Kniha: Don Juan
Autor: Molière
Přidal(a): Adeljanin
Molière
Molière, vlastním jménem Jean-Baptiste Poquelin (1622–1673), byl francouzský dramatik, herec a divadelní ředitel. Patří k nejvýznamnějším autorům evropské komedie. Po studiích opustil původně očekávanou úřednickou dráhu a spojil svůj život s divadlem. Se skupinou herců založil Illustre-Théâtre, později dlouhá léta působil s kočovnou společností v provinciích a po návratu do Paříže získal přízeň dvora Ludvíka XIV.
Autor a jeho tvorba
- Molière se zaměřoval na lidské slabosti, společenské přetvářky, pokrytectví, lakotu, domýšlivost a falešnou učenost.
- K jeho nejznámějším hrám patří Tartuffe, Lakomec, Misantrop, Zdravý nemocný, Škola žen a Don Juan.
- Jeho komedie spojují situační komiku, slovní humor a výraznou charakteristiku postav s kritikou dobových mravů.
- Molière byl nejen autorem, ale také hercem a vedoucím souboru, takže psal s přesnou představou o jevištním účinku dialogu a situace.
Literárně-historický kontext
Don Juan neboli Kamenná hostina byl poprvé uveden v Paříži 15. února 1665. Jde o komedii v pěti dějstvích psanou prózou. Dílo vzniklo v době francouzského klasicismu, který zdůrazňoval řád, rozumovou kázeň a inspiraci antikou, Molière však s pravidly zacházel svobodněji než autoři tragédií. Hra střídá více prostředí a soustředí se především na konflikt mezi společenskou morálkou a bezohledným individualismem hlavního hrdiny.
- Postava Dona Juana navazuje na starší evropskou tradici legendy o svůdci a kamenném hostu.
- Molièrův hrdina není pouze sukničkář; je také libertin, který odmítá náboženské i společenské autority a umí svůj cynismus skrývat za zdvořilost.
- V poslední části hry se důležitým tématem stává pokrytectví: Don Juan zjistí, že předstíraná zbožnost může být společensky výhodnější než otevřený odpor.
Rozbor díla: Don Juan
Základní charakteristika
- Literární druh: drama.
- Žánr: komedie s tragickými a fantastickými prvky.
- Forma: pět dějství, próza, převážně dialogy.
- Téma: svoboda bez odpovědnosti, nevěra, pokrytectví, střet svědomí a cynismu.
Postavy
- Don Juan – šlechtic, svůdce a libertin. Je inteligentní a odvážný, ale zároveň lže, porušuje sliby a druhé lidi chápe hlavně jako prostředek vlastního potěšení.
- Sganarelle – Don Juanův sluha, který se svého pána bojí, kritizuje jeho chování a zároveň mu zůstává nablízku.
- Donna Elvíra – žena, kterou Don Juan získal a poté opustil. Vystupuje jako hlas morální výčitky a varování.
- Komtur – muž dříve zabitý Donem Juanem; jeho kamenná socha se stává nástrojem závěrečného trestu.
Děj
Don Juan opustí Elvíru a se Sganarellem pokračuje v hledání dalších milostných dobrodružství. Svádí ženy, porušuje sliby a dostává se do konfliktů s Elvířinými bratry. Přesto dokáže projevit fyzickou odvahu, když jednomu z nich zachrání život. Později narazí na sochu Komtura, kterého kdysi zabil, a provokativně ji pozve na večeři. Nadpřirozené znamení jej nevede k nápravě. Když se Don Juan nakonec dotkne Komturovy ruky, je potrestán a pohlcen zemí.
Jazyk a hlavní myšlenka
- Dialog je živý, střídá vznešenější a hovorovější polohy a výrazně odlišuje řeč pána a sluhy.
- Komika se prolíná s vážnou otázkou, zda může člověk požadovat absolutní svobodu a přitom ignorovat následky svých činů.
- Závěr není jednoduchým příběhem o pomstě. Hra kritizuje zejména Don Juanovu bezohlednost a jeho schopnost zneužívat společenská pravidla i náboženský jazyk ve vlastní prospěch.
