sluhou jeho poslední manželky Elvíry, Gusmanem. Elvíra s Gusmanem se vydali hledat dona Juana, který bez rozloučení zmizel poté, co dosáhl svého a Elvíru svedl. Sganarelle naznačuje Gusmanovi, že don Juan je velmi nestálý, manželství pro něj nic neznamená a Elvíru už tolik nemiluje. Když se k nim přiblíží don Juan, Gusman zmizí a Sganarelle vyzvídá na pánovi, zda ještě miluje Elvíru. Don Juan přiznává, že se mu již zalíbila jiná krasavice, kterou potkal s jejím snoubencem a jeho srdce po ní touží a musí jí dostat. Má plán, že až se snoubenci pojedou projet na lodičku, tak mu tu dívku unesou. Odmítá věrné milování a stálost citů, chce užít vše, co mu život nabízí, a nechce se vázat jen k jedné ženě. V tom se k nim blíží Elvíra a když vidí, jak se don Juan tváří a vymlouvá, tak poznává krutou pravdu, že byla hloupá a nechala se unést z kláštera a uvěřila donu Juanovi, že ji miluje a on jí jen svedl a opustil. Říká, že jeho zrada nezůstane bez trestu, ale don Juan se tomu jen vysmívá a rouhá se.
Ve druhém dějství vesničan Jiřík vypráví své milé Dorotce, jak se svým kamarádem zachránili z moře několik lidí, se kterými se převrhly lodičky a mezi nimi i vznešeného pána, který hned začal dělaz oči na jejich kamarádku Majdalenu. Zesměšňuje šlechtice a popisuje, jak byl oblečený v různých vrstvách látky a na hlavě měl paruku. Zároveň vyznává lásku Dorotce a žádá jí o ruku, ona je však k jeho nabídce trochu chladná. V tom Dorotka uvidí dona Juana a velmi se jí líbí. Když jí tedy začíná svádět, tak se tomu nebrání a nakonec se nechá přesvědčit o tom, že ji miluje, vezme si a slibuje lásku až za hrob. Když to uvidí Jiřík, tak se chce s Juanem prát, vyhrožuje mu, ale nakonec dostane Jiřík několik facek a není dost odvážný a poté co mu Dorotka řekla, aby jí nebránil ve štěstí, tak uteče. Donu Juan už se těší, že si užije s Dorotkou, ale v tom k nim přichází Majdaléna, které předtím slíbil totéž co Dorotce. Hned řekl Dorotce, že si ho Majdlaéna chce vzít a nechce pochopit, že on jí nemiluje. To samé řekl i Majdaleně. Dívky se pohádaly a když naléhaly na don Juana, aby před nimi narovinu řekl, kterou tedy miluje, ten se dlouho různě vymlouval a pak utekl. Sluha Sganerell svého pána před cestou do tohoto města varoval, protože tu před pár lety zabil nějakého muže a na to se nezapomíná. Vzápětí se dozvídají, že je hledá a pronásleduje skupina 12 mužů na koních. Don Juan domutí Sganarella, aby si oblékl jeho šaty a odchází.
Třetí dějství: Don Juan a Sganarelle se přestrojili a šli lesem. Sganarell v přestrojení za lékaře vyprávěl, jak se na něj lidé obraceli s žádostí o radu s nemocemi a on je léčil. Oslavoval dokonalost lidského těla, jak vše do sebe zapadá.Don Juan opět prokázal, že v nic nevěří, ničeho si neváží a nad vším ohrnuje nos a jediné čemu věří je, že 2+2 jsou 4. Cestou potkali chudáka, kterého požádali o radu, jak se dostat do města. Za to od nich chtěl almužnu, ale don Juan ho odbil a dukát mu chtěl dát jen pod podmínkou, že zakleje. Don Juan a Sganarelle uvidí, jak 3 zloději přepadli jednoho muže. Sganarell se zbaběle schoval, ale don Juan mu pomohl. Později se ukázalo, že šlo o dona Carlose, bratra Elvíry, který zde s svým druhým bratrem hledá dona Juana, aby pomstili čest své sestry. Když k nim dorazí i druhý bratr don Alonso, tak dona Juana pozná a chce ho hned zabít. Don Carlos ho ale brání a chce se odvděčit za to, že ho zachránil před zloději. Nechávají ho odejít s tím, že se pomstí později a sám don Juan má určit, jaký trest si odpyká. Don Juan a Sganarelle přijdou až k nějaké stavbě. Don Juan se ptal, co je to za stavbu a Sganarel se divil, že si to nepamatuje. Byla to hrobka s velkou sochou komtura (=důstojníka), kterého dříve zabil. Don Juan do ní chtěl jít a jen tak z legrace řekl Sganarelovi, aby sochu vojáka požádal, jestli by s donem Juanem nepovečeřela. K překvapení obou socha přikývla.
Ve čtvrtém dějství nejprve do domu dona Juana dorazí obchodník, kterému dluží peníze. Chce si o ně říct, ale don Juan ho téměř nepustí ke slovu, stále odvádí řeč jinam, pochlebuje mu a nakonec ho za pomoci sluhů vyprovodí. Potom ho navštíví jeho otec don Louis, aby mu domluvil, stydí se za to, jaký vede špatný život a říká mu, že ho trest ho nemine. Dona Juana ještě navštíví Elvíra a říká, že bůh jí zbavil nenávisti, vrací se zpět do kláštera a nabádá dona Juana, aby se okamžitě začal kát a odklonil se z cesty do pekel. Ale ani její slova s don Juanem nehnou a jde večeřet. Náhle se ozve klepání a ke stolu si s nimi přisedá socha mrtvého důstojníka a na oplátku zve dona Juana na druhý den na večeři do hrobky.
Páté dějství začíná rozhovorem dona Juana s otcem, kde don Juan říká, že se chce polepšit a vše napravit a žádá otce, aby mu pomohl. Ale celé to je jen přetvářka a divadlo a don Juan přiznává Sganarellovi, že se chce navenek dát na víru, aby všem lidem zacpal ústa. Poukazuje na to, že za náboženství se schovává spousta hříšníků a jsou nepostižitelní a vysmívají se ostatním. Pak za don Juanem přichází ještě don Carlos a žádá ho, aby prohlásil jeho sestru Elvíru veřejně za svou manželku a žil s ní. Také jemu don Juan lže a tvrdí mu, že nemůže, i když by moc chtěl, ale že se rozhodl vstoupit do kláštera. Nakonec se zjeví přízrak (nejdříje je to zahalená žena, poté smrtka) a varuje naposledy dona Juana, aby se okamžitě začal kát, jinak je to jeho konec a trest ho nemine. Ale ani toto s don Juanem ani nehne a dál tvrdí, že ho nic nemůže zastrašit. Když tasí meč, tak přízrak zmizí. Poté dojdou k hrobce, don Juan podává ruku soše a v tu chvíli ho stihne trest boží. Jeho tělo spaluje žár a blesky a nakonec ho pohltí země. V posledním monologu si Sganarell stěžuje, že přišel o svou mzdu.
