Slovní zásoba

 

Jméno: Slovní zásoba

Přidal(a): David Hampl

 

Každé literární dílo můžeme charakterizovat ze dvou úhlů pohledu, a to z hlediska jeho obsahu, nebo z hlediska jeho formy. Obsah literárního díla je tvořen vším, o čem dílo vypovídá, veškerými myšlenkami, které dílo přináší, jinými slovy obsah znamená objekt ztvárnění literárního díla. Oproti tomu forma literárního díla představuje uspořádání uměleckých prostředků, které si autor vybral neboli způsob ztvárnění. Obě tyto stránky literárního díla, tedy obsah a forma, spolu úzce souvisejí a vzájemně se ovlivňují, nelze je od sebe striktně oddělit.

 

Jazyková výstavba literárního díla

Jakékoli literární dílo, ať lyrické, epické či dramatické, má určitou jazykovou výstavbu, je založeno na výběru a uspořádání určitých jazykových prostředků. Při zkoumání jazykové výstavby literárního díla je třeba mít na paměti, že v umělecké literatuře se jazyk uplatňuje jinak než v běžné mluvě. Spisovatel vybírá konkrétní jazykové prostředky za účelem vyvolání určitého estetického zážitku. Důležitou součástí jazykové výstavby je především slovní zásoba, která je v díle použita.

 

Slovní zásoba literárního díla

Slovní zásobou literárního díla nazýváme souhrn všech jednoslovných i víceslovných pojmenování, které spisovatel ve svém literárním díle použil. Většina literárních děl je psaná spisovným jazykem a na jeho pozadí se pak mohou z uměleckého důvodu objevovat určité odchylky, protože spisovatelé se slovní zásobou ve svých dílech záměrně pracují. Slovní zásobu poté můžeme zkoumat z různých úhlů pohledu.

 

1)    Podle spisovnosti

a) spisovná slovní zásoba

  • slova neutrální (dům, stůl)
  • slova knižní (lože = postel, lkáti = plakat)
  • slova hovorová (holka, moc)

 

b) nespisovná slovní zásoba

  • slova obecně česká (dobrej, mužskej)
  • slova nářeční neboli dialektismy (duchna = peřina, dědina = vesnice)
  • slova profesní neboli profesionalismy (pacoš = pacient)
  • slova slangová neboli slangismy (biflovat = učit se)
  • slova argotická neboli argotismy (šlehnout si = dát si dávku, šrajtofle = peněženka)

 

2)    Podle původu

  • slova domácí (matka, otec)
  • slova přejatá (cizího původu, ale počeštěná – víkend, medicína)
  • slova cizí (in memoriam)

 

3)    Podle dobového zabarvení

  • slova zastaralá neboli archaismy (anžto)
  • slova historická neboli historismy (cech, halapartna)
  • slova nová neboli neologismy (sjetina, zviditelnit se)

 

4)    Podle citového zabarvení (expresivity)

a) slova kladně citově zabarvená

  • slova lichotná neboli familiární (miláček, beruška)
  • dětská slova (ham, paci paci)
  • slova zdrobnělá neboli deminutiva (kytička, medvídek)
  • obměny domácích jmen neboli hypokoristika (Pepča, Honzík)
  • eufemismy (zesnout, odebrat se na věčnost)

 

b) slova záporně citově zabarvená

  • slova vulgární a hrubá neboli vulgarismy (huba, ksicht)
  • slova hanlivá neboli pejorativa (dědek, bába)
  • slova zveličelá neboli augmentativa (psisko, chlapisko)
  • dysfemismy (chcípnout, natáhnout bačkory)

 

5)    Podle slohového hlediska

  • slova neutrální (dívka)
  • slova hovorová (holka)
  • slova knižní (děva)
  • slova básnická (vesna = jaro)
  • slova odborná neboli termíny (lyrika)





Další podobné materiály na webu:

    Prohledali jsme rozbory knih, slohovky, životopisy a všechnu další literaturu, ale nic jsme nenašli :-(.