Jiří Karásek ze Lvovic – životopis

Jiří Karásek ze Lvovic (1871 – 1951) byl český básník, spisovatel, kritik a klíčová postava literární generace české dekadence. Tvrdil, že je potomkem hvězdáře Cypriána Lvovického ze Lvovic ze 16. století, odtud pochází jeho šlechtický přídomek, který si sám ke jménu přidal.

 

Život Jiřího Karáska ze Lvovic

• Narodil se 24. ledna 1871 v Praze na Smíchově jako Jiří Josef Antonín Karásek a zemřel 5. března 1951 v Praze na zápal plic.
• Jeho otec, Andrea Karásek, byl drážní průvodčí. Jiří měl šest sourozenců, z nichž dva zemřeli v dětství.
• Vystudoval Malostranské gymnázium v Praze. Od roku 1889 studoval bohosloveckou fakultu, kterou však po dvou letech opustil.
• Po studiích žil rok v Bavorsku a od roku 1891 pracoval jako úředník na poště. Později uspořádal pražské poštovní muzeum a stal se jeho ředitelem.
• V roce 1894 spoluzaložil s Arnoštem Procházkou časopis Moderní revue, který se stal hlavní platformou pro českou a francouzskou dekadentní tvorbu.
• V Moderní revue publikoval první článek obhajující homoerotiku v českém kontextu. Této tematice se věnoval i v časopisech Hlas a Nový hlas za první republiky.
• Působil také v časopise Český bibliofil a aktivně se zajímal o okultismus. Stal se členem české společnosti hermetiků Universalia.
• Pěstoval blízké přátelství s malířem Janem Zrzavým, který se inspiroval jeho dekadentní tvorbou. Zrzavý mu například věnoval kresbu Hlava Jana Křtitele (1910).
• Karásek byl významným sběratelem umění a jeho rozsáhlá soukromá sbírka se stala základem pro pozdější galerii v Památníku národního písemnictví.

 

Styl psaní a charakteristika tvorby

• Jeho dílo je silně ovlivněno dekadencí a symbolismem.
• Hlavními tématy jsou morbidní erotika, pocity zmaru, agónie, temné pudy a motivy zhýralého, přecitlivělého aristokrata.
• Snažil se záměrně šokovat tehdejší konzervativní společnost, což se mu podařilo například sbírkou Sodoma, která byla zakázána cenzurou.
• Psal básnické sbírky, romány i povídky. Některé jeho romány dnes obsahují prvky, které bychom mohli zařadit do žánru science fiction.
• Jeho styl je charakteristický aristokratickou stylizací, ornamentálností a důrazem na subjektivní prožitky a nálady.
• Často se v jeho díle objevuje pocit osamění, vykořeněnosti a přesvědčení o úpadku světa.
• Kromě beletrie se věnoval i literární a výtvarné kritice, kde formuloval své umělecké názory.

 

Dílo Jiřího Karáska ze Lvovic

Básnické sbírky

• Zazděná okna (1894) – Reprezentativní ukázka české dekadentní poezie.
• Sodoma (1895) – Klíčová sbírka, která byla cenzurou zakázána a mohla vyjít až o deset let později. Autor zde šokuje společnost morbidní erotikou, pocity zmaru a temnými pudy.
• Kniha aristokratická (1896) – Obsahuje básně ze sbírky Sodoma, které nebyly zabaveny cenzurou.
• Sexus necans (1897) – Sbírka dekadentních veršů s výraznými erotickými náměty.
• Hovory se smrtí (1904) – Další významná básnická sbírka z jeho vrcholného období.

 
Próza a kritické studie

• Gotická duše (1900) – Stěžejní dekadentní román. Bezejmenný hlavní hrdina je posledním potomkem staré patricijské rodiny, v níž všichni muži zemřeli po propuknutí šílenství. Hrdina ví, že ho čeká stejný osud, a proto žije v izolaci. Cítí se být nejen posledním členem svého rodu, ale i poslední ‚gotickou duší‘, která omylem zabloudila do konce 19. století.
• Impresionisté a ironikové (1903) – Kniha kritických studií o českých autorech, která osvětluje Karáskovy názory na umění a literaturu.
• Romány tří mágů – Dekadentní románová trilogie, jejíž díly jsou:
• Román Manfreda Mcmillena (1907) – První díl se odehrává v Praze. Hrabě Manfred zde hledá stopy po chráněnci svého dědečka, zemřelém mágu Cagliostrovi. Po Manfredovi však jde přízrak Walter More, který nakonec zapříčiní jeho zmizení.
• Skarabeus (1908) – Děj je zasazen do Benátek. Mladý Gaston se zamiluje do Oresta, který opustil krutého Marcela. Když Oreste náhle zmizí, Gaston po něm pátrá a narazí na rodinné tajemství o dávné příbuzné, dokonalé travičce, a síle jejího skarabea. Marcel, sloužící kultu zla, nakonec způsobí Gastonovu smrt.
• Ganymedes (1925) – Poslední díl trilogie vypráví o Radovanovi, který je zamilován do Adriana Morrise, jenž se zajímá o rudolfínskou Prahu. Setkává se se sochařem Jörnem Millerem, který rozluštil záhadu oživení golema. Radovan se stane modelem pro golema, kterého Adrian oživí. Golem ho poté jako orel bájného Ganymeda odnese do své říše.

 

Související autoři

Česká dekadence a symbolismus
 
Arnošt Procházka

• Spoluzakladatel časopisu Moderní revue a klíčový organizátor generace českých dekadentů.

 
Karel Hlaváček

• Významný dekadentní básník a výtvarník, jehož poezie je typická svou hudebností a melancholií.

 
Stanislav Kostka Neumann

• Ve svém raném období byl výrazným představitelem dekadence a satanismu, než se přiklonil k jiným směrům.

 
Otokar Březina

• Přední český básník symbolismu, jehož dílo se s dekadencí prolínalo v důrazu na duchovno a tajemno.

 

Časté otázky k autorovi

Proč si Jiří Karásek přidal k jménu přídomek ‚ze Lvovic‘?
Tvrdil, že je potomkem českého hvězdáře ze 16. století, Cypriána Lvovického ze Lvovic, a tímto přívlastkem se hlásil k domnělému šlechtickému původu.
 
Které dílo Jiřího Karáska ze Lvovic bylo zakázáno cenzurou?
Jeho básnická sbírka ‚Sodoma‘ z roku 1895 byla kvůli svému na tehdejší dobu šokujícímu obsahu, plnému morbidní erotiky a pocitů zmaru, zakázána a mohla vyjít až o deset let později.
 
Co byl časopis Moderní revue?
Byl to klíčový literární a umělecký časopis, který Jiří Karásek ze Lvovic založil v roce 1894 spolu s Arnoštem Procházkou. Sloužil jako hlavní platforma pro prezentaci české a francouzské dekadentní tvorby.