Kniha: Knihy novel a povídek
Autor: Jakub Arbes
Přidal(a): TerkaCZ
Jakub Arbes (1840-1914)
- Jakub Arbes se narodil 12. června 1840 v Praze, v tehdejším Rakouském císařství, a zemřel 8. dubna 1914 v Praze, Rakousko-Uhersko.
- Byl český spisovatel a intelektuál, který je nejvíce známý jako tvůrce literárního žánru zvaného romaneto.
- Arbes studoval pod vedením Jana Nerudy, kterého obdivoval po celý život, a později studoval filozofii a literaturu na Pražské polytechnice.
- V roce 1867 zahájil svou kariéru v žurnalistice jako redaktor časopisu Vesna Kutnohorská a od roku 1868 do roku 1877 působil jako šéfredaktor Národních listů.
- Byl také redaktorem politických časopisů Hlas a Politika a sympatizantem literární skupiny Májovci.
- Během své kariéry byl Arbes pronásledován a strávil 15 měsíců ve vězení v České Lípě za vedení opozice proti vládnoucímu Rakousko-Uherskému impériu.
- Po propuštění z vězení strávil nějaký čas ve Francii, kde se stal součástí intelektuální komunity a spolupracoval s dalšími významnými spisovateli a umělci.
- Jakub Arbes je známý svými romanety, které jsou považovány za předchůdce moderní detektivní literatury. Tyto příběhy se většinou odehrávají ve střední Evropě a často obsahují gotické záhady, které jsou řešeny logickým uvažováním.
- Mezi jeho nejvlivnější díla patří:
- Newtonův mozek (1877): Příběh o geniálním podvodníkovi, který získá mozek Isaaca Newtona a využívá jeho znalosti k překonání přírodních zákonů.
- Svatý Xaverius (1873): Romaneto, které se zabývá hledáním pokladu a tajemstvím obrazu svatého Xaveria.
- Ďábel na skřipci (1866): Příběh o vědci, který se snaží odhalit tajemství života a smrti.
- Ukřižovaná (1876): Romaneto, které se zabývá otázkami víry a morálky prostřednictvím příběhu o ukřižování.
- Arbesova díla často obsahují autobiografické prvky a jeho postavy jsou často kreativní a rebelující myslitelé, jejichž intelektuální schopnosti je činí nezávislými, ale nakonec jsou zničeni nekonformismem.
Literárně-historický kontext
Historický kontext
- Jakub Arbes žil v době Rakouského císařství a později Rakousko-Uherska.
- Společnost byla ovlivněna průmyslovou revolucí a urbanizací.
- V této době probíhaly různé politické a sociální změny, včetně národního obrození.
- Česká literatura se snažila povznést na světovou úroveň.
- Vznikaly nové literární směry a skupiny, které bojovaly proti sociálnímu a národnímu útlaku.
Májovci
- Májovci byla literární skupina mladých básníků a spisovatelů.
- Vydávali almanach Máj, který obsahoval literární příspěvky různých autorů.
- Bojovali proti sociálnímu a národnímu útlaku.
- Psali o lidu pro lid a snažili se povznést českou literaturu na světovou úroveň.
- Mezi vůdčí osobnosti patřili Jan Neruda, Karolína Světlá a Vítězslav Hálek.
Současníci autora
- Jan Neruda – český spisovatel, autor povídek jako „Povídky malostranské“.
- Božena Němcová – česká spisovatelka, autorka románu „Babička“.
- Vítězslav Hálek – český básník, autor sbírky „Večerní písně“.
- Karolína Světlá – česká spisovatelka, autorka románu „Kříž u potoka“.
Rozbor: Knihy novel a povídek
Základní charakteristika
- Literární forma: próza
- Literární druh: epika
- Literární žánr: novela, povídka, romaneto
- Rok vydání: 1903–1911 (první vydání souboru)
- Rozsah: soubor několika samostatných textů
- Určeno: dospělým čtenářům a mládeži
Téma
- Prolínání fantastična, dobrodružství a sociálních motivů v každodenním životě druhé poloviny 19. století.
- Hledání pravdy, smyslu života, spravedlnosti a morálních hodnot.
- Konflikt mezi rozumem, vírou, vědou a tajemstvím.
- Osud jednotlivce v moderní společnosti, sociální otázky, útlak a touha po svobodě.
Hlavní myšlenka
- Arbes svými novelami a povídkami ukazuje, že svět je plný záhad, které lze rozumem a vůlí rozplést, i když se často skrývají pod rouškou tajemství či náhody. Zdůrazňuje hodnotu odvahy, hledání pravdy a spravedlnosti, a nabádá čtenáře k tomu, aby se nebáli klást otázky a hledat odpovědi i tam, kde většina lidí vidí jen nepochopitelné nebo osudové.
- Dílo čtenářům přináší ponaučení o síle lidského rozumu, o významu empatie a schopnosti odpouštět, stejně jako o nutnosti kriticky nahlížet na společenské předsudky a nespravedlnost.
- Autor chtěl svými příběhy ukázat, že i v každodenním životě lze nalézt dobrodružství ducha, a že pravda a lidskost mají v moderním světě své nezastupitelné místo.
Motivy
- Tajemné jevy, záhady, zdánlivě nadpřirozené události s racionálním vysvětlením
- Pražské prostředí, městská periferie, samota, krajina
- Osamělý hrdina, vědec, student, člověk hledající odpovědi
- Sociální nespravedlnost, bída, útlak, revolta
- Láska, oběť, vina, odpuštění
- Věda, pokrok, racionalita vs. pověra, víra, osud
- Symboly: trilobit, černá paní, tři kříže, myslivna, hřbitov, ztracené dědictví
Námět
- Jakub Arbes byl inspirován rychle se měnící společností druhé poloviny 19. století, rozvojem vědy, techniky a novými filozofickými proudy, ale také vlastními zážitky z pražského prostředí a zájmem o osudy obyčejných lidí.
- K napsání novel a povídek jej vedla snaha ukázat, že i v moderním světě zůstávají záhady, které lze rozumem vysvětlit, a že lidská odvaha, touha po spravedlnosti a schopnost odpouštět mají v každé době smysl.
- Arbes byl fascinován napětím mezi rozumem a tajemstvím, mezi vědou a vírou, a chtěl čtenářům nabídnout nejen napínavé příběhy, ale i hlubší zamyšlení nad smyslem života, hodnotou poznání a významem lidskosti.
Kompozice a struktura díla
- Kniha je tvořena samostatnými novelami a povídkami, každá má vlastní uzavřenou stavbu, často s dramatickou zápletkou a překvapivým rozuzlením.
- Soubor obsahuje 6 samostatných novel a povídek:
- Moderní Magdaléna
- Trilobit
- Zbožňovatel kněžny Eszterházy
- Před domem smutku
- Svatý Václav
- Příteli Dr. Serváci Hellerovi
- Děj je převážně chronologický, avšak často obsahuje retrospektivní pasáže (například vzpomínky postav či vysvětlení minulých událostí, které jsou důležité pro pochopení současné situace)
- Stavba: Každá novela či povídka má úvod (expozici), zápletku (záhadný či dramatický motiv), vyvrcholení (odhalení, krize), rozuzlení (často racionální vysvětlení nebo morální poučení).
Vypravěč
- Typ vypravěče: er-forma, někdy ich-forma (vypravěč je účasten děje), často vševědoucí, s nadhledem a ironií.
- Účast na ději: Vypravěč je někdy přímým svědkem či účastníkem záhadných událostí, jindy pouze pozorovatelem.
- Úhel pohledu: vnější, objektivní, místy subjektivizovaný, s důrazem na psychologii postav a atmosféru.
- Stylizace: Vypravěč je analytický, někdy ironický, často filozofující, využívá napětí mezi rozumem a tajemstvím.
Jazyk a styl
- Slovní zásoba: bohatá, obrazná, místy archaizující, s důrazem na přesnost a logiku, ale i na barvitost popisů a atmosféru.
- Syntax střídání dlouhých, rozvitých vět s krátkými dialogy, časté užití řečnických otázek, popisných pasáží a vnitřních monologů.
- Rytmus: Střídání napětí, dialogů, popisů prostředí, vnitřních monologů a filozofických úvah.
- Stylistické prostředky a příklady:
Charakteristika postav
- Osamělý hrdina, často vědec, student, nebo citlivý intelektuál, který se snaží rozluštit záhadu či napravit křivdu.
- Vedlejší postavy: rodinní příslušníci, přátelé, tajemné ženy, zástupci autorit (nadlesní, lékař, notář), prostí lidé z města i venkova.
- Postavy často zápasí s osudem, minulostí, vlastním svědomím nebo společenskými předsudky.
Časoprostor
- Doba: druhá polovina 19. století, místy retrospektivní návraty do minulosti
- Místo: Praha, český venkov, maloměsto, les, myslivna, hřbitov, periferie, lomy, vinice
Stručný děj
Každá novela či povídka rozvíjí samostatný příběh s tajemným nebo dramatickým motivem. V „Moderní Magdaléně“ se do myslivny vrací po letech žena, která kdysi opustila rodinu, a v dramatickém rozhovoru hledá odpuštění. V „Trilobitu“ sledujeme osudy francouzského inženýra Barranda, jehož náhodný objev v českých lomech vede k celoživotnímu vědeckému bádání. Povídka „Zbožňovatel kněžny Eszterházy“ líčí otázku dědictví a lidské povahy v prostředí pražského předměstí.
Podrobný děj
Moderní Magdaléna
Novela se odehrává v lesní myslivně, kde žije nadlesní Podhradský se svým vnukem, který je těžce nemocný. V atmosféře strachu a napětí, umocněné bouří a pověstí o „černé paní“, se v domě objeví Evelina, žena, která před lety opustila svého muže a dítě. Přichází v noci, promoklá a zoufalá, a v dramatickém rozhovoru s Podhradským prosí o odpuštění. Nadlesní je nejprve neústupný a vyčítá Evelině její čin, ale když dítě v kritické chvíli volá matku a lékař oznamuje zlepšení jeho stavu, dojde ke smíření a Evelině je odpuštěno. Novela končí nadějí na nový začátek a ukazuje sílu lidského odpuštění i pochopení, zároveň odhaluje hluboké psychologické motivace všech postav a napětí mezi povinností, citem a společenskými konvencemi.
Trilobit
Hlavním hrdinou je francouzský inženýr Barrande, který se po politických otřesech ocitá v Praze. Cítí se osamělý a nudí se, až při jedné z procházek v okolí Prahy náhodou najde kámen s otiskem trilobita. Tento objev v něm probudí zájem o paleontologii, začne se systematicky zabývat vědeckým bádáním a stane se zakladatelem slavné vědecké školy. Novela sleduje jeho životní dráhu, počáteční nepochopení i pozdější úspěchy a uznání. Příběh je zároveň oslavou vědecké práce, vytrvalosti a schopnosti proměnit náhodu v celoživotní poslání.
Zbožňovatel kněžny Eszterházy
Povídka se odehrává na pražském předměstí a líčí poslední vůli starého skrblíka, který celý život hromadil majetek a v posledních chvílích rozhoduje o svém dědictví. Děj je vystavěn na kontrastu mezi lidskou chamtivostí, osaměním a touhou po uznání, ale i na otázce, co je v životě skutečně důležité. Arbes zde s ironií a pochopením pro lidské slabosti ukazuje, jak se v mezních situacích odhaluje pravý charakter člověka.
Před domem smutku
Novela se odehrává v Praze a zaměřuje se na osudy lidí, kteří přicházejí k domu, kde někdo zemřel. Každý z návštěvníků nese vlastní příběh, vinu či tajemství. Vyprávění se soustředí na psychologii postav, jejich vnitřní zápasy i společenské konvence, které je svazují. Arbes zde rozvíjí motiv viny, smíření a hledání smyslu života tváří v tvář smrti.
Svatý Václav
V této novele se autor obrací k české historii a legendě o svatém Václavu, kterou zpracovává s důrazem na lidskost, pochybnosti i vnitřní boj hlavní postavy. Děj sleduje nejen samotného knížete, ale i jeho okolí, vztahy a atmosféru doby. Arbes zde propojuje historickou látku s filozofickými otázkami o smyslu oběti, víry a spravedlnosti.
Příteli Dr. Serváci Hellerovi
Tato závěrečná povídka je osobní zpovědí, ve které autor reflektuje vlastní postoje, životní zkušenosti a vztahy k přátelům i společnosti. Text je stylizován jako dopis a nabízí úvahu o smyslu literatury, poznání a lidského údělu.
Vlastní zhodnocení
Knihy novel a povídek Jakuba Arbesa jsou reprezentativní ukázkou české literatury druhé poloviny 19. století, v níž se spojuje napětí, fantazie, logika a hluboký humanismus. Arbesovy prózy jsou čtivé, dramatické, často s překvapivou pointou, ale zároveň vedou k zamyšlení nad smyslem života, hodnotou vědy, lidské svobody i odpuštění. Jeho romaneta a novely jsou dodnes inspirativní pro čtenáře i autory a patří k základním textům české literární tradice. Arbesův důraz na rozum, odvahu a kritické myšlení je stále aktuální a jeho příběhy nabízejí nejen napětí a dobrodružství, ale i hlubší ponaučení o tom, že i v moderním světě má lidskost, poznání a odpuštění své nezastupitelné místo.
