Jméno: Fjodor Michajlovič Dostojevskij
Zařazení: Spisovatelé
Přidal(a): David Hampl
Tento ruský romanopisec se proslavil po celém světě jak spisovatel. Nejznámější je pro své romány plné psychologie – studuje v nich, jak funguje lidská mysl. Obzvláště se jedná o psychologii lidí, kteří ztratí rozum a stávají se šílenými. Mezi nejoblíbenější romány tohoto autora patří Zločin a trest, Idiot či Zápisky z podzemí.
Život
Fjodor Michajlovič Dostojevskij se narodil 11. listopadu 1821 v Moskvě a zemřel 9. února 1881 ve věku 59 let v Petrohradu. Příčinou jeho úmrtí byla epilepsie a nemoc zvaná plicní emfyzém (při této nemoci dochází k úbytku plicní tkáně). Dnes je pohřben na Tichvinském hřbitově.
Jeho otec Mikhail Andreyevich Dostoevsky byl lékař. Spolu s matkou Mariou Fiodorovnou vedli svého syna k náboženské výchově – rodina byla velmi pobožná a sán Fjodor byl celý svůj život hluboce věřící. Už ve svém dětství začal číst. Zprvu byl vzděláván svou matkou, otcem a vychovateli, ale ve věku třinácti let začal studovat na soukromé škole.
O dva roky později jeho matka umírá. V roce 1839, kdy mu bylo osmnáct let, umírá taktéž jeho otec – tento krutý muž byl zavražděn. V té době navštěvoval Fjodor školu v Petrohradu. Vystudoval jako vojenský inženýr, ale neměl rád školu a raději se zaměřoval na svou milovanou literaturu. Po ukončení školy se tak vojenské kariéře nikdy nevěnoval. Začal psát. Dopisy, které psal jej ukazují jako mladého muže plného vášně a energie – bohužel však poněkud duševně nestabilního.
Po napsání svého druhého románu Dvojník se mu nedostalo takového uznání, jako po napsání prvního románu (Chudí lidé). Nedostatek úspěchu spisovateli způsobovalo trápení. Od roku 1846 do roku 1849 se jeho život a práce vyznačovaly bezcílností a zmatkem. Povídky a romány, které napsal v tomto období, jsou z větší části experimenty v různých formách a různých záležitostech.
V roce 1849 byl zatčen za protistátní činnost a byl nucen strávit čtyři roky služby v ruské armádě na Sibiři. Zde se oženil – vzal si Mariu Issaevu. V roce 1859 se s ní vrátil do Petrohradu. Jejich manželství nebylo šťastné. Po její smrti se v roce 1864 znovu oženil. Anna Grigorievna Snitkina byla praktická a temperamentní a mnozí tvrdí, že je do značné míry zodpovědná za umělecký posun svého manžela.
Dílo
Chudí lidé
Jedná se o román v dopisech z roku 1843. Hned první román tohoto autora byl pochválen respektovaným kritikem. Autor tak začal svou kariéru psaní o chudých lidech v krutých situacích. Román Chudí lidé pojednává o vládním dělníkovi.
Dvojník
Novela z roku 1846 byla přijata méně vřele než předchozí román. Nicméně dnes je Dvojník známý po celém světě a je pokládán za jedno z nejlepších děl časné práce – v mnoha směrech předstihla svou dobu.
Zápisky z mrtvého domu
Hlavním tématem knihy z roku 1861 byly vlastní zkušenosti z vězení.
Zápisky z podzemí
Zatímco Zápisky z mrtvého domu nevykazovaly žádný spisovatelský pokrok od jeho rané práce, Zápisky z podzemí byly už jiného ražení. Vykresluje tady člověka, který sebou nechce nechat manipulovat, a to ani za cenu získání prospěchu. Kniha vyšla roku 1864. Autor v ní ospravedlňuje existenci individuální svobody jako nezbytnou součást lidstva. Tvrdí, že člověk je stvořením rozumu a že společnost může být organizována způsobem, který zaručuje štěstí lidí. Trvá na tom, že lidé touží po svobodě více než po štěstí, ale také vidí, že nekontrolovaná svoboda je ničivá síla.
Zločin a trest
Nejoblíbenější z románů tohoto autora byl publikován v roce 1866. Jeho obliba je zdůvodňována přitažlivostí románu na různých úrovních. Lze ji chápat jako vážné a komplexní umělecké dílo, ale lze ho také uchopit jako upoutaný detektivní příběh. Na samém začátku je vražda staré ženy. Podezřelý je student Raskolnikov, který páchá loupež ve snaze pomoci své rodině a vlastní kariéře. Po zbytek knihy jej pronásleduje detektiv Porfýry a jeho vlastní svědomí. Raskolnikov se vzdá a rozhodne se přijmout trest za svůj čin.
Idiot
Tato kniha z roku 1868 má jako hlavního hrdinu knížete jménem Lev Nikolajevič Myškin. Ten byl na léčení epilepsie ve Švýcarsku, avšak léčbu nedokončil a vrátil se do Petrohradu. Právě nemoc je důvodem, proč mu začnou říkat „idiot“. Jeho chování ale dokáže předsudky ostatních změnit. Myškin je dobrák od kosti, čímž nad ostatními vyniká.
