Jméno: Edice Popelnice
Přidal(a): David Hampl
Toto nakladatelství fungovalo v letech 1978 až 1989 jako samizdatová edice. Její zakladatel Jiří Gruntorád se rozhodl vydávat díla těch, kterým komunistický režim díla vydávat zakázal. Také za to byl v letech 1980 až 1984 vězněn. Edice však nezanikla a v tomto období se o ni postaral Oleg Hejnyš. Z těch, kteří se zasloužili o přepisování děl musíme jmenovat Táňu Dohnalovou, protože se opravdu obětavě stavěla k tomuto poslání.
Náklad svazků
Vzhledem k tomu, že tato edice neměla k dispozici kopírování pomocí strojů jako je kopírka, byla odkázána na kopírování prostřednictvím strojových průklepů. Takto vyšlo všech 124 titulů většinou formátu A5, a vycházely v nákladu 12 až 15 kopií (jeden průklep) či 28 kopií (dva průklepy). Svazky byly v plátěné vazbě, někdy potažené tapetou.
Zánik edice
V roce 1989 edice ukončila svou činnost, chystaný svazek povídek od autora Jiřího Kostúra již nebyl vydán. Svazky, které v průběhu existence této edice vyšly byly například texty Karla Kryla (Z pod stolu), které byly kopií exilového vydání Sixty Eight Publisher, nebo texty Karla Biňovce a Jaromíra Šavrdy, ale také Bohumil Hrabal.
Jiří Gruntorád
Zakladatel edice Popelnice se narodil v roce 1952 a živil se jako dělník. Podepsal Chartu 77 za což byl „odměněn“ dvojnásobným vězněním. Poprvé byl odsouzen pouze na tři měsíce za nedovolené držení zbraně, avšak krátce po propuštění byl odsouzen na celé čtyři roky za podvracení republiky (právě díky šíření zakázaných literárních textů). Po propuštění byl v tzv. ochranném dohledu, kdy například nesměl v noci opustit Prahu.
Vydávané tituly
Původně se chtěl Jiří Gruntorád zaměřit na takové tituly, které jsou obtížně dostupné a již vydané v jiných nakladatelstvích (zejména Edice Petlice a Edice Expedice, nebo také Sixty-Eight Publishers Josefa Škvoreckého). Jako první vyšel v roce 1978 svazek Morový sloup autora Jaroslava Seiferta. Kromě přepsaných děl ale vyšlo také 33 původních titulů. Nešlo jen o beletrii, ale také o publicistiku, výbory z korespondence, eseje, studie, vzpomínky a další. Mezi autory, kteří byly vydáváni tak patřili tito: Egon Bondy, Václav Havel, Bohumil Hrabal, Jaroslav Hutka, Pavel Kohout,Bohuslav Reynek, Milan Šimečka, Josef Topol,Vlastimil Třešňák a další.
Spolupráce s písničkáři a textaři
Velkou část vydávaných děl tvořily také soubory textů od několika různých písničkářů. Jedním z nejvýznamnějších je Karel Kryl, ale patří sem také další: Vladimír Merta, Ota Veverka, Vladimír Oborský, Jan Vodňanský. Dále pak undergroundoví umělci, jako je Ivan Martin Jirous (Magor), Miroslav Skalický a další.
Tvorba pro děti
Zajímavostí je, že vydavatelství se rozhodlo vydat také některé knihy pro děti od zakázaných autorů. Příkladem je kniha Magor dětem od I. M. Jirouse nebo Ruzyňské pohádky od Václava Bendy a další.
Původní tvorba
Mezi autory a tituly, které nebyly převzaté z jiných nakladatelství pak patří Písně příživníka od Quida Machulky, V hospůdce za deště od Petra Tahouna, Alkohol v krvi od Michala Matzenauera či Týden ženy, měsíce roku muže od Jana Nováka a další.
