Ivan Blatný – životopis

Ivan Blatný (1919 – 1990) byl český básník a významný člen literárního uskupení Skupina 42. Většinu svého života prožil v exilu ve Velké Británii, kam odešel v roce 1948 a odkud se již nevrátil. Jeho osobní i tvůrčí život byl silně poznamenán těžkou psychickou chorobou, přesto v tvorbě nikdy neustal a jeho exilové verše se dočkaly vydání díky pomoci obětavých lidí a zahraničních nakladatelství.

 

Život a exil

• Narodil se 21. prosince 1919 v Brně do rodiny spisovatele Lva Blatného.
• V jedenácti letech mu zemřel otec a o tři roky později i matka, čímž zůstal v necelých čtrnácti letech zcela sám.
• Již od mládí psal básně a aktivně se účastnil různých studentských literárních soutěží.
• Po maturitě na gymnáziu začal studovat český a německý jazyk na Masarykově univerzitě v Brně.
• Studia nedokončil kvůli historickým událostem a uzavření vysokých škol nacisty v roce 1939.
• Během druhé světové války vydal svou první básnickou sbírku a pracoval v obchodě s optikou, který zdědil po svém strýci.
• Po skončení války vstoupil do KSČ a v roce 1948 byl vyslán jako člen delegace Syndikátu československých spisovatelů na studijní pobyt do Londýna.
• V Londýně se rozhodl zůstat, v rozhlasovém vysílání BBC veřejně promluvil o potlačování svobody v Československu a stal se tak doma zakázaným autorem a zrádcem.
• Život v exilu snášel velmi těžce, trpěl paranoiou, že ho neustále někdo sleduje a že ho KGB chce unést zpět.
• V roce 1954 byl umístěn do psychiatrické léčebny, kde mu byla diagnostikována schizofrenie.
• I v léčebně neustále psal poezii; jedna ze zdravotních sester jeho verše tajně odeslala do exilového nakladatelství 68 Publishers v Torontu, které je vydalo.
• Zemřel 5. srpna 1990 v anglickém Colchesteru, v roce 1991 byl jeho popel převezen do Československa a uložen v rodném Brně.

 

Literární styl a témata

• Raná tvorba je silně ovlivněna melancholií a pocity generace dospívající během druhé světové války.
• Jako člen Skupiny 42 se zaměřoval na městskou poetiku, periferii a každodenní život.
• Častým a velmi silným motivem jeho básní je rodné město Brno a jeho specifická atmosféra.
• Využíval inspiraci z děl jiných autorů, například Jaroslava Seiferta nebo Marcela Prousta.
• V exilové tvorbě se prolínají vzpomínky na domov s pocity izolace a fragmenty cizojazyčného prostředí.
• Psal také poezii pro děti, která byla inspirována přírodou a obyčejnými věcmi.

 

Literární dílo

Básnické sbírky (do roku 1948)

• Paní Jitřenka (1940) – Básnická prvotina obsahující melancholicky laděné básně, kterými se autor snažil vyjádřit pocity své generace dospívající v době druhé světové války.
• Melancholické procházky (1941) – Sbírka, která zvítězila v celonárodní soutěži. Básník v ní zachycuje lásku k rodnému Brnu, přičemž mu byly inspirací podobně laděné verše Jaroslava Seiferta o Praze.
• Tento večer (1945) – Sbírka, ve které je nejvíce patrný vliv Skupiny 42. Hlavním tématem je město Brno a jeho specifická atmosféra.
• Hledání přítomného času (1947) – Poslední sbírka vydaná před odchodem do exilu. Jde o osobní vyrovnání se s koncem války a osvobozením, které na rozdíl od jiných tehdejších děl nepůsobí pateticky a lacině. Název je obměnou slavného románu Marcela Prousta.
• Jedna, dva tři čtyři, pět (1947) – Sbírka říkadel a krátkých básniček pro malé děti, inspirovaná každodenním životem, přírodou a obyčejnými věcmi.

 
Exilová a posmrtně vydaná tvorba

• Stará bydliště (1979) – Sbírka básní vzniklých po emigraci do Velké Británie. Vyšla v exilovém nakladatelství 68 Publishers díky iniciativě zdravotní sestry z psychiatrické léčebny.
• Pomocná škola Bixley (1982) – Další exilová tvorba, která vyšla nejprve v samizdatu a o pět let později (1987) s úpravami v torontském nakladatelství.
• Tento večer (1992) – Posmrtně vydaný výbor z celoživotního díla, obsahující básně z doby před emigrací i z exilu. Kniha je doplněna mnoha fotografiemi, které jsou dokumentem Blatného života i doby.
• Čtyři knihy (neuvedeno) – Souborné vydání čtyř nejvýznamnějších sbírek z let 1940 až 1947 (Paní Jitřenka, Melancholické procházky, Tento večer, Hledání přítomného času), vydané jako připomínka stého výročí autorova narození.

 

Život v psychiatrické léčebně

• Po roce 1954 strávil Ivan Blatný zbytek svého života v různých psychiatrických zařízeních ve Velké Británii.
• Trpěl utkvělou představou, že je neustále sledován agenty KGB, kteří ho chtějí unést zpět do komunistického Československa.
• Navzdory těžké schizofrenii nikdy nepřestal tvořit a své verše si často zapisoval na útržky papíru, které pak zachránil ošetřující personál.

 

Související autoři

Skupina 42 a exiloví autoři
 
Josef Kainar

• Český básník, dramatik a překladatel.
• Společně s Ivanem Blatným patřil k významným představitelům uměleckého sdružení Skupina 42.

 
Jiří Kolář

• Básník a výtvarník, vůdčí osobnost Skupiny 42.
• Jeho tvorba rovněž reflektovala syrovou realitu města a každodennosti.

 
Josef Škvorecký

• Český spisovatel a nakladatel žijící v exilu v Kanadě.
• Společně s manželkou Zdenou Salivarovou vydali v nakladatelství 68 Publishers Blatného exilové sbírky.

 
Jaroslav Seifert

• Český básník a nositel Nobelovy ceny za literaturu.
• Jeho verše o Praze byly pro Blatného přímou inspirací při psaní sbírky Melancholické procházky.

 

Zajímavosti a citáty

Odkaz a památka

Ivan Blatný byl po své emigraci v roce 1948 komunistickým režimem označen za zrádce a jeho dílo bylo v Československu zakázáno.
Jeho popel byl do rodného Brna převezen až po pádu železné opony v roce 1991.

 

Časté otázky k autorovi

Proč Ivan Blatný emigroval?
V roce 1948 byl vyslán na studijní pobyt do Londýna, kde se rozhodl zůstat na protest proti potlačování svobody a kultury v komunistickém Československu.
 
Jakou nemocí Ivan Blatný trpěl?
V exilu se u něj rozvinula těžká paranoia a obavy z únosu KGB. V roce 1954 mu byla diagnostikována schizofrenie a zbytek života strávil v psychiatrických léčebnách.
 
Jak se podařilo vydat jeho exilové básně?
Básně, které psal během pobytu v psychiatrické léčebně, tajně odeslala jedna ze zdravotních sester do exilového nakladatelství 68 Publishers v Torontu.