Arnošt Procházka – životopis

 

Jméno: Arnošt Procházka

Přidal(a): David Hampl

 

Tento umělec se proslavil jako literární a výtvarný kritik. Působil také jako překladatel moderní evropské literatury a spolu s Karlem Hlaváčkem patřil mezi hlavní představitele české dekadence.

 

Život

Arnošt Procházka se celým jménem jmenuje Arnošt Leopold Antonín Procházka. Narodil se 15. listopadu 1869 v Praze a zemřel ve věku 55 let taktéž v Praze k datu 16. ledna 1925. Tento autor se editorsky i překladatelsky zapojil do projektu Kamilly Neumannové, první manželky Stanislava Kostky Neumanna, která začala vydávat Knihy dobrých autorů. Arnošt Procházka se stal hlavním redaktorem tohoto díla, nechal vydávat tisíc výtisků vždy 25. dne v měsíci. Mimoto byl taktéž iniciátorem dalších knižnic, toto pracovní zaměření mu vydrželo po celý život – s autory i vydavatelkou spolupracoval až do své smrti v roce 1925.

Překládal z mnoha jazyků – jeho specializací byly germánské a románské jazyky, dále také ruština a polština. Překlady ale nezveřejňoval pod svým jménem, využíval k tomu různé pseudonymy, například Rudolf Bláha, Norbert Fomeš, Ludvík Havelka, Emerich Hladký, Robert Hořan, Lambert Lakosil, Alois Landa, Katuše Lobčová, Jindřich Morávek, Leopold Pudlač, Julius Skružný, Ferdinand Studnička, Helena Vracelová a další. To, jestli byly jeho překlady umělecky vydařené se nedá říci, proto například František Xaver Šalda či František Chudoba je ostře kritizovali.

V roce 1894 se založil o vznik dekadentního časopisu Moderní revue. Spoluzakladatelem tohoto časopisu byl Jiří Karásek ze Lvovic. Kromě těchto dvou umělců v něm publikovali také Viktor Dyk, Karel Hlaváček, Stanislav Kostka Neumann, Otokar Březina, Jan Opolský. Ze zahraničních umělců to byli Arthur Rimbaud, Charles Baudelaire, Paul Verlaine, Stéphane Mallarmé, Oscar Wilde, Maurice Maeterlinc a další.

Arnošt Procházka byl taktéž sběratel – vytvořil rozsáhlou sbírku grafických prací a vzácných francouzských tisků. Sbírka se ale nedochovala – nejprve ji prodal sám, když chtěl pomoci své přítelkyni (prostitutce), která ho ale nakonec opustila. Druhá sbírka se po jeho smrti ztratila.

 

Dílo

Prostibolo duše

Již v tomto díle z roce 1895, které vyšlo v Moderním revue byla patrná dekadence. Básně jsou lyrické a knihu zdobí karikatura Arnošta Procházky a Viktora Dyka, jejímž autorem byl František Gellner. Sbírka je tvořena šesti básněmi, ke kterým dodal ilustrace Karel Hlaváček. Název můžeme překládat buď z latinského prostibulum, což znamená nevěstinec, nebo jednoduše jako prostý bol. Duše je hlavním motivem a tématem této sbírky.

Básnické jaro

Tuto básnickou sbírku vydal autor na svůj vlastní náklad v roce 1902.

Odilon Redon, Královské Vinohrady

Opět se jedná o básnickou sbírku, tentokrát z roku 1904.

Cesta krásy

Tuto knihu s podtitulem Essaie psal autor v letech 1898 až 1906. Sbírka byla vydána v roce 1906.

Meditace

Také tato básnická sbírka má podtitul Essaie a vyšla pod nakladatelkou Kamillou Neumannovou v roce 1912.

České kritiky Praha

Kritiky vyšly v roce 1912 prostřednictvím časopisu Moderní revue a jedná se o literární kritiky, ale také kritiky o výtvarnictví a divadle.

Polemiky

Opět vyšly v rámci nakladatelství Kamilly Neumannové v roce 1913.

Rozhovory s knihami, obrazy i lidmi

Dílo vyšlo v roce 1916.

Tanec smrti

Tentokrát se jedná o povídky, které vyšly v roce 1917.

Diář literární a umělecký

Zde se opět vyskytují kritiky literární, výtvarné i divadelní. Kniha vyšla roku 1919 v nakladatelství Ludvíka Bradáče.

Erotická sexualita v literatuře a umění

Podtitul knihy je Diář kritikův. Dílo vyšlo v roce 1919 opět v nakladatelství Ludvíka Bradáče.

Torsa veršů – Torsa prosy

Jedná se o verše vydané v roce 1925.





Další podobné materiály na webu:

    Prohledali jsme rozbory knih, slohovky, životopisy a všechnu další literaturu, ale nic jsme nenašli :-(.