Konec punku v Helsinkách – rozbor díla k maturitě

 

Kniha: Konec punku v Helsinkách

Autor: Jaroslav Rudiš

Přidal(a): Buena

 

 

 

 

Román o poslední pukové generaci a o tom, co z ní po dvaceti letech zbylo. Knihu otevírá citát: „Před stíny minulosti nelze utéct, vždycky na vás zaútočí zezadu.“

 

Literární druh – Próza,

Žánr – epický román,

Literární směr – současný, prvky postmodernismu

Napsáno v: 21. Století – 2010 nakladatelství Labyrint.

 

Téma: Životní příběhy, vztahy, touha, míjení, svět, který se rychle mění, lidé mu přestávají rozumět, revolta, života běh, rozpor mezi věkovými kategoriemi

Zajímavé je porovnání Čechů a Němců očima toho druhého národa, které se v knize objevuje.

Motivy: Punk, hudba, doba komunismu, láska, drogy, přátelství, stárnutí, problémy s rodinou, problémy dospívajícího člověka, zdravotní potíže – Černobyl.

 

Kopozice – Chronologická s retrospektivními pasážemi. Nancyina část – deník – jinak členěná, než Ole – souvislý text.

Kniha začíná v podstatě koncem, tudíž současností. Děj je vyprávěn hned v několika časových rovinách.

  1. Jedna se odehrává v roce 1987 (Deník Nancy a koncert)
  2. Století – Vyprávění Oleho. Ole se však často ve vzpomínkách vrací i do dob svého dětství či mládí, roku 1987 či do dob svého předchozího manželství a vztahů.
  3. 87 – Doba komunismu – projevuje se v Nancynym deníku – nedostatek zboží, STB, vztah lidí k Punkáčům, utíkání přes hranice, dovolená jako velké téma, pionýři, Češi, co kradou toaletní papír, musí se na vojnu.
  4. Naprostá současnost – úplný začátek a konec

Čas je nesjednocený.

 

Postavy:

Ole: Chlápek, kterému táhne na padesát (Je mu tak 45), je deprimovaný, dalo by se říct, že se jedná o antihrdinu. Od života už nic nečeká a ani nic nechce. Zapadnul do stereotypu, všechno je mu jedno. Vede klub „Helsinky“ v Německu, kam chodí stále ti samí lidi, ty samí looseři. Ole je zaseknutý v minulosti, ve vzpomínkách na jednu holku, u které začínají všechny jeho trable a jejíž oči ho neustále pronásledují. Měl kapelu s názvem Automat, ale na kytaru už dlouho nehrál. Zapřísáhnul se, že už do smrti nechce mít žádnou ženskou a ty, co měl, si už dávno nepamatuje. Každé ráno si dává prášek proti smrti, i když je to placebo, pomáhá. Kapela Automat – inspirována Sex Pistols.

Lena: Oleho kamarádka. Je poměrně zjevné, že je do ní Ole zamilovaný, i když v jeho vyprávění to má vypadat, že mu leze na nervy. Lena je umělkyně, fotografuje mrtvé ptáky, píše články. Snaží se Olemu pomoct, jak penězi, tak kamarádsky – Ole ji neustále odmítá. Nakonec odmítne ona jeho. Lena je naivní a upovídaná, ráda vypráví historky, je přátelská. Hubená, jezdí na kole. Je o deset let mladší, než Ole.

Nancy: Punkerka v pubertě, která zažívá problémy s rodinou, školou, přáteli i režimem. Její příběh se odehrává v době komunismu. Nancy má svou vlastní hlavu, do ničeho si nedá mluvit. Nejvíc jí záleží na jejích kamarádech – partě, kde je Helmut – kluk, kterého miluje a který ji může sebevíc podvádět a ona mu to vždycky odpustí. Dále tam je Hlína, Chaos, Tyfus, Funus, Černej, Karla. Nancy se vykašlala na školu, začala pracovat v hospodě – neustále myje držky. Řeší problémy jako je láska, hudba (punk), kamarády, to, jestli dostane krámy. Je nebojácná, lhostejná, mladá – chce všechno zkusit. Je z dvojčat, má ještě dokonalého bráchu.

Frank: Trochu mu jeblo. Dřív byl taky s Olem v kapele – ještě s Thorstenem. Pak ale si vzal Oleho bývalou Martu a šlo to s ním z kopce. Hulil trávu a houbičky a nespal. Neustále pracoval na svých dějinách světa – fotbálek, jehož hráči – týmy – byli poskládáni z významných historických osobností. Brankář Ježíš a Hitler do útoku.

Eva: Oleho dcera. Je taky mladá, punkerka. Kritizuje moderní svět a především tzv. „Hezký lidi“. Hezký lidi jsou bohatý, vyšňoření, dělají, jak se strašně snaží pomoct světu. Kupují Biopotraviny, jezdí na biopaliva, mají biomimina a zajímají se o obnovitelné zdroje. Třídí papír a litují rozvojové země a jejich situaci. Eva je ale neuznává. Snaží se svět změnit po svém. Začne se svou partou nejprve protestovat proti vybetonovávání města sázením kytek na veřejném prostranství, potom začne sprejovat po zdech městských budov a budov, které ji přijdou zbytečné. Je vedoucí celé party, je vidět, že to, co řekne, lidi nadchne, poslouchají ji a váží si jí. Eva odešla od matky a žije sama. Je naštvaná ovšem poměrně nápaditá. Nebojí se a chce něco dokázat. Hlavně se nikdy nechce stát jednou z Hezkých lidí. Tomu se chce vyvarovat. Nejvíc kritizuje ty, co o sobě říkají, že v mládí byli pankeři, a teď z nich jsou jen Hezcí lidé. Slibuje si, že tak nedopadne

 

Prostředí – tak, jak se mění časoprostor, mění se i prostředí. Ole a jeho Helsinky jsou v Německu (východním?), Nancy žila v Jeseníku, Koncert die Tote Hosen se odehrával v Plzni.

 

Vypravěč: V díle se nachází mnoho vypravěčů.

  1. Nancy – vypráví deníkovou formou – píše si deník. Text je tedy psán ich formou a vypravěč je osobní
  2. Ole – píše text v er formě – Personální, nezúčastněný děje. Nazírá pouze skrz jednu osobu. Nezná pohnutky ostatních
  3. Eva – manifest, napsaný v Du formě.
  4. Pražák – shrnuje děj, píše v Ich formě. Jakési věnování Olemu. Pražák byl ten, kdo knihu vydal (pro Oleho), nebo tak je to aspoň uvedené v knize.

 

Jazykové prostředky:

Čeština: Když mluví vypravěč – spisovná, v přímé řeči – obecná, slang, germanismy (Nancy), anglicismy (Eva), Nespisovná Čeština. To znamená – v pasážích Oleho – spisovný vypravěč, Nancy nespisovný. Jazyk je srozumitelný, lehce čitelný. Objevují se zde i vulgarismy.

 

Děj: Ole je mrzout, o vlastní bar Helsinky. Životem ho provází vzpomínka na malou holku, kterou potkal na koncertě Toten Hosen v 87. Nedokáže se smířit s jeí smrtí, nebo teoreticky neví, co se s ní stalo. Od té doby to s ním jde z kopce. Nemá peníze, dluhy kam se podíváš, prášky proti smrti a beznaděj. Děj oživuje Nancy, která popisuje svůj život mezi punkery a feťáky. Obě postavy se potkají na koncertě jejich oblíbené kapely, když jim je sedmnáct. Děj vypráví o příbězích několika lidí.





Další podobné materiály na webu: