Kniha: Maryša
Autor: Alois a Vilém Mrštíkové
Přidal(a): Tcsn
Společensko-historické pozadí:
České drama 2. poloviny 19. století
- 50. léta: hrálo se pouze v NJ, útlum.
- 60. léta: Prozatimní (Nosticovo) divadlo v roce 1862 drama Král Vukašín od Vítězslava Hálka zahájilo činnost Prozatimního divadla.
- Emanuel Bozděch – byl zřejmě nejdůležitějším dramatikem Nosticova divadla, psal historické hry.¨Josef Jiří Kolár – herec a režisér, překládal Shakespeara.
- František Věnceslav Jeřábek – psal literárně historické studie a dramata, novinář, politik
- 1868: základní kámen Národního divadla
- 1881: první otevření ND, poté vyhořelo
- 1883: druhé otevření ND
- Josef Zítek a Josef Schulz byli architekti ND. František Ženíšek a Vojtěch Hynais malovali oponu. Mikoláš Aleš, Václav Brožík a Julius Mařák byli malíři. Bohuslav Schnirch byl sochař.
- Poprvé i podruhé bylo otevřeno Smetanovou Libuší.
Bratři Alois a Vilém Mrštíkovi (1861-1925) a (1863-1912)
- pocházejí z Moravy, dramatici.
Alois měl silnější osobnost, psal povídky, realistické divadelní hry, věnoval se vesnickému prostředí.
- Rok na vsi – popis dění na vesnici od podzimu do léta, kronika dědiny, ukazuje vesnický koloběh
Vilém byl úředníkem v pojišťovně, pobýval v Praze, měl syfilis -> deprese, paranoidní představy, pobodal se a zemřel, byl literární kritik, překladatel, dramatik.
- Pohádka máje
- Santa Lucia
- Maryša
Rozbor díla: Maryša
Literární druh: drama
Literární žánr: sociální drama, tragédie – divadelní hra vážného obsahu, hlavní hrdinové se dostávají do dramatického konfliktu se silami, které je přerůstají a vedou s nimi nerovný boj (tyto síly = nadpřirozené bytosti, lidské vášně, touha po penězích atd.)
Doba vzniku díla: 1894 (vrcholné dílo českého realistického dramatu)
Stručné shrnutí děje
Zámožný a lakotný sedlák Lízal ujedná s mlynářem Vávrou, že mu dá za ženu svoji jedinou dvacetiletou dceru Maryšu. Vávra je starší člověk se třemi dětmi, který svoji předešlou ženu utrápil. Maryša má ráda chudého chalupníka Francka, ten je však odveden na vojnu. Při společném loučení přísahá, že se Maryši nevzdá. Její rodiče ji nakonec přes odpor i prosby ke sňatku donutí. Vynucené manželství je nešťastné, Vávra pije, dokonce začne Maryšu bít a ještě se s jejím otcem pře o věno. Lízal si uvědomí svoji chybu a prosí Maryšu, aby se vrátila domů. Je ale pozdě, ona už o to nestojí. Po dvou letech se vrací Francek z vojny, veřejně za Maryšou chodí a snaží se ji přesvědčit, aby s ním utekla do Brna. Maryša je ale příliš svázaná náboženskými tradicemi a předsudky vesnice. To, že se Vávra pokusí Francka zastřelit, se stane posledním podnětem k zoufalému činu – Maryša Vávru otráví jedem v kávě.
Vrstva jazykově stylistická
Realistický popis slováckého venkova,do děje jsou začleněny lidové písně s živou muzikou, kroje, jazyk postav využívá v hojném množství nářeční slova – kombinace hanáckého, slováckého a brněnského dialektu. Srovnáme – li jazyk Maryši a Lízala, Maryša využívá nářečí méně. Autor tak chtěl zřejmě naznačit vytlačování dialektu školní spisovnou mluvou u mladších postav.
Vrstva kompoziční:
- 5 jednání, stavba klasického dramatu – expozice, kolize, krize, peripetie, katastrofa
Hlavní myšlenka:
- Ukázka soudobého vesnického života, střet milostného citu, peněz a předsudků, tragický osud dívky donucené k sňatku
- Nucený sňatek byl na vesnici běžný, dílo je založené na skutečné události, i když trochu poupravené autory.
Vrstva tematická:
Téma a motivy
- Mezilidské vztahy (láska, vražda), vesnický život, náboženské tradice a předsudky, osud dívky,…
Prostředí a čas
- Prostředí moravské vesnice na Slovácku, čas cca 2 roky (než se vrátí Francek z vojny)
Postavy
- Lízal – otec Maryši, svou dceru prodal; vychytralý, bezcitný a lakomý; starý bohatý sedlák, nemyslí na dobro Maryši
- Lízalka – matka Maryši, umíněná, tvrdohlavá; surovější než Lízal, přísná a krutá
- Vávra – starý ovdovělý mlynář; krutý opilec, jenž svou první manželku, s níž měl děti, utýral k smrti; zlý, sobecký a agresivní; má vysoké sebevědomí a je všude nechvalně známý; Maryšu si vzal jen kvůli penězům; i po slibu se nezměnil, Maryšu bije
- Maryša – Lízalova dcera; mladá a velmi tvrdohlavá; citlivá a umí i vzdorovat; žije podle společenských a náboženských zásad; miluje Francka
- Francek – mladý vojín prudké povahy; statečný, věrný, energický, hrdý a velmi statný; miluje Maryšu
Z různých sociálních vrstev, Maryšini rodiče personifikují předsudky a bezcitnou moc peněz, jednotlivé postavy nejsou vykresleny schematicky a černobíle (I Lízal si dokáže uvědomit své chyby, Francek je nejen odvážný, ale i paličatý)
Inspirace literárním dílem:
Dílo bratří Mrštíků ovlivnilo podstatnou měrou vývoj českého dramatu, svým celkovým zaměřením inspirují nové inscenační postupy. Hra se na českých jevištích objevuje velmi často. Na libreto hry složil E. F. Burian operu.
Literární kritika:
Správní výbor Národního divadla dlouho odmítal tuto hru zařadit. Vilém se totiž jako kritik nelichotivě vyjadřoval k jejich dramaturgii. Kritikové měli navíc zpočátku námitky proti ústřední postavě, její motivaci a také způsobu, jak autoři ve hře pohlížejí na český venkov.
Srovnávání:
Mrštíkové potom ještě každý zvlášť pozměnili konec hry – v Aloisově verzi je Vávra nešťastnou náhodou zastřelen puškou a ve Vilémově končí Maryša svůj život skokem do strže po hádce s Vávrou.
