Dystopický román

literatura

 

Jméno: Dystopický román

Zařazení: Literární pojem

Přidal(a): David Hampl

 

Dystopický nebo jinými slovy antiutopický román, jak již vyplývá z názvu, je literární dílo, které je protikladem k utopickému románu. Jeho děj se odehrává ve společnosti, která má mnoho negativ a vyvinula se špatným směrem, většinou směrem k totalitním režimům.

 

Základní znaky dystopického románu

V dystopickém románu se v protikladu k utopii tedy nesetkáváme s ideální společností, ale naopak se společností špatnou, před kterou má autor snahu čtenáře varovat. Mnoho dystopických románů vznikalo především ve dvacátém století, kdy se snažily varovat před totalitními režimy, jako byl fašismus či komunismus, ke kterým některé státy směrovaly i ve skutečnosti. Dystopické romány ukazují tuto společnost se všemi jejími nedostatky, jako je například omezování osobní svobody a utlačování obyvatel, kteří s tímto politickým systémem nesouhlasí.

 

Významné dystopické romány a jejich autoři

Jedním z nejuznávanějších dystopických románů je román George Orwella 1984. Hlavní postavou románu je úředník Winston Smith, který žije v Londýně ve fiktivní zemi jménem Oceánie v roce 1984. Oceánie je totalitním státem, v jehož čele stojí tak zvaný Velký bratr a jejímiž oficiálními státními hesly jsou například Válka je mír, Svoboda je otroctví a Nevědomost je síla. Kniha je určitým varováním, výstrahou s nadčasovým smyslem a všeobecnou platností, která do detailu odkrývá zrůdnost totalitního systému.

Dystopické romány ale vznikaly i v české literatuře, jedním z nich je Válka s mloky Karla Čapka, ve které se mloci vzbouří proti lidstvu a která je varováním před hrozícím nebezpečím fašismu a války, či román s názvem Dům o tisíci patrech Jana Weisse, který se odehrává v tak zvaném Mullerdómu. Mullerdóm je obrovský mrakodrap, který vlastně představuje svébytný svět, ve kterém jsou sice lidé obklopeni nejmodernější technikou a vynálezy, ale chybí jim základní lidské hodnoty, jako je láska, štěstí a svoboda. Všechny obyvatele sleduje tak zvané Mullerovo oko, jehož prostřednictvím vládce Mullerdómu Ohisver Muller vše vidí. Zajímavým dystopickým románem je i kniha Eduarda Petišky Cesta do země Lidivoni. Hlavní postavou je Jakub Libert, učenec, který ztroskotá na ostrově a dostává se do země Lidivoni, ve které je možné svobodně tvořit umělecká díla či vědecky pracovat pouze na základě přání místního krále. Jeho přání se ale velmi často mění, a tak žije celá země ve zmatku a často i absurdních situacích.





Další podobné materiály na webu: