Lyrický subjekt v básních Edgara Allana Poa

literatura

 

Jméno: Lyrický subjekt v básních pea Poa

Zařazení: Literatura, Spisovatelé

Přidal(a): Levi Dismas

 

Lyrický subjekt spojuje s reálným autorem mnoho společných znaků:

  • povaha
  • těžký život
  • vnitřní rozpolcenost
  • smutek a deprese
  • ztráta několika milovaných žen
  • hledání smyslu života a smrti
  • obdiv k antice

 

Lyrický subjekt je zdánlivě prostředkem vyjádření pocitů reálného autora – ve většině básní se reálný autor s lyrickým subjektem ztotožňuje – ale v některých básních lyrický subjekt vyjadřuje pocity implikovaného autora – např. Havran, Lenora – „Lenora“ je pravděpodobně obrazem Poeovy manželka Virginie, která ale umírá až po vydání těchto básní.

E. A. Poe nepíše na základě náhlé inspirace, ale každou báseň si důkladně promýšlí, nepíše primárně za účelem vyjádření svých pocitů, třebaže chce, aby to tak vypadalo, ale aby u čtenáře vzbudil předem určený dojem – třebaže většina básní ze sbírky, lyrických i lyrickoepických, je alespoň do jisté míry inspirována událostmi z autorova života, jeho vzpomínkami nebo aktuálními prožitky, neplatí to pro všechny a ani u těch, pro které to platí, nemůžeme s jistotou říci, že hrály v Poeově životě významnou roli – nevíme, jestli k nim Poe ještě v době, kdy básně psal, cítil tak silné emoce – tj. nevíme, co Poe prožívá ve skutečnosti a ani o čem přesně v jednotlivých básních píše – o aktuálních pocitech, nebo o vzpomínkách z minulosti, popisuje své skutečné zážitky, nebo je báseň pouhou alegorizací, ba dokonce nevíme, který prožitek nebo zážitek lyrického subjektu je autentický a který si Poe vymyslel, a pokud si jej vymyslel, do jaké míry se přitom inspiroval svou vlastní rozervaností.

V jednotlivých básních se vztah mezi reálným autorem a lyrickým subjektem mění – je třeba výše zmíněná kriteria hodnotit u jednotlivých básních – vztah mezi autorem a lyrickým subjektem se v průběhu jeho spisovatelského zrání výrazně mění – některé básně obsahují daleko více autobiografických prvků než jiné – přesto se básník snaží navodit dojem autentičnosti ve všech básních – implikovaný autor je bez znalosti Poeova života nerozeznatelný od reálného autora – větší přitažlivost pro čtenáře).

 

Charakteristika lyrického subjektu:

  • bezejmenný (není zmíněno, že by nesl autorovo jméno – jako např. v Hynek v Máji – tajemství),
  • individualizace (lyrický subjekt je výjimečný člověk),
  • reálný, prvky hyperbolizace (např. život v hrobce s mrtvou Annabel-Lee),
  • plastická postava – vývoj (kolísání mezi zoufalstvím a smířením se s vlastním osudem; vyvíjí se vztah k jeho milovaným ženám, jak v rámci jedné básně, tak v celé básnické sbírce; vyvíjí se jeho vztah k náboženství)

 

Vlastnosti lyrického subjektu:

    • je poznamenán mnoha nešťastnými vztahy – každý ale nějak pozměnil jeho pohled na svět,
    • život se mu zdá plný marnosti, ale přesto se v některých básních projevuje, že nežije zcela bez naděje,
    • jeho láska je pro něj vždy tím nejdůležitějším – v zoufalství nad její smrtí přestává řešit otázky dobra a zla, a hledá jen útěchu v zármutku,
    • kolísá mezi vírou v Boha a pohanskou mytologií,
  • Psyche (v básni Ulalum) – prostředek k převedení vnitřního monologu lyrického subjektu na dialog – lyrický subjekt oslovuje sám sebe – svou zosobněnou duši

 

Žena

  • postava ženy téměř ve všech básních,
  • většinou objekt básníkova zbožňování nebo obdivu – neúčastní se děje ani nevyjadřuje své pocity či názory, nevyvíjí se – obvykle mrtvá – výjimka v básni Svatební balada – nevěsta zaujímá pozici lyrického subjektu (implikovaný autor),
  • kladná – výrazná idealizace,
  • reálná (téměř všechny ženy, které se v básních vyskytují, jsou inspirované skutečnými ženami z básníkova života) až hyperbolizovaná,
  • ženy, které básník miloval (jeho manželka apod.), nebo jeho přítelkyně; výjimky v básních Matce (jeho teta a zároveň tchyně) a Hymnus (Panna Maria)
  • charakteristika přímá a srovnáním, méně často nepřímá

 

Jména:

  • přezdívková (s výjimkou Heleny z básně Helena = Sarah Helen Whitmanová)
    • Lenora (Leonora), Annabel-Lee = Virginie (básníkova manželka)
    • Annie = Nancy Richmondová (druhá velká básníkova láska),
    • Helena (z básně Sloky Heleně) = Jane Stith Stanardová (básníkova pozdější snoubenka)
  • zkratky reálných jmen
    • F.– S. S. O.– D. = Frances S. Osgoodová (básníkova přítelkyně)
    • L. S. = Marie Louise Shewová (básníkova přítelkyně)
  • eufonická (zejména Eulálie, Annabel-Lee, Eleonora)

 

Havran

  • pouze v jedné básni,
  • antagonista, záporná postava,
  • fantaskní a symbolická postava (věčně trvající bolestné vzpomínky na Lenoru – slova „Nikdy víc“),
  • Raven = krkavec (doslovný překlad)

 

Andělé

  • nadpřirozené postavy
  • dobří i zlí – nebeští i pekelní (démoni) – využití ke kontrastu: např. Očarovaný palác (kde bydlí dobří andělé) X Země snů (cesta, kde chodí jen zlí andělé),
  • i nebeští andělé mohou být zápornými postavami (např. v básni Annabel-Lee jsou závistiví a nechají Annabel-Lee zemřít) – individualizace,
  • většinou vedlejší postavy, nevyvíjí se, spíše symbolické, málo charakterizované,
  • archanděl Israfel
    • hlavní postava (objekt) básně Israfel,
    • kladný,
    • dokonale hrající na lyru, symbol krásy a umění, především básnického,
    • nepřímá charakteristika,
    • inspirace z Koránu (Israfil),
  • ostatní postavy většinou záporné a symbolické
    • Červ Dobyvatel (symbol zániku a pomíjivosti, strašlivé zkázy člověka),
    • personifikované skutečnosti: Smrt, Noc, Stín,





Další podobné materiály na webu: