Kniha: Krysař
Autor úryvku: Viktor Dyk
Přidal(a): Val
Úryvek uměleckého textu
„Nejmenuji se; jsem nikdo. Jsem hůř než nikdo, jsem krysař.“ (11) Muž, který takto (8) mluvil, stál se vzpřímenou hlavou před vraty domu, v nichž (8) se do soumraku bělala (10b) ženská postava. Hleděl na ni svýma temnýma (10b), pátravýma očima. Byl vysoký a štíhlý, štíhlejší ještě ve svém přiléhavém sametovém kabátci a v úzkých nohavicích. (4) Jeho ruce byly drobné a jemné jako ruce paní (2). … Svíral zato něco dlouhého a ozdobného, co budilo zvědavost ženy, se kterou hovořil. Byla to píšťala (12) cizokrajné (8) práce, jaké dosud neviděla.
…
„Hlodají bez ustání; hlodají dole ve sklepích, hlodají (6) tam, kde je nevidíme. Stanou se však dotěrnými a stoupají pak výše. Připravujete hostinu, svatbu, křtiny (7), což já vím?“
…
„Krysař píská a píská (6), až vyvede všechnu havěť z jejích skrýší. Jde za ním jako omámená (2). Zavede ji do řeky, do Rýna, Dunaje, Havoly, Vesery.“ (7)
…
„Krysař, cizinko, je muž, který nezůstává, ale jde. Lidé vidí ho rádi přicházet. Ale odcházeti vidí ho mnohem raději.“ … „Cítím to, cizinko. Lidé nemilují krysaře; bojí se ho pouze.“ (11)
…
„Pískám občas na ni velmi smutné písně, písně všech krajů, kterými jsem prošel. A já prošel mnoha zeměmi; slunnými i ponurými, pláněmi a horami.“ (5) … „Krysař, který jako Ahasver jde z města do města (2), z jihu na sever, ze západu na východ (5). A jako Ahasver (13) mám stání.“ (2)
…
Mluvil měkce a hudebně (10a). V jeho ústech vše nabývalo kouzla (1). … Usmála se svěžím a čistým smíchem (10a) mládí a radosti. Znělo to jako zvony (2) vzkříšení (9).
…
Ale Sepp Jörgen neztrácel trpělivosti. Chápal (6), že den (5) se musí podobat dnu a noc (5) noci. Chápal (6), že se rodí někteří ke štěstí (5) a jiní ke strastem (5). Chápal (6), že jsou páni v nádherných kožiších a krásných řetězích na radnici, kteří poroučejí, a že je chudina v temných (10b), vlhkých (10c) doupatech, které nutno poslouchat (5).… Věděl také, že je nutno vyhnout se z cesty, jedou-li po říšské silnici opilí lancknechti (13). To všechno věděl, třeba byl nechápavý hoch.
…
„Bůh žádal deset spravedlivých, aby ušetřil Sodomu a Gomoru. Chci býti skromnější boha. (9) Stačí mi jediná žena. Ušetřím Hameln pro tebe, Agnes.“ ♥ (11)
…
A vody míjejí a míjejí (6) a šeptají důvěrná konejšivá slova bolesti truchlící tam na břehu. A stín člověka, ne člověk sám, zdvihne se náhle rozhodnut. Tam, kde je řeka nejhlubší, vrhne se do konejšivých vln. Vrhne se do nich, aby jich ševelem umlčel hoře. A vlny ševelí a plynou; voda šplouchá a bije do břehu. Jinak je ticho. – † Agnes
…
Frejířka (13) Dora, nejnestoudnější v městě, vzpomněla si na hocha s modrýma očima, kterého kdysi dobře milovala. Vzpomněla si na smrt zrazeného. A vzpomněla si na všechny opovržlivé pohledy těch, kteří plaše odcházejí před svítáním. A vzpomněla si (6) na vrásky, které ráno viděla v zrcadle.
…
Všichni prošli za zvuků píšťaly (10a) s důvěrným úsměvem a rozepjatou náručí: Oh, země sedmihradská! Všichni prošli a mizeli bez hlesu. (10a) A chmurný a němý vůdce pískal a pískal (6). Dav řídl za zvuků písně (10a) krysařovy; posléze krysař osaměl nad propastí – … Bylo ticho, zvláštní ticho (6). Píšťala padla z krysařových rukou. A jeho píšťala znamenala život (12). Zvuky její jako by ještě doznívaly v pádu: zvuky její vedly krysaře, jako vedly dav – „Ano“, odpovídal krysař němé propasti. A také on hledal bránu. Tak odešel krysař a ostatní z Hameln; není však jisto, došli-li do země sedmihradské. . – † krysaře a lidí z Hameln
Analýza uměleckého textu
Umělecké prostředky jsou označeny v textu, legendu značení najdete níže:
- (1) metafora
- (2) přirovnání
- (3) anafora
- (4) popis
- (5) kontrast
- (6) opakování slov
- (7) výčet
- (8) poetismus
- (9) odkaz na Bibli, víra
- (10) smysly – a) sluch, b) zrak, c) hmat
- (11) prvek romantismu (Krysař x společnosti)
- (12) symboly: píšťala (život krysaře), nemluvně (nový život)
- (13) cizí slova:
- Ahasver = postava věčného tuláka, nespokojeného a neuplatněného; v Bibli věčně potulný Žid
- Lancknecht = vojáci podpůrných jednotek Svaté Říše Římské
- Frejířka = záletnická žena