Samizdat

 

 Jméno: Samizdat

 Přidal(a): A. Malimánková

 

 

Samizdat (zkratkové slovo z ruského jazyka, v azbuce самиздат, složené ze základů сам = sám a изда́тельство = vydavatelství) je označení pro způsob vydávání a šíření zakázané, nezávislé literatury a informací, případně dílo tímto způsobem publikované. Je využíván ve státních režimech, které nefungují na demokratických principech, potlačují svobodný projev a omezují svobodu slova prostřednictvím cenzury (totalitní režimy, např. komunismus). Nelze za něj tedy považovat jakékoliv texty vydávané svépomocí, nýbrž pouze texty, které jsou šířeny záměrně v širším okruhu čtenářů, případně posluchačů nebo diváků (v audiovizuální podobě) proti vůli státu. Samizdat se objevoval hlavně v zemích východního bloku v době tzv. studené války.

 

Publikace textů

K rozmnožování a publikaci textů dochází tajně. Represivní státní režim ovládá veškerá média i kopírovací techniku, kontroluje všechny informace určené ke zveřejnění a zpřístupňuje pouze takové, které považuje za vhodné, za tím účelem zkreslené nebo dokonce lživého charakteru. Pokud stát zjistí šíření zakázaných informací nebo literatury, přistupuje k odsouzení a potrestání jejich původců a vydavatelů.

Pro rozmnožování textů byly využívány zejména psací stroje, na kterých byly texty přepisovány přes průklepový papír, případně cyklostyly, později i magnetofonové pásky a VHS kazety. V období 80. let 20. století se již objevilo i využití počítačové techniky.

 

Samizdat v Československu

V ČSSR samizdatová produkce vznikla hned po roce 1948, kdy převzali moc ve státě komunisté. Rozmach zaznamenala po okupaci Československa v roce 1968, kdy byly zakládány edice řízené spisovateli. Tyto edice vydávaly nejen vlastní tvorbu nepovolených spisovatelů a tvorbu zakázaných zahraničních autorů, ale spolupracovaly i s československými spisovateli v exilu a šířily jejich díla. Jednou z nejvýznamnějších byla Petlice řízená Ludvíkem Vaculíkem, dále Expedice manželů Havlových, Pražská imaginace, Popelnice a další. Později se samizdatové literatuře začaly věnovat časopisy, např. Kritický sborník, Vokno nebo Revolver Revue. K šíření samizdatu významnou měrou přispívala i Charta 77.





Další podobné materiály na webu:

    Prohledali jsme rozbory knih, slohovky, životopisy a všechnu další literaturu, ale nic jsme nenašli :-(.