Kniha: Hvězdná hodina vrahů
Autor: Pavel Kohout
Přidal(a): Kristýna Hodonská
Pavel Kohout
- Narozen 20. července 1928 v Praze.
- Současný dramatik, básník a prozaik.
- Část svého dětství prožil v Polsku, kvůli hospodářské krizi jeho otec, generální zástupce automobilky Praga, přišel o práci a následně byli nuceni žít pouze z matčina platu.
- Do literatury vstoupil v 50. letech s politickými, milostnými verši a dramaty.
- V začátcích se přikláněl k marxismu. V tomto hnutí vycházel z poznatků, že by „mohl zachránit svět.“
- V letech 1951 – 1952 se stal šéfredaktorem časopisu Dikobraz.
- V roce 1946 vstoupil do Komunistické strany Československa, ze které byl v roce 1969 vyloučen.
- Kohouta i jeho třetí manželku Jelenu Mašíkovou KSČ zbavila 4. 10. 1979 československého občanství a násilně přemístila do Rakouska. Důvodem se stalo spoluautorství občanského hnutí Charta77.
- Většina jeho děl byla vydána až po roce 1990.
- Pavel Kohout momentálně žije v Praze, ale rád vzpomíná a navštěvuje Vídeň.
- S druhou manželkou Annou Kohoutovou měl 3 děti. Mezi nimi i spisovatelku Terezu Boučkovou.
- „Za svá ocenění v Rakousku, Německu a Švýcarsku vděčím tomu, že mě tam poznali v lepší půli mého života.“
Díla
- Nápady svaté Kláry – klasický český humoristický román, který Pavel Kohout zfilmoval na základě scénáře divadelní hry, jež napsala jeho manželka Jelena Maršíková. Příběh líčí jedinečnou atmosféru šedesátých let, minulého století. Hlavní hrdinkou je zde Klára Klímová, která má jedinečné schopnosti a lidé ji přezdívají světská.
- Ten žena a ta muž – Příběh bizarního páru, ve kterém jsou role „naopak“. On je stydlivý, nezkušený mladý muž, ona žena v nejlepších letech s pestrou minulostí, častými zálety hrající v hudební kapele na Helikón. První polovinu groteskního románu napsal Pavel Kohout v sedmdesátých letech pro své „zakázané“ přátele, Zbytek knihy dopsal téměř o dvacet pět let později pro své vlastní potěšení.
- Katyně – zřejmě nejúspěšnější román Pavla Kohouta. Hlavní hrdinku Lízinku Tachecí nepřijmuli na střední školu. Její matka ji nakonec ale dostane do nultého ročníku popravčí školy. Příběh popisuje průběh školního roku.
Česká próza po roce 1945
- Rok 1945 je vnímán jako zvláštní mezník.
- Lidé se potřebují vypsat ze všeho zlého, co za války i mimo ni prožili.
- Komunistický režim začíná pronásledovat odpůrce strany, nastává cenzura i omezování svobody slova.
- Kvůli omezování začínají spisovatelé emigrovat do exilu.
- V druhé polovině 50. let je cenzura zrušena a rozšířeny publikační možnosti do časopisů.
- Pražské jaro, které se odehrálo 21. srpna 1968, přineslo opětovné (neoficiální) zavedení cenzury, totální diktaturu a léta normalizace. Každé dílo procházelo procesem schvalování. Nakonec byly zakázány veškeré časopisy, které by měly jakkoliv ovlivňovat občany proti režimu.
Literaturu po roce 1968 můžeme rozdělit do 3 skupin:
- Oficiální – díla, která prošla schvalovacím procesem.
- Exilová – autoři vydávali v cizině.
- Samizdatová – neoficiální a zakázaná literatura.
Spisovatel
- Ludvík Vaculík – prozaik a fejetonista. Zarytý komunista až do doby, kdy režim zneužil idealismu svých přívrženců. Autor manifestu Dva tisíce slov, kvůli kterému se stal jedním z nejpronásledovanějších spisovatelů Československa. Do literatury vstupuje s dílem Sekyra.
Rozbor díla: Hvězdná hodina vrahů
- Detektivní historický román
- V dramaticky rozvíjeném příběhu deviantní vrah „mstí“ své dávné křivdy prostřednictvím rituálních vražd svých milenek. Současně je v románu i popisován život na konci války.
Kompozice
- Dílo je členěno do kapitol, každá kapitola začíná přípravou další vraždy.
- Psáno chronologicky s retrospektivními prvky, kdy autor vzpomíná na Drážďany a Terezín.
Časoprostor
- Odehrává se na konci 2. světové války (únor – květen), roku 1945.
Postavy
- Erwin Bubacka – německý kriminalista, jenž ovládá plynně češtinu. Je povolán ke spolu vyšetřování vraždy s českým kriminálním adjunktem Janem Moravou. Za úkol od gestapa má kontrolovat českou policii, aby nevytvořila Třetí říši.
- Jan Morava – mladý pražský kriminální adjunkt. Pečlivý vyšetřovatel, který sbírá sebemenší důkazy. V románu prochází proměnou. Z nerozhodného mladíka se stává muž bojující za spravedlnost.
- Pavel Beran – vrchní komisař a Moravův učitel. Nasbíral již mnoho zkušeností, je domýšlivý a netrvalo mu dlouho odhalit plány gestapa.
- Antonín Rypl – vrah, který si své činy obhajuje tím, že dělá dobrou věc. Je naočkovaný od své zesnulé matky nenávistí k vdovám, jelikož „kradou muže a děti“ jiným ženám.
Děj knihy
Dílo začíná vraždou německé baronky, vdovy, von Pommeren. Tento stručný spis se dostane ke kriminálnímu adjunktovi Janu Moravovi a vrchnímu komisaři Pavlu Beranovi. Z výpovědi domovníka kriminalisté usoudí, že vrahem bude nejspíše Čech. Německé gestapo, z důvodu původu baronky, povolá k případu i českou protektorátní policii. V jejím čele stojí oberkriminalrat Erwin Buback, jenž je rodily Pražan. Má dohlédnout na českou policii.
Při společném vyšetřování se Morava s Bubackem začínají vzájemně respektovat. Vrah Antonín Rypl si své oběti vždy vyhlédne na Vyšehradském hřbitově. Celkem má na svědomí 6 vdov, které brutálně zavraždí a jejich těla následně zmasakruje. Jednou z obětí se stane i Moravova snoubenka Jitka Modrá, jež byla nastražena jako volavka. Morava má ještě silnější motiv Rypla usvědčit. Případ se vyostřuje na začátku května, kdy Rypl neprahne již jen po vdovách, ale svou frustraci si začíná vybíjet i na ostatních. Další obětí je samotný Erwin Buback, kterého Rypl upálí na lucerně. Ve stejný okamžik Rypla zastřelí Bubackova snoubenka Greta Baumannová. Závěr knihy není úplně uzavřený. Odehrává se po skončení války. Antonín Rypl byl usvědčen a případ vraha vdov vyřešen, Jan Morava se stal vrchním komisařem a jako vzor si vzal komunistu Svobodu.
