Němá barikáda – rozbor díla k maturitě (2)

 

Kniha: Němá barikáda

Autor: Jan Drda

Přidal(a): Stanko

 

 

 

 

Tématika:

Literární dílo: epika

Literární žánr: próza

Hlavní myšlenka: hrdinství prostých lidí v boji proti fašismu. Je to svědectví lidskosti, obětavého vlastenectví.

Jazyk: psáno hovorovou češtinou časté použití vulgarismů, metafory (fašisté = smečka vlků, zmijí hnízda, vlkodlaci)

 

–          Jedná se o sbírku poměrně krátkých jedenácti povídek, jejichž děj se odehrává během německé okupace Česka a především v době takzvaného Květnového povstání

 

Kompozice: dva způsoby výstavby: reportážní nadhled a univerzální znakové vyhodnocovaní světa

 

Postavy:  postavy mají jednoznačně určenou charakteristiku: buď jsou hodní, nebo zlí. Hrdinové jsou obyčejní lidé, kteří jsou postaveni v rámci Květnového povstání do krajních situací.

 

Kompozice:

postup: chronologie- povídky na sebe nenavazují, ale jsou řazeny časově za sebou (jako první je v knize povídka Třetí fronta- děj se odehrává v roce 1938 a poslední povídkou je Němá barikáda-definitivní povstání českého lidu 1945)

–          způsoby výstavby: reportážní nadhled a univerzální znakové vyhodnocovaní světa

 

nejznámější povídky:

 

Vyšší princip
povídka je o učiteli Málkovi, přezdívaném „Vyšší princip“ a třídě studentů gymnázia.

 

Tři studenti Havelka, Moučka a Ryšánek veřejně schvalovali atentát na Heydricha. Mysleli si, že je to v pořádku a nic jim nehrozí. Bohužel je někdo udal. Hned druhý den si pro ně přijde gestapo. Večer rozhlas hlásí, že byli zastřleni. Ráno se profesoři sejdou ve sborovně a profesor dějepisu chce poslat ministru Moravcovi projev loajality, učitelé ho však odmítají podepsat. Tak tedy pověří třídního učitele, aby před třídou odsoudil čin tří studentů. Profesor ale řekne, že vražda tyrana není zločin a že i on schvaluje atentát. Řekne to před třídou i když ví, že mezi nimi je ten, který udal ty tři studenty. Jeho třída projev ocení tím, že povstane.

 

Pancéřová pěst

Povídka Pancéřová pěst vypráví o zbouření lidu proti fašistům. Večer se trhaly plakáty německých firem a tabulky z tramvají se házely do Vltavy. Pepík byl přitom až do půlnoci. Ráno s tatínkem pracovali v dílně. Pak jim zazvonil telefon a Pepíkův otec po jeho vyřízení vyndal ze své tajné skrýše pušku a náboje. Pepíkovi nařídil, aby se okamžitě vrátil domů. Pepík ale neposlechl a připojil se k davu lidí běžících do centra dění. V čele byl uhlíř, který zneškodnil esesáka. Za jeho velení si běželi pro zbraně. Na Pepíka zbyla pancéřová pěst. Jakmile měli všichni zbraně, rozběhli se směrem k barikádám. Tam byli s Pepíkem ještě dva muži, kteří měli také pancéřovou pěst. Po chvíli se na ně začal řítit tank a střílel všude kolem. Nejdřív na tank zamířil jeden muž, ale pancéřová pěst ho zklamala. Nato druhý muž vystřelil vedle a Pepík zůstal sám proti tanku, který se neustále blížil. V té chvíli věděl, že kdyby tady byl jeho otec, tak by mu nařídil, aby střílel. Tak zamířil a vystřelil. Otřesen hlukem, který nastal, viděl jen muže, jak běží k němu a po chvíli ho plácají po ramenou. Všichni byli vděční sedmnáctiletému chlapci, který je zachránil před německým tankem.

 

Němá barikáda

Na vltavských březích jsou postaveny tři barikády a naproti nim se Němci chystají zaútočit. Mezitím se muži dohadují, kdo bude hlídat první barikádu. Jsou tam poslání nejodvážnější chlapci. Prostřední barikádu obsazuje policajt pan Bůček se sedmi dělníky. Mezi nimi jsou i Franta Kroupa, který vzpomíná na válku ve Španělsku, a Nederland z Holandska. Na první barikádě se začíná střílet a útočí na ni tanky. Aby je alespoň trochu zachránil, obětuje se septimán Jarda a pomocí granátů zneškodní jeden tank. Zbytek mužů však také umírá pod německou palbou. Tím je se otevře cesta na most. K prostřední barikádě přibíhá poručík, že se němci vyloďují a že se musí přemístit. Všichni jdou k břehu, jen pan Bůček, Franta Kroupa a Nederland zůstávají a beze slova hlídají barikádu. Němce zmátlo ticho a přistupují k nim po desítkách. Tři muži čekají i přestože nemají žádné šance, chtějí pomstít to, na čm jim záleží.

 

Okolnosti vzniku díla:

Dílo bylo vytvářeno během 2 světové války v české republice. Kniha byla vydána roku 1946 po osvobození české republiky.

 

Život a dílo autora:

Jan Drda, prozaik, novinář, dramatik a filmový scénárista, autor moderních pohádek, se narodil 4. dubna 1915 v Příbrami. Pocházel z velmi chudé rodiny, brzy mu zemřela matka. Značný vliv na Drdu měla jeho babička. Jan Drda vystudoval příbramské gymnázium. V letech 1934 – 38 studoval na FF UK v Praze. Studia  nedokončil.
Od roku 1937 byl redaktorem Lidových novin, pracoval i v dalších redakcích. V letech 1949 – 1956 byl předsedou Svazu československých spisovatelů. V roce 1968 se otevřeně vyjádřil proti vstupu vojsk Varšavské smlouvy do Československa. Proto byl odvolán z funkce šéfredaktora týdeníku Svět práce. Stáhl se do ústraní a 28. listopadu 1970 v Dobříši zemřel.

 

Mezi nejznámější díla patří: Městečko na dlani, Živá voda, Krásná Tortíza

Dramata: Hrátky s čertem

Filmové scénáře: Němá barikáda, Vyšší princip, Dařbuján a Pandrhola

další autoři doby:¨

Čeští:

Jiří Weil- dílo Život s hvězdou

Julius Fučík – Reportáž psaná na oprátce

Jiří Marek- Muži jdou tmou

Vladimír Vokolek

 

Světový:

Alberto Moravia – Římanka (1947)





Další podobné materiály na webu: