Lucerna – rozbor díla k maturitě

 

Kniha: Lucerna

Autor: Alois Jirásek

Přidal(a): Pipkin

 

 

ALOIS JIRÁSEK – životopis:

–        spisovatel, dramatik

–        narozen v Hronově

–        vystudoval gymnázium v Broumově a v Hradci Králové, dále vystudoval Univerzitu Karlovu obor historie

–        stal se profesorem gymnázia v Litomyšli kde působil asi 14 let

–        později působil v Praze jako profesor a spisovatel, patřil k významným představitelům kulturního života, je pochován v Hronově

–        byl spisovatel, který se věnoval hlavně historii českého národa, spatřoval vrchol českých dějin v době Husitské, úpadek v době Pobělohorské

–        byl vynikajícím vypravěčem, uměl si vymýšlet dramatické zápletky, dokázal barvitě popsat dobovou atmosféru

–        napsal asi 50 knih z toho několik trilogií

 

Období:

–        dílo řadíme do 2. poloviny 19. století

–        kritický realismus

 

Znaky kritického realismu:

–        historická věrnost

–        pravdivost

–        nutnost respektovat fakta

 

Kritický realismus rozdělujeme do dvou linií :

HISTORICKÁ LITERATURA

– představitelé např. Alois Jirásek, Zikmund Winter, Václav Beneš Třebízský …

– tato literatura měla účinnou výchovnou složku – povzbuzení českého národa, hrdost na českou minulost

VENKOVSKÁ LITERATURA

– představitelé např. Tereza Nováková, Antal Stašek, Karel Václav Reis, bratři Mrštíkové…

– o tuto tématiku byl mimořádný zájem, řada autorů z venkova pocházela, dobře prostředí znali a dokázali zachytit č. typy a svéráz venkova

 

Další díla Aloise Jiráska :

OBDOBÍ MÝTŮ A POVĚSTÍ:

–        Staré pověsti české

 

HUSITSKÉ OBDOBÍ:

–        Mezi proudy

–        Proti všem

–        Bratrstvo

–        Husitský král

–        Z Čech až nakonec světa

 

Dramata:

–        Jan Hus

–        Jan Žižka

–        Jan Roháč

 

OBDOBÍ POBĚLOHORSKÉ

–        Psohlavci

–        Temno

–        Skaláci

–        Skály

 

OBDOBÍ NÁRODNÍHO OBROZENÍ : vystihuje první a druhou fázy NO

–        F.L. Věk

–        U nás – kronika

–        Maryda

–        Poklad

–        Vojnarka – drama

 

Žánr:

–        Lucerna je dramatická báchorka, která byla poprvé uvedena v Národním divadle v Praze 17. listopadu roku 1905

 

Báchorka – je pohádková hra se zpěvy. Spojuje fantastické motivy s nejdůležitějšími otázkami soudobé společnosti. Má pevnou dějovou stavbu, do níž jsou vkládány zpěvné vložky. Děj obyčejně sleduje chybujícího hrdinu a jeho napravení. Ke šťastnému rozuzlení příběhu přispívají nadpřirozené postavy. ( v Lucerně to jsou vodníci a kouzelná lípa )

 

Hlavní postavy:

Mlynář, Hanička, mlynářova babička, kněžna, zlý správce, Zajíček – učitelský mládenec, vodníci Michal a Ivan, Braha – sekerník, Zima a Sejtko a Klásek – šumaři, Franc, mušketýr, žán – služebník , komorná, Kroužila a Votruba – rychtáři

 

Děj:

            Hra spadá do historického období, kde se sedláci dožadovali o zrušení nevolnictví a povinné roboty. Je to divadelní hra o čtyřech jednáních. Děj se odehrává na venkovském prostředí ve mlýně, na zámku, v lese a v lesním zámečku.

Mladší mlynář Libor společně se svojí starou babičkou a schovankou Haničkou žijí a pracují ve mlýně. V mlýnském náhonu kromě toho žije i pohádková bytost vodník Michal, který byl do mladé Haničky zamilován.Kromě Michala se zde usadil i starý vodník Ivan. Mlynář Libor na Haničku často myslíval, ale nikdy své city nevyjadřoval. Na zámku panuje zlý správce panství, který také touží po Haničce ale v jiném smyslu slova. Chce si ji odvést na zámek s nekalými úmysly aby se stala služkou. Kromě toho chce porazit kouzelnou velkou starou lípu, ke které mají místní lidé velkou úctu. V kritickém okamžiku děje na zámek nečekaně přijíždí panstvo v podobě paní kněžny. Paní kněžna se nudí a tak si vymyslí že pojede cestou k lesnímu zámečku kolem Liborova mlýna. Mlynář Libor je svobodný muž, který nepotřebuje pracovat na panství, ale vůči vrchnosti má stále jednu povinnost. Požádá – li ho vrchnost o doprovod, je povinen vrchnost doprovodit přes les a svítit ji na cestu starou lucernou. Paní kněžna Liborovy nařídila aby svou povinnost splnil a šel ji doprovodit a na cestu ji svítil starou lucernou. Cestou k lesnímu zámečku se kněžna s mlynářem sbližuji. Kněžně se mlynář velmi líbí a proto mu nabízí aby s ní odjel do města. Na kněžnu nepůsobí jen mlynář ale i krásná česká příroda, život a city prostých lidí. Mlynář ale nabídku do města nepřijme.

Vedlejší dějovou osu tvoří příběh učitelského pomocníka Zajíčka, který si stěžoval schovance Haničce o svém životě. Pracuje ve dvou školách, ale stejně má málo peněz a nemůže si vzít za ženu Dorotku. Napsal písničku společně s partou lidových muzikantů pro paní kněžnu, ve které jí žádá  o pomoc ( aby ho jmenovala definitivním učitelem ). Písničku chtějí zahrát kněžně v lesním zámečku. Muzikanti se však v lese zabloudí a vzájemně se ztratí. Písničku Zajíček vytratil u staré lípy.

Správce se snaží odvést násilím Haničku z mlýna. Hanička běží lesem a zastaví se u staré lípy, která se najednou otevře a schová Haničku. Ale zlý správce chce nechat lípu také porazit, to však bez vědomí paní kněžny. Mlynář dovede paní kněžnu na lesní zámeček. Mlynář se rozhodl, že půjde bránit starou lípu, nakonec mu pomáhají i muzikanti a učitelský pomocník Zajíček.

Kněžna v závěru hry vše pochopí. Lípu samozřejmě porazit nenechá. Zajíčka jmenovala učitelem a rozbitím lucerny zrušila prastarou povinnost mlynářovu povinnost.





Další podobné materiály na webu: