Jméno: Jiří Karásek ze Lvovic
Zařazení: Spisovatelé
Přidal(a): David Hampl
Tento básník, spisovatel a kritik tvrdil, že je potomek hvězdáře ze 16. století. Hvězdář se jmenoval Cyprián Lovický ze Lvovic. Odtud si tedy autor ke svému jménu přidal přídomek ze Lvovic.
Život
- Jiří Josef Antonín Karásek ze Lvovi se narodil 24. ledna 1871 v Praze na Smíchově a zemřel 5. března 1951 v Praze. Jeho otec byl drážní průvodčí – jmenoval se Andrea Karásek. Spolu se svou manželkou Annou měli celkem sedm dětí – Jiří Karásek měl tedy šest sourozenců, z nichž dva zemřeli ještě jako děti.
- Vystudoval Malostranské gymnázium v Praze a od roku 1889 pokračoval ve studiu na bohoslovecké fakultě (kterou ale po dvou letech opustil). Poté žil rok v Bavorsku a od roku 1891 pracoval jako úředník na poště. Uspořádal pražské poštovní muzeu, jehož se stal ředitelem.
- Byl spoluzakladatelem časopisu Moderní revue, který vznikl v roce 1894. Druhým zakladatelem byl Arnošt Procházka. Hlavním cílem časopisu bylo zveřejňovat českou a francouzskou dekadentní tvorbu. Právě v tomto časopise se poprvé objevil článek obhajující homoerotiku, který Karásek napsal. Na podobné téma psal také v dalších dvou časopisech – Hlas a Nový hlas, které vycházely v období první republiky. Mimoto působil také v časopisu Český bibliofil. Zajímal se o okultismus a stal se členem české společnosti hermetiků Universalia.
- Velmi dobře si rozuměl s Janem Zrzavým, malířem, který se nechal inspirovat díly Karáska ve své vlastní umělecké tvorbě. Zajímal se zejména o dekadentní období tvorby tohoto spisovatele. Výsledkem byla například kresba nazvaná Hlava Jana Křtitele z roku 1910, kterou Zrzavý svému příteli věnoval. Právě Karásek otevíral výstavu tohoto malíře v Brně.
- Jiří Karásek ze Lvovic zemřel v roce 1951 na zápal plic.
Dílo
- Dílo tohoto spisovatele bylo ovlivněno dekadencí. To znamená, že obsahem byla morbidní erotika, motivy zhýralého aristokrata atd. tento spisovatel psal jak básnické sbírky, tak také prózu (romány a povídky). Některé jeho romány dnes zařazujeme do žánru science fiction.
Zazděná okna
- Báseň z roku 1894 představuje představuje českou dekadentní poezii.
Sodoma
- Tato básnická sbírka z roku 1895 byla cenzurou zakázána a mohla vyjít až o deset let později. Autor se snaží šokovat soudobou společnost, což se mu vzhledem k cenzuře skutečně podařilo. Základem tohoto díla je morbidní erotika, pocity zmaru a agónie a také temné pudy.
Kniha aristokratická
- V roce 1896 se autor rozhodl vydat ty básně ze sbírky Sodoma, které nebyly zabaveny cenzurou.
Sexus necans
- Jedná se o básnickou sbírku z roku 1897, která obsahuje dekadentní verše s erotickými náměty.
Gotická duše
- Jedná se o román z roku 1900 (přepracované vydání vyšlo v roce 1905 a 1921). Hlavní hrdina je poslední ze staré patricijské rodiny, ze které žilo jen několik pološílených žen. Všichni muži z této rodiny zemřeli poté, co u nich propuklo šílenství. Hlavní hrdina, který nedostal žádné jméno, ví, že ho taková smrt také čeká. Proto byl nejradši sám, cítil se být nejen posledním členem své rodiny, ale také poslední gotickou duší, která zabloudila do konce 19. století.
Impresionisté a ironikové
- Tato kniha z roku 1903 je kritickou studií o českých autorech, kteří osvětlují Karáskovy názory na umění.
Hovory se smrtí
- Další básnická sbírka, která byla vydána v roce 1904.
Romány tří mágů
- Jedná se o dekadentní trilogii, která sestává z dílů: Román Manfreda Mcmillena (1907, Skarabeus (1908) a ganymédes (1925). Předlohou mága byl skutečný autorův přítel, jehož osobnost ale bohužel neznáme. První díl se odehrává v Praze. Manfred je hrabě, který v Praze hledá stopy po chráněnci svého dědečka, zemřelém mágu Cagliostrovi. Po Manfredovi ale jde přízrak nazvaný Walter More, který zapříčiní zmizení Manfreda. Scarabeus se odehrává v Benátkách, kde se mladý Gaston zamiluje do Oresta (ten opustí vztah s krutým Marcelem). Najednou Oreste zmizí, Gaston se ho rozhodne hledat. Narazí na rodinné tajemství – dávná příbuzná je dokonalou travičkou a Gaston se dozvídá o síle jejího skarabea. Marcel slouží kultu zla, který nakonec zapříčiní smrt samotného Gastona. Poslední z trilogie Ganymedes vypravuje o Radovanovi. Ten je zamilován do Adriana Morrise, který se zajímá o rudolfínskou prahu. Setkává se se sochařem Jörnem Millerem, který rozluštil záhadu oživení golema – modelem je Radovan. Adrian golema oživí a ten ho jako orel bájného Ganymeda odnese do své říše.
