Jméno: Edice Pražská imaginace
Přidal(a): David Hampl
Toto nakladatelství funguje už od roku 1985, kdy bylo založeno Václavem Kadlecem. Tento využíval k rozšiřování napsaných sešitů kopírovací zařízení ve své práci v podniku Kovohutě, kde pracoval jako vedoucí odboru techniky řízení. První knihy tohoto nakladatelství skutečně vznikaly jako samizdat, až po roce 1989 se stalo nezávislým nakladatelstvím, které se zaměřilo zejména na díla Bohumila Hrabala a dalších.
Co je samizdat?
Samizdat je slovo, které vzniklo z ruštiny, a můžeme je přeložit jako samo-vydávání. V režimech, které zakazovaly autorům vydávat svá díla klasickou cestou, vznikaly skupiny aktivistů, kteří se rozhodly díla svá i ostatních množit takto pokoutně. Jednalo se tedy o ilegální vydávání knih a účastníkům za to hrozily nemalé tresty. Samizdat probíhal v malých nákladech, protože zprvu se díla množily opisováním rukou, poté na stroji a až s postupem času na kopírkách či jiných zařízeních.
Zakladatelé edice
Tato původně samizdatová edice byla založen a v roce 1985 v Praze Václavem Kadlecem a Jurou Charvátem. Ačkoli je druhý jmenovaný uveden pod dvěma svazky jako vydavatel, tímto jeho aktivita v tomto nakladatelství končí. V následujících svazcích už pracuje pouze jeden vydavatel, kterým je Kadlec. Název Pražská imaginace (zkratka PI) je poprvé užit až v roce 1987, do té doby se pro ni užíval název Kvasar. Edice měla i jiné názvy, například Knihy 4. proudu či Edice Společnosti Bohumila Hrabala.
Spolupracovníci edice
Vzhledem k tomu, že samizdatové vydávání bylo natolik rizikové, bylo by nespravedlivé neuvést také další osoby, které se na jejím chodu podíleli. Byli to například Karel Dostál, Milan Jankovič, Vladimír Merhaut, Josef Zumr, po roce 1990 např. Ivan Binar, Vladimír Justl, Petr Kovařík, Luděk Marks, Radoslav Nenadál nebo Marcela Turečková a další.
Způsoby vydávání
První samizdatová vydávání byla kopírovaná formou strojopisných průklepů, některé z nich byly množeny na kopírkách, dále pak prostřednictvím xerokopií. Od roku 1990 připravoval Kadlec sazby pomocí vlastního počítače. Takovými způsoby vzniklo celkem 100 titulů v samizdatu, veřejně potom na 266 dalších svazků.
Bohumil Hrabal
V roce 1986 se Kadlec setkal se spisovatelem Bohumilem Hrabalem, který ho seznámil s jeho nevydanými texty anebo s texty již vydaných knih, které ale byly v původních verzích. Kadlec se pak začal zabývat vydáváním děl tohoto autora a také některých jeho přátel. Mezi ně patřil Egon Bondy, Karel Marysko či Ivo Vodseďálek a další. Kadlec se snažil o to, aby vydával díla původní, bez zásahů okolí nebo samotného autora, který pod vlivem okolí chtěl své dílo sám upravit.
Náklad děl
Edice neměla stanovený náklad samizdatů, a tak toto číslo značně kolísá – od osmi až po dvě sta. Větší náklady byly přiřazeny zejména méně obsáhlým dílům a dílům z pera Bohumila Hrabala. Formát samizdatů byl A5 a měly pevnou i sešitovou vazbu.