François Rabelais (1494 – 1553) byl francouzský renesanční humanista, lékař, kněz a spisovatel, který se proslavil jako mistr komiky a satiry. Jeho nejvýznamnějším odkazem je pětidílný románový cyklus Gargantua a Pantagruel, ve kterém pod pseudonymem Alcofribas Nasier ostře a vtipně kritizoval tehdejší společnost, církev i vzdělávací systém.
Život a studium
- Narodil se v roce 1494 ve městě Seuilly v provincii Touraine, přičemž přesná data jeho narození a úmrtí jsou dodnes spíše vědeckými odhady.
- Jeho otec Antoine působil jako učitel práva a na jeho přání se mladý François stal knězem.
- Během pobytu v klášteře se poprvé setkal s myšlenkami scholastiky a nastupujícího humanismu.
- Věnoval se překladům antických děl, avšak jeho překlady Hérodota se staly nežádoucími jak pro klášterní představené, tak pro pařížskou Sorbonnu.
- V roce 1526 se rozhodl z církevního řádu vystoupit.
- Mezi lety 1528 a 1530 žil v Paříži, kde zplodil dvě nemanželské děti a začal se věnovat studiu medicíny.
- Roku 1530 definitivně vystoupil z kněžského stavu, jelikož se nedokázal přiklonit ani na stranu katolíků, ani protestantů.
- Na lékařské fakultě se zasloužil o vydání spisů Hippokrata a Galéna, které tvořily tehdejší základ studia lékařství.
- Od roku 1532 působil jako uznávaný lékař v nemocnici ve francouzském Lyonu.
- V roce 1535 přijal místo sekretáře bordeauxského arcibiskupa Jeana du Bellay, díky čemuž měl možnost cestovat do Říma.
- Později znovu vstoupil do benediktinského řádu, což mu umožnilo souběžně zastávat výnosné kanovnické místo i pozici lékaře.
- Díky tomuto zaopatření mohl svá poslední léta prožít v relativním klidu a finančním bezpečí.
- Zemřel 9. dubna 1553 v Paříži.
Literární styl a témata
- Ve své tvorbě využíval pseudonym Alcofribas Nasier, což je přesný anagram jeho skutečného jména.
- Jeho díla jsou silně ovlivněna úpadkem středověké scholastiky a vzestupem humanistických myšlenek.
- Proslul jako mistr komiky, satiry a parodie, přičemž se často vysmíval tehdejším rytířským románům.
- Ve svých textech ostře kritizoval a satirizoval středověkou církev, soudnictví, školství i pokrytecký klášterní život.
- Aktivně propagoval užívání vlastního rozumu, logiky a svobodného myšlení.
- Navazoval na tradici středověkých spisovatelů chansons de geste a rozšiřoval jejich postupy o detailní portréty předchůdců hlavních hrdinů.
- Jeho rané texty odrážejí zavedené praxe středověké literatury, postupně však přecházejí k hlubším filozofickým úvahám.
- Katolická církev považovala jeho tvorbu za nemravnou a kacířskou, proto byla jeho díla zařazena na Index zakázaných knih, kde figurovala až do konce 19. století.
Literární dílo
Romány a satirické spisy
- Hrozné a strašlivé skutky i hrdinství slavného Pantagruela, krále Dipsodů a syna obra Gargantuy (1532) – První román vydaný pod pseudonymem Alcofribas Nasier v Lyonu, kde autor působil jako lékař. Jedná se o břitkou parodii na dobové rytířské romány.
- Strašlivý život velkého Gargantuy, otce Pantagruelova (1534) – Pokračování, které autor napsal po obrovském úspěchu prvního dílu. Chronologicky se však dějově vrací k Pantagruelovu otci, obru Gargantuovi.
- Gargantua a Pantagruel (1532–1564) – Kompletní pětidílný cyklus románů, jehož hlavními postavami jsou obři z královské rodiny. Dílo zachycuje jejich život a Pantagruelovo cestování po Francii i fiktivních zemích a ostrovech. Slouží jako komplexní satira na středověkou církev, soudy a školství, přičemž propaguje lidský rozum a logiku.
Vývoj a kontext románového cyklu
- První dva svazky cyklu Gargantua a Pantagruel silně odrážejí praxe dobře vyvinuté ve středověké literatuře a navazují na tradici chansons de geste.
- Soudě podle lehké a jednoduché povahy samotného Pantagruela v úvodu díla, nejsou zde vždy na první pohled patrné stopy Rabelaisových pozdějších důležitých a vážných témat.
- Je velmi nepravděpodobné, že by spisovatel při psaní prvního dílu předpověděl rozsah svazků, které by měly následovat, nebo dokonce vážné filozofické a společenské využití, které by jeho román mohl v budoucnu přinést.
- Sbližování se středověkou literaturou v jeho díle není bezdůvodné, slouží jako odrazový můstek pro následnou dekonstrukci a parodii tehdejších společenských norem.
Související autoři
Renesanční humanisté a evropští satirikové
Giovanni Boccaccio
- Italský renesanční spisovatel a humanista.
- Autor slavného Dekameronu, který podobně jako Rabelais kritizoval pokrytectví církve a společnosti.
- Holandský myslitel a představitel severské renesance.
- Jeho dílo Chvála bláznivosti využívá satiru ke kritice církevních a společenských zlořádů.
Miguel de Cervantes y Saavedra
- Španělský renesanční autor.
- Jeho Důmyslný rytíř Don Quijote de la Mancha je, podobně jako Rabelaisovo dílo, geniální parodií na rytířské romány.
Citáty a myšlenky
O smíchu a lidskosti
Smích je vlastností člověka.
Žít bez smíchu znamená nežít vůbec.
O vzdělání a rozumu
Vědomosti bez svědomí jsou zkázou duše.
Časté otázky k autorovi
Pod jakým pseudonymem François Rabelais tvořil?
Využíval pseudonym Alcofribas Nasier, což je přesný anagram jeho občanského jména.
Proč byla jeho díla na Indexu zakázaných knih?
Katolická církev považovala jeho romány za nemravné a kacířské, protože v nich ostře satirizoval klášterní život, církevní praktiky a tehdejší scholastiku.
Jaké povolání Rabelais vykonával kromě psaní?
Působil jako kněz, uznávaný lékař v lyonské nemocnici a později také jako sekretář bordeauxského arcibiskupa.
