Miloslav Švandrlík – životopis

Miloslav Švandrlík (1932 – 2009) byl český spisovatel, humorista a autor satirických románů i povídek, který proslul především svým legendárním dílem Černí baroni. Ve své tvorbě, často doplňované ilustracemi Jiřího Wintera Neprakty, se zaměřoval na humor, nadsázku a ironické glosování společnosti i absurdních situací.

 

Život a kariéra

• Narodil se 10. srpna 1932 v Praze, kde také nastoupil na základní školu.
• Po absolvování základní školy nepokračoval v klasickém studiu a kvůli absenci vzdělání prošel řadou dělnických profesí.
• Později nastoupil na pedagogické oddělení městské hudební školy, což bylo speciální studium pro dělnické profese, díky kterému po dvou letech získal maturitu.
• V roce 1953 začal studovat na DAMU, ale po dvou letech studium předčasně ukončil.
• Krátce působil jako asistent režie ve Vesnickém divadle v Praze, než musel nastoupit na vojnu.
• Základní vojenskou službu neabsolvoval klasicky, ale u Pomocných technických praporů (PTP), což ho zásadně inspirovalo k napsání jeho nejslavnějšího díla.
• Po vojně pracoval jako vychovatel korejských dětí v Liběšicích, kde oficiálně odstartoval svou profesionální literární dráhu.
• Pravidelně přispíval do humoristických časopisů, zejména do legendárního Dikobrazu.
• Dlouhodobě spolupracoval s kreslířem Jiřím Winterem Nepraktou, pro jehož vtipy vymýšlel textové náměty.
• Zemřel 26. října 2009 v Praze ve věku 77 let a je pochován u kostela Nejsvětější Trojice v Kutné Hoře.
• Posmrtně získal čestné občanství MČ Praha 11, bylo po něm pojmenováno prostranství a na stejném místě byla odhalena jeho busta.

 

Literární styl a témata

• Ve svých dílech využíval především břitký humor, ironii a satiru k popisu absurdních životních situací.
• Často čerpal z vlastních životních zkušeností, zejména z prostředí socialistické armády a Pomocných technických praporů.
• Jeho tvorba se vyznačuje lehkým, čtivým jazykem a schopností vytvořit výrazné, až karikaturní postavy.
• Kromě klasického humoru se věnoval i žánru takzvaných mini hororů, kde kombinoval strašidelná témata s nadsázkou.
• Nezdráhal se otevírat i kontroverznější společenská témata, která zpracovával s typickým satirickým odstupem.

 

Literární dílo

Romány a rozsáhlejší próza

• Černí baroni aneb Válčili jsme za Čepičky (1969) – Rozhodně nejznámější dílo, které Miloslav Švandrlík napsal. Hlavním tématem je líčení osudů života příslušníků PTP. Dílo přináší ironii a satiru spojenou s tehdejší socialistickou armádou. Bylo určitou dobu zakázáno, v roce 1990 vyšlo druhé doplněné vydání a titul byl i zfilmován.
• Doktor od jezera Hrochů (1980) – Román mapující osudy lékaře mířícího ze své tuzemské praxe do Afriky. Dílo se stalo známější mezi širší veřejností až po jeho zfilmování.
• Blanka, oběť sexuálního harašení (2004) – Zajímavé dílo s dnes poměrně kontroverzním tématem. Švandrlík se v něm věnuje tématu ortodoxních feministek a jejich názorům i přístupu k životu.

 
Povídkové sbírky a příběhy

• Z chlévů i bulvárů (1960) – Sbírka, ve které jsou shrnuty a zveřejněny téměř všechny jeho drobné povídky, které původně vycházely v časopise Dikobraz.
• Neuvěřitelné příhody žáků Kopyta a Mňouka (1973) – Kniha je výčtem necelé stovky příběhů, které jsou ilustrovány díly Jiřího Wintera Neprakty. V roce 1991 vyšla v rámci přepracovaného vydání a v letech 1999–2000 byla rozšířena z původních 2 na 4 díly.
• Starosti korunovaných hlav (1992) – Soubor tří humorných příběhů, které vycházejí z české historie. Ani v tomto díle nechybí řada obrázků, které nakreslil Jiří Winter Neprakta.
• Markýz de Sádlo (1998) – Sbírka ukazující autora v tom nejlepším světle jako skutečného mistra humoru. Kniha obsahuje celkem třicet povídek, ve kterých nechybí témata jako duchové, vlkodlaci nebo upíři.
• Hajlující upír (2006) – Soubor celkem 50 takzvaných mini hororů. Patří do kategorie nejnovější tvorby autora, přičemž opět nechybí především důraz na celkový humor a maximální nadsázku.

 

Spolupráce s Jiřím Winterem Nepraktou a pseudonym

• Miloslav Švandrlík je neodmyslitelně spjat s kreslířem Jiřím Winterem Nepraktou, se kterým tvořil legendární autorské duo.
• Švandrlík pro Nepraktu vymýšlel textové náměty a pointu k tisícům kreslených vtipů, které bavily čtenáře napříč generacemi.
• Při své tvorbě Švandrlík občas využíval pseudonym Roman Kefalín, který přímo odkazuje na hlavní postavu jeho nejslavnějšího románu Černí baroni.

 

Související autoři

Čeští humoristé a dramatici 20. století
 
Zdeněk Jirotka

• Český spisovatel a fejetonista, autor legendárního humoristického románu Saturnin.
• Podobně jako Švandrlík se vyznačoval suchým humorem, smyslem pro absurditu a lehkostí vyprávění.

 
Jaroslav Hašek

• Světoznámý český spisovatel, jehož Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války jsou základním kamenem české vojenské satiry.
• Švandrlíkovi Černí baroni na tuto tradici ironického pohledu na armádu a vojenskou mašinérii přímo navazují.

 
Josef Škvorecký

• Významný český prozaik, který ve svém díle Tankový prapor rovněž zpracoval absurdní prostředí socialistické armády.
• Jeho pohled na vojenskou službu v 50. letech je často srovnáván právě se Švandrlíkovými Černými barony.

 

Citáty a úryvky

Černí baroni

„Kontrolní otázka, soudruzi. Co udělá náš dobře známý samopal vzor 24, když ho ponecháme na větru a dešti?“
„Zreziví, ne vole?“
„Zreziví, správně. A co hlavně? No koroduje, vy tupci!“

 

Časté otázky k autorovi

Jaké bylo nejznámější dílo Miloslava Švandrlíka?
Jeho absolutně nejznámějším dílem je humoristický román Černí baroni aneb Válčili jsme za Čepičky z roku 1969, který ironicky popisuje prostředí Pomocných technických praporů (PTP).
 
Jaký pseudonym Miloslav Švandrlík používal?
Během své kariéry používal také literární pseudonym Roman Kefalín, což je zároveň jméno hlavní postavy z Černých baronů.
 
S jakým známým ilustrátorem Švandrlík spolupracoval?
Dlouhodobě spolupracoval s kreslířem Jiřím Winterem Nepraktou, pro jehož vtipy vymýšlel textové náměty a který ilustroval řadu jeho knih, včetně příběhů Kopyta a Mňouka.