Kniha: Lovestory ve výtahu a dalších 77 povídek z fleku
Autor: Miloš Čermák
Přidal(a): Josefina N.
O autorovi: Miloš Čermák
- Narozen 1. srpna 1968 Praha
- Vystudoval kybernetiku na elektrotechnické fakultě ČVUT.
- V roce 1988 se jako dobrovolník zúčastnil experimentu Štola 88 simulující let k Marsu.
- Český novinář, šéfredaktor serveru iHNed.cz, spisovatel, konzultant a spolumajitel firmy NextBig.cz
- Částečný pracovní úvazek členem katedry žurnalistiky FSV UK.
- Působil v Lidových novinách (šéfkomentátor) a časopise Reflex (redaktor).
- Spoluautorem postmoderního komiksu Hana a Hana.
- Pro Českou televizi připravoval např. pořady Zavináč, Bez obalu, Letem světem.
Rozbor díla: Lovestory ve výtahu a dalších 77 povídek z fleku
- Ilustrace: Miloš Gašparec, Nakladatelství: XYZ, Rok vydání: 2013, Místo vydání: Praha
Literární druh: epika
Žánr: povídka
Téma:
- každá povídka má samozřejmě jiné téma, ale po čase se začala témata opakovat – posmrtný život, společenský život, sex, manželství, Bůh, andělé strážní atd., někdy mají povídky až kriminální nádech
Vypravěč a kompozice
- Vypravěč: většinou hlavní postava dané povídky (personální vypravěč), ich-forma, ale objevuje se i vyprávění v er-formě
- Vyprávěcí způsoby: velice častá přímá řeč (některé povídky se skládají jen z přímé řeči), nepřímá řeč
- Typy promluv: pásmo vypravěče, nejčastěji dialogy, zřídkakdy monology
- Kompoziční výstavba: celkem 78 krátkých povídek, děj vždy chronologický
Jazyk
- Jazykové prostředky a jejich funkce ve výňatku: otázky směřující k čtenáři (fce: vtažení/začlenění čtenáře do děje), ustálená spojení slov (mávl nad tím rukou, scvaknout podpatky), hovorový až nespisovný jazyk (každej, sámoška, šiknout se, bejt), slang (pupíci s modrejma majáčkama), anglické a německé výrazy (sorry, ein zwei), autor nešetří s vulgárními výrazy
Tropy a jejich funkce:
- přirovnání (pohyboval se po špičkách jako indián, přískoky jako americkej mariňák)
Časoprostor:
- současnost, Česká republika, nemalý počet povídek se také odehrává v New York City
Charakteristika postav ze tří vybraných povídek:
- spisovatel Krátký – líný, v životě nenapsal moc kvalitních povídek, vystrašený, nechápavý
- Petra – fiktivní postava povídky Krátkého, zosobňuje všech 18 literárních postav, které spisovatel “zabil” v poslední větě, vyčítavá, zlomená, krutá
- Cmíral – naivní, milující, nepodezřívavý, nadšený, šokovaný
- Krbálek – ustrašený, nervózní, překvapený, podvedený
- Policisté – chladní, nelidští, upřímní, plnící svou pracovní povinnost
Stručný děj (tři vybrané povídky):
Noční návštěva slečny Petry
- Spisovatele Krátkého probudí mladá dívka, která se představí jako Petra, hrdinka jeho povídky. Začne mu vyčítat, že ji zabil. V poslední větě. Je zločin zabít literární postavu v poslední větě! Po jejich nedlouhé konverzací vyjde najevo, že Petra chce pomstu. Přišla mu říct, že v poslední větě zemře. Spisovatel vystrašeně namítá, že tento příběh lze ještě rozvinout. Zemřel.
Bubliny nelžou
- Cmíral si to ráno všimne zajímavého jevu. Nad hlavou každého člena rodiny se vznáší bublina (podobná té komiksové) s určitým číslem. Ukáže se, že bubliny nad hlavami má celá zeměkoule. Řeší se to na všech televizních kanálech, nikdo netuší, co číslo v bublině znamená. Odpoledne vyjde najevo, že bubliny zobrazují počet sexuálních partnerů daného člověka. Když Cmíral dorazí domů, má jeho manželka místo ranní dvacet čtyřky číslo 25.
Osoba sakra blízká
- Muž je předvolán na dopravní inspektorát. Poté co si služba ověří, že pan Krbálek je opravdu ten, co byl vyfocen dopravními kamerami. Krbálek se dožaduje vysvětlení a je mu sděleno, že počítač ho vyhodnotil jako jednoho z 5 % nejošklivějších pražských řidičů. Poručík Bláha nepozorovatelně přistoupil k muži zezadu a zabil ho jediným výstřelem. Nadporučík Fiala nakreslil na nástěnku “Za krásnější Prahu” další čárku.
Můj názor na knihu:
- Knihu jsem si moc užila, některé povídky byly naprosto skvělé, jiné horší, ale to už tak bývá. Absolutně mi nevadila autorova zaměřenost na Boha, anděly apod., protože mi přijde, že se nebere vážně, a i z Boha umí udělat jen obyčejného člověka. Povídky mají skoro vždy perfektní pointu, která je čtenáři odhalena často až v poslední větě. Oceňuji, jak Čermák dokáže odvyprávět myšlenku povídky jen na dvou, třech stránkách. Zkrátka příjemná a zábavná oddechovka od povinné četby!
