Lev Blatný – životopis

 

 Jméno: Lev Blatný

 Přidal(a): David Hampl

 

 

Tento brněnský rodák proslul jako básník, dramatik i prozaik, věnoval se ale také divadelní kritice a dramaturgii. Jeho hrob najdeme na Ústředním hřbitově v Brně. Tento muž byl také otcem slavného syna – Ivana Blatného.

 

Život

Lev Blatný se narodil 11. dubna 1894 v Brně a zemřel 21. června 1930 v Kvetnici u Popradu na tuberkulózu. Jeho otec Vojtěch Blatný byl choralistou brněnského dómu, uměl hrát ale také na varhany. Matkou byla jeho první manželka Marie (rozená Zavřelová), která zemřela, když bylo chlapci osm let. Zanechala tak svého muže samotného s dětmi – Lvem, Josefem, Leokadií, Marií a Zdeňkem. Od té doby se jeho otec oženil ještě dvakrát – s Žofií (rozená Pokorná), která zemřela také poměrně záhy, chlapci bylo devatenáct let. Spolu s Vojtěchem měli dceru Ludmilu, která se ale nedožila prvních narozenin. Do třetice byla nevlastní matkou mladého umělce Marie Fialová.

V letech 1905 až 1913 studoval mladý umělec gymnázium v Brně. Na tato studia navázal v Praze, kde začal studovat práva. Školu dokončil teprve v roce 1920, po válce, kde musel sloužit jako voják v Halíči, Bukovině, Sedmihradsku a Albánii.

Ačkoli po studiu pracoval jako právník, věnoval se také umělecké tvorbě a stal se spoluzakladatelem Literární skupiny, která vznikla v roce 1921. Tato literární skupina měla tak významné členy, jako je například Jiří Wolker či František Götz.

Od roku 1925 až do roku 1928 působil jako dramaturg brněnského Národního divadla a psal divadelní kritiky.

Lev Blatný se v roce 1918 oženil se Zdenkou Klíčníkovou, se kterou měl syna, známého českého básníka, Ivana Blatného. Ten si však svého otce příliš neužil – Lev Blatný zemřel na tuberkulózu v době, kdy bylo chlapci teprve 11 let. O tři roky později mu zemřela i matka a o Ivana se tak starala babička a strýc Arnold Klíčník. Jeho literárním patronem se stal sám Vítězslav Nezval.

 

Dílo

Vzkazuji

Jedná se o knihu z roku 1912 a jedinou básnickou knihu tohoto autora.

Tři

První divadelní hra autora pochází z roku 1920.

Kokoko-dák!

Jedná se o nejznámější dílo autora. Je to divadelní hra z roku 1922. Jedná se o poměrně zdařilou kriminální komedii, jakousi satiru na snadnost manipulace s ostatními lidmi, když jejich „vedoucí“ umí používat ta správná slova.

Vítr v ohradě

Kniha je prózou z roku 1923.

Vystěhovalci

Také drama od tohoto autora pochází z roku 1923.

Povídky v kostkách

Tato kniha z roku 1925 obsahuje experimentální povídky, ale také básně. Vyznačují se svou ironií až satirou na konvenční předválečnou společnost. Povídky jsou krátké, ale nadčasové, proto je můžeme číst i dnes bez jakéhokoli odstupu.

Povídky z hor

Celkem sedm povídek z roku 1927 bylo představeno právě v této knize. Patří sem například povídka O dvou ošklivých sestrách, Příhoda v horách, O vladaři, baletce a písaři a další.

Regulace

Tato kniha pochází z roku 1927 a zahrnuje celkem tři prózy, nazvané Regulace, Osudy přítele Kleofáše a Pankrác, Servác, Bonifác.

Říše míru

Divadelní hra z roku 1927.

Housle v mrakodrapu

Kniha vyšla v roce 1928. Příběhy se odehrávají jak v každodenním životě, tak také v prostředí méně známém. Typický je pro ni skvělý vypravěčský um autora a jeho charakterizační dovednosti.

Tajemství Louvru

Kniha z roku 1928.

Smrt na prodej

Divadelní hra z roku 1929.

Housle v mrakodrapu

Zde se jedná výbor z prozaických prací, které uspořádal Milan Suchomel a vydal v roce 1961.

Servus Ser-vá-ci

Za svého života se autor nedožil významných ocenění ani slávy, a i dnes se na něj díváme především jako na otce slavnějšího syna – Ivana Blatného. Jeho povídky jsou ale jakousi novou formou, jedná se v podstatě o básně v próze.





Další podobné materiály na webu:

    Prohledali jsme rozbory knih, slohovky, životopisy a všechnu další literaturu, ale nic jsme nenašli :-(.