Arnošt Procházka – životopis

Arnošt Procházka (1869 – 1925) byl český literární a výtvarný kritik, překladatel moderní evropské literatury a básník. Spolu s Karlem Hlaváčkem patřil mezi hlavní představitele české dekadence a v roce 1894 spoluzaložil klíčový dekadentní časopis Moderní revue.

 

Život Arnošta Procházky

• Narodil se 15. listopadu 1869 v Praze jako Arnošt Leopold Antonín Procházka.
• Zemřel 16. ledna 1925 v Praze ve věku 55 let.
• Působil jako hlavní redaktor a překladatel v projektu Knihy dobrých autorů, který vydávala Kamilla Neumannová, první manželka S. K. Neumanna.
• S vydavatelkou a autory spolupracoval v rámci různých knižnic až do své smrti.
• Překládal z germánských a románských jazyků, ale také z ruštiny a polštiny.
• Své překlady nezveřejňoval pod vlastním jménem, ale používal řadu pseudonymů, například Rudolf Bláha, Norbert Fomeš, Ludvík Havelka, Emerich Hladký či Leopold Pudlač.
• Kvalita jeho překladů byla předmětem kritiky, ostře se proti nim vyjadřovali například František Xaver Šalda či František Chudoba.
• V roce 1894 založil společně s Jiřím Karáskem ze Lvovic zásadní dekadentní časopis Moderní revue.
• V Moderní revue publikovali nejvýznamnější čeští dekadentní autoři i zahraniční umělci jako Arthur Rimbaud, Charles Baudelaire nebo Oscar Wilde.
• Byl vášnivým sběratelem grafických prací a vzácných francouzských tisků.
• Svou první rozsáhlou sbírku prodal, aby finančně pomohl své přítelkyni, prostitutce, která ho následně opustila.
• Jeho druhá cenná sbírka se po jeho smrti ztratila a nedochovala se.

 

Styl a přínos

• Je považován za jednoho z hlavních organizátorů a teoretiků české literární dekadence.
• Jeho kritická činnost se zaměřovala na literaturu, výtvarné umění i divadlo.
• Jako překladatel seznamoval českou veřejnost s moderními evropskými autory, především symbolisty a dekadenty.
• Vlastní básnická tvorba je typicky dekadentní, vyznačuje se lyrismem, aristokratickou stylizací a motivy duševní bolesti, únavy a erotiky.
• Prostřednictvím časopisu Moderní revue vytvořil platformu pro novou generaci umělců odmítajících tehdejší společenské a umělecké konvence.
• Jeho eseje a kritiky formovaly estetické názory na přelomu 19. a 20. století.

 

Dílo Arnošta Procházky

Básnické sbírky

• Prostibolo duše (1895) – Stěžejní dekadentní sbírka šesti lyrických básní, která vyšla v Moderní revue. Ilustrace vytvořil Karel Hlaváček a knihu zdobí karikatura Procházky a Dyka od Františka Gellnera. Hlavním tématem je duše a název lze přeložit jako ‚nevěstinec duše‘ nebo ‚prostý bol‘.
• Básnické jaro (1902) – Sbírka vydaná vlastním nákladem autora.
• Odilon Redon, Královské Vinohrady (1904) – Další básnická sbírka z jeho raného období.
• Torsa veršů – Torsa prosy (1925) – Verše vydané posmrtně.

 
Eseje a kritiky

• Cesta krásy (1906) – Kniha esejů psaná v letech 1898 až 1906.
• Meditace (1912) – Sbírka s podtitulem ‚Essaie‘, vydaná u Kamilly Neumannové.
• České kritiky Praha (1912) – Soubor literárních, výtvarných a divadelních kritik publikovaných v Moderní revue.
• Polemiky (1913) – Další soubor kritických textů vydaný u Kamilly Neumannové.
• Rozhovory s knihami, obrazy i lidmi (1916) – Soubor esejistických textů.
• Diář literární a umělecký (1919) – Kritiky z oblasti literatury, výtvarného umění a divadla, vydané u Ludvíka Bradáče.
• Erotická sexualita v literatuře a umění (1919) – Kniha s podtitulem ‚Diář kritikův‘.

 
Próza

• Tanec smrti (1917) – Soubor povídek.

 

Související autoři

Česká dekadence a Moderní revue
 
Jiří Karásek ze Lvovic

• Spoluzakladatel časopisu Moderní revue a klíčová postava české dekadence.

 
Karel Hlaváček

• Významný dekadentní básník a výtvarník, Procházkův blízký spolupracovník.

 
Stanislav Kostka Neumann

• Básník, který zpočátku publikoval v Moderní revue, později se přiklonil k anarchismu a vitalismu.

 
Otokar Březina

• Přední český básník-symbolista, jehož dílo bylo v Moderní revue hojně publikováno a oceňováno.

 
Viktor Dyk

• Básník a prozaik, který patřil do okruhu autorů kolem Moderní revue, později se jeho tvorba ubírala jiným směrem.

 

Zajímavosti

Dvojí význam názvu ‚Prostibolo duše‘

Název Procházkovy nejslavnější sbírky je záměrnou slovní hříčkou.
Lze jej vyložit z latinského slova ‚prostibulum‘ (nevěstinec) jako ‚Nevěstinec duše‘, což odkazuje na dekadentní motivy prodejnosti a hříchu.
Zároveň ho lze číst foneticky jako ‚prostý bol duše‘, což vystihuje lyrický a melancholický tón básní.

 

Časté otázky k autorovi

Kdo byl Arnošt Procházka?
Arnošt Procházka byl český literární a výtvarný kritik, překladatel, básník a jedna z nejvýznamnějších postav české dekadence na přelomu 19. a 20. století.
 
Co je nejznámější dílo Arnošta Procházky?
Jeho nejznámějším dílem je básnická sbírka ‚Prostibolo duše‘ z roku 1895, která je považována za manifest české dekadentní poezie.
 
Na jakém významném časopise se Arnošt Procházka podílel?
V roce 1894 spoluzaložil s Jiřím Karáskem ze Lvovic vlivný časopis Moderní revue, který se stal hlavní platformou pro české dekadentní a symbolistické umělce.