Kniha: Hrátky s čertem
Autor: Jan Drda
Přidal(a): Kat
Jan Drda
Jan Drda (1915–1970) byl český prozaik, dramatik, novinář a filmový scenárista. Narodil se v Příbrami a od mládí se věnoval literatuře a divadlu. Jeho tvorba často využívá lidové vypravěčství, výrazné typy postav, humor a pohádkové motivy. Zkušenost okupace se promítla do válečných povídek i do alegorického významu jeho dramat.
Další tvorba
- Městečko na dlani – román s množstvím postav z maloměstského prostředí.
- Němá barikáda – povídkový soubor věnovaný okupaci, odboji a květnovým událostem roku 1945.
- Dalskabáty, hříšná ves aneb Zapomenutý čert – další známá pohádková divadelní hra.
- Drda se významně podílel také na české filmové a scénáristické tvorbě.
Literárně-historický kontext
Hrátky s čertem vznikaly v souvislosti s atmosférou okupovaného Československa a svou definitivní divadelní podobu získaly na konci druhé světové války. První inscenace v pražském Stavovském divadle měla premiéru 30. prosince 1945; knižně je hra spojována s rokem 1946. Drda vychází z české lidové pohádky, ale pohádkový boj s pekelnou mocí mohl poválečný divák číst také jako obecnější obraz odporu proti násilí a strachu.
- Literární prostředí: české drama těsně po druhé světové válce.
- Inspirace: lidové pohádky, folklorní čerti, odvážný vysloužilý voják a tradiční motiv smlouvy s peklem.
- Hra kombinuje pohádkovost, komedii a alegorii.
- Silný divácký ohlas po válce souvisel i s tím, že vítězství prostého člověka nad mocným zlem bylo snadno spojitelné s nedávnou zkušeností okupace.
Rozbor díla: Hrátky s čertem
Literární druh a žánr
- Drama.
- Pohádková komedie s alegorickými prvky.
- Děj je určen pro jeviště, stojí na dialozích, konfliktech postav a situačním humoru.
Postavy
- Martin Kabát – vysloužilý voják, odvážný, praktický a spravedlivý člověk, který se nezalekne ani pekla.
- Káča – energická služebná, která touží po ženichovi a svou tvrdohlavostí dokáže potrápit i čerty.
- Dišperanda – princezna toužící po ženichovi; podobně jako Káča se zaplete do smlouvy s peklem.
- Lucius – mladý čert, který plní úkol na zemi.
- Solfernus a Belzebub – představitelé vyšší pekelné moci.
- Školastykus a Sarka-Farka – poustevník a loupežník, jejichž údajná mravnost či neřest jsou vystaveny zkoušce.
- Teofil – andělský posel a protiváha pekelných sil.
Děj
Martin Kabát se po vojenské službě vydává do světa a setkává se s lidmi, kteří se bojí čertů nebo se dožadují zázračné pomoci. Princezna Dišperanda a služebná Káča touží po ženichovi natolik, že se jejich přání stane příležitostí pro pekelné síly. Do příběhu vstupuje mladý čert Lucius a následně i zkušenější Solfernus. Martin odmítá přijmout pravidla, podle nichž má člověk před zlem pouze ustupovat. V kartách a při dalších střetech s čerty usiluje o získání úpisů, které mají peklu zajistit lidské duše. Nakonec se dostane přímo do pekla, kde svou odvahou a praktičností naruší zdánlivě neporazitelný řád. Z příběhu vychází jako vítěz člověk, který se zla nebojí a dokáže se ho postavit.
Hlavní myšlenka a jazyk
- Odvaha, zdravý rozum a lidskost mohou porazit moc založenou na strachu.
- Hra zesměšňuje falešnou autoritu a ukazuje, že zlo není všemocné.
- Jazyk čerpá z lidové mluvy, přísloví, nadsázky a slovního humoru.
- Kontrast lidského světa, pekla a nebe umožňuje pracovat s jinotajem a alegorií.
- Pohádkové schéma je doplněno modernějším humorem a narážkami srozumitelnými dospělému publiku.
