Horalka – rozbor díla k maturitě

Proč nejde kopírovat? 💾 Stáhnout materiálVIP členstvíNahlásit chybu/nízkou kvalitu

rozbor-díla

 

Kniha: Horalka

Autor: Alberto Moravia

Přidal(a): LaLa

 

 

Autor – Alberto Moravia:

Alberto Moravia (28. 11.1907 Řím – 26. 9.1990 Řím) vlastním jménem Alberto Pincherle byl italský spisovatel, esejista, novinář a kritik, představitel italského neorealismu ovlivněný surrealismem a Freudovou psychoanalýzou.
Narodil se v Římě do středních poměrů židovskému otci (architektovi) z Benátek a matce katoličce z oblasti Dalmácie. V devíti letech se u něj projevila kostní tuberkulóza, která ho na nějakou dobu upoutala na lůžko, a později se léčil v několika sanatoriích v Alpách, kde získal vzdělání od soukromých učitelů. Byl velmi inteligentní a rád četl – mezi jeho oblíbené autory patřil Shakespeare, Dostojevskij, Goldoni, Mallarmé a Moliére.
Otevřeně kritizoval fašistickou cenzuru a nesouhlasil s tehdejším režimem (a to i přesto, že jeho strýc – bratr jeho matky – byl členem fašistické strany). Protože pocházel ze židovské rodiny a veřejně se angažoval proti fašismu, byla jeho díla během druhé světové války zakázána. Dokonce sám Mussolini nařídil zákaz vydávání jeho prvního román. V tehdejším režimu byl na něj vydán zatykač, ale protože se o tom včas dozvěděl, schoval se mezi dělníky a nic se mu nestalo. Později se stal členem Italské komunistické strany.
Ve druhé polovině svého života hodně cestoval – navštívil Anglii, Francii, Mexiko, Čínu i Sovětský svaz. Na přelomu 60. a 70. let se stal předsedou Mezinárodního PEN klubu. V roce 1990 byl nalezen mrtvý v koupelně svého bytu v Římě.

 

Dílo:

Lhostejní, Římanka, Pohrdaví, Horalka, Nuda, Konformista, Voyeur

Inspirace dílem: V roce 1960 byl román zfilmován

Literární kritika: patří mezi nejúspěšnější autorovy romány.

 

Rozbor knihy Horalka

Literární druh: epika

Literární žánr: protiválečný román

Literární sloh: Italský neorealismus

 

Stylistická charakteristika:

  • prvky filmového zobrazení (detail, polodetail, panorama), moderní stylistické prostředky (využití vnitřního monologu, dialogu v dialogu, ich-forma), prvky neorealismu

 

Slovní zásoba:

  • hovorové, i vulgární výrazy, neurovnaná, záměrně „ledabylá“ větná skladba přímého vyprávění, zachovává základní polohu spisovné italštiny ale kolísá od Literárních obratů až k typicky Římské slovní zásobě a frazeologii. Monolog i volba jazykových prostředků zdůrazňují reálnost vyprávěných událostí a fakt i bezprostřednost v podání látky

 

Vypravěč: hlavní hrdinka Cesira

 

Děj a kompozice:

Děj románu se odehrává v letech 1943 – 1944, kdy se v Itálii hroutí fašistický režim a země je postupně obsazována německými vojsky. Je psán formou životopisného monologu hlavní hrdinky Cesiry. Cesira je římská hokynářka, která po svatbě přišla se svým mužem do Říma a po jeho smrti se ujala krámku. V době války, kdy si lidé dělali zásoby, prodala všechno zboží a vydělala dost peněz. V Římě by však i se svou dcerou Rosettou umřela hlady, a tak se rozhodne odjet za svými rodiči na venkov. Zjistí však, že její rodná vesnička je evakuovaná, a tak se na čas ukryjí ve Fondi u zlodějské rodinky Consetty a Vincenza. Rosetta se však zalíbí jednomu z nacistů, a Cesira, než by obětovala dceru, raději sbalí věci a odvede ji do horské vesničky Sv. Eufemie, kde si od Parida pronajmou malý přístavek. Zde stráví devět měsíců, spřátelí se se vzdělaným mladíkem Michelem a čas si krátí procházkami po horách a sháněním jídla, kterého je všude nedostatek. Nakonec válka dorazí i do jejich vesničky. Němečtí vojáci, kteří prchají před spojenci, s sebou odvlečou Michela, aby jim ukazoval cestu v horách, a nakonec ho zastřelí. Cesira na nic nečeká a vydá se i s dcerou zpátky do Říma ke svému krámku. Řím však ještě není osvobozen a oni zůstanou ve zbořeném Fondi. Cesira zde nechce zůstat, napadne ji podívat se za rodiči do rodné vesničky. Americký důstojník je odveze až do Vallercosy – je to odměna za to, že během války pomohly dvěma spojeneckým vojákům. Vesnice je stále prázdná, jdou si tedy odpočinout do místního kostela. Zde je však překvapí skupina Marokánců, kteří znásilní Rosettu. Od této chvíle Cesira pozoruje náhlou změnu své dcery – z nevinného, dokonalého, zbožného „anděla“ na tvrdou ženu bez morálních zábran. Na další cestě je potká jakýsi Clorindo, jenž je odveze zpátky ke Concettě, kde jsou nyní nuceny žít. Z Rosetty se stává Clorindova prostitutka. Když se Clorindo vrátí ke své ženě, spí s Concettiným synem Rosariem. Cesira to velmi těžce nese, dcera už ji však neposlouchá ani se s ní nebaví. Po osvobození Říma je Rosario veze zpátky domů, cestou jsou však přepadeni a Rosario je zabit. Cesira bez rozmýšlení sebere jeho peníze a ani Rosetta se nad smrtí svého milence nepozastaví. Před branami Říma si Cesira uvědomuje, co se z nich během doby v horách stalo: z ní zlodějka a z dcery prostitutka. Uvažuje nad tím, že pojmy jako čest, morálka, soucit a přátelství mají v této době, kdy se každý stará jen sám o sebe, malý význam. Náhle začne Roseta zpívat a plakat a Cesira poznává, že její „malá Rosetta“ úplně nezmizela.

 

Postavy:

Vdova Cesira  – ústřední postava –  temperamentní, statečná, hrdá, drsná, cílevědomá žena

ROSETTA – její dcera, vychovávaná v klášteře; po znásilnění, kdy zároveň přichází o panenství, se z ní stává děvka, která se pro sex odcizí své matce

Michel – velice vzdělaný, jediný přítel Cesiry a Rosetty ve Sv. Eufemii, nakonec je odvlečen Němci a zastřelen

 

Čas:

  • v letech 1943-44

 

Prostor:

  • Itálie, především na venkově v horách (pak také v Římě odkud Cesira s dcerou utíká)

 

Hlavní myšlenka:

  • Jednoznačné odsouzení války, která ničí životy a deformuje základní civilizační hodnoty

 

Společensko-historické pozadí:

  • Dílo je odrazem pisatelových osobních životních zkušeností z posledních měsíců války, kdy se jako politicky podezřelý musel od roku 1943 skrývat v pohoří Ciociarie, v okolí Fondi. V těchto horách mezi Římem a Neapolí strávil za války Moravia se svou ženou téměř rok. Tento zážitek jiného světa, jehož archaickou tvrdost ještě násobila válka a nekonečné dny trávené ve společnosti uprchlíků nejrůznějších vrstev.