Kniha: Na cestě
Autor: Jack Kerouac
Přidal(a): Pavlína Mikolášek
Historicko-společenský kontext
- Dílo bylo vydáno v roce 1957, napsáno však v roce 1951, přičemž Kerouac knihu napsal za tři týdny, ale měl problém s korekturou textu
- Konec 2. světové války
- USA předkládá Marshallův plán a je navržena Trumanova doktrína
- 1952-1961: 3. průmyslová revoluce, ukončená korejská válka, ale pokračuje zbrojení, bohatne střední vrstva
- výpravy do vesmíru
- koncem 80. let rozpad východního bloku
Jack Kerouac
- narozen: 1922 v Lowellu, smrt: 1969 v St. Petersburgu na Floridě
- „mluvčí“ beatníků
- už v 17 letech se rozhodl stát spisovatelem
- výborný student na univerzitě, přihlásil se pak do amerického námořnictva odkud byl kvůli schyzofrenní povaze záhy vyhozen
- koncem 40. let se vydává na cestu po USA, žil že dne na den a živil se různými pracemi (česač ovoce, pracovník na farmě,…)
- na své hipsterské výpravě se setkal s Nealem Cassadym, který byl pozdější předlohou pro Deana Moriartyho
- další tvorba: Maloměsto a Velkoměsto, cyklus „románů že silnice“: Na cestě, Dharmoví tuláci, Podzemníci, Osamělý poutník, Satori v Paříži; „Iowellský cyklus“: Doktor Sax, Maggie Cassidy
Ostatní autoři této doby
- Východní autoři (převážně Rusko): černobílé vidění hrdinů, politická uvědomělost, pompézní scény
- Západní autoři: působivé psychiky postav, satiry a humoristické romány, psychologické studie hrdinů
Literární směr knihy Na cestě
- Americká beat generation přičemž slovo „beat“ znamená zbitý, unavený životem
- Ke konci 40. let termín beat generation poprvé použil J. C. Holmes
- Beatníci neuznáváli tradiční americké hodnoty jako například bohatství, rodina, národní hrdost, odmítali dobré mravy a morálku společnosti
- Literatura označuje tento směr za chaotický nihilismus či bezprogramový anarchismus
- Postavení proti společnosti bylo negativní, snažili se o nezařazení do ní a nepohlcení jí samotnou, toto se nazývá vnitřní emigrací
- Beatníci si vytvořili dva pojmy: hipster – svobodný člověk žijící mimo společnost a squares – spořádaní lidé začlenění do společnosti
- Téma vnitřní svobody, snaha docílit stavu extáze – rostředky jako tuláctví, rychlá jízda autem, jazzová hudba, rozkoše způsobená jak alkoholem, tak drogami
- Měli velký vliv na mladou generaci té doby
Literární druh
Literární žánr
- „básnická reportáž že silnice“, jedná se o bezprostřední záznam myšlenek, dojmů, poznatků a názorů z cest
Témata a motivy
- americká materialistická společnost X nezávislost hrdinů
- hrdinou je tulák snažící se o spokojený život
- dílo povrchně popisuje rozmanitost lidí v USA
Kompozice
- 5 částí, na konci každé z nich (vyjma čtvrté) se hlavní hrdina vrací zpět za svou tetou do New Yorku
- Dílo popisuje prostředí silnic napříč Amerikou ve 40. – 50. letech 20. století
- Vypravěčem je hlavní hrdina, ich-forma
Postavy a děj
- Sal Paradise – vypravěč, představuje samotného Kerouaca, obdivoval Deana Moriartyho, toužil cestovat jako Dean a poznávat nová místa a lidi
- Dean Moriarty – jako mladý byl zavřený v pasťáku za krádeže aut, jeho otec opilec a vězeň, Dean je nestálý, nevydrží na jednom místě ani s jednou slečnou, v knize se vyvíjí a stává se z něj blázen
- Carlo Marks, Remi Boncoeur, staroušku Bull
- Camilla, Marylou, Inez (Deanovy ženy a milenky)
- Skupina mladých lidí znuděných společenským životem v New Yorku se vzhlédnou v Deanovi a jeho způsobu života a chtějí se vydat na dobrodružnou cestu napříč USA, Sal, začínající spisovatel, kterého Dean prosí aby ho naučil psát, se vydává na společnou cestu s nimi, povaluje se v uličkách, žije nespoutaným životem a hovoří Proustovi, Nietzschovi, Hemingwayovi
- Ani Sal ani Dean nechtějí život podle americké společnosti, ale o život pro ně uspokující, ke kterému jim napomáhají drogy, alkohol, jazz a sex
Jazykový rozbor
- Spisovná (hovorová)
- Vulgarismy
- Slang
- Hrubá a sprostá slova
- Familiární pojmenování
Hlavní myšlenka
- „…jediní opravdoví lidi, co znám, jsou blázni, blázni do života, ukecaní blázni, cvoci k spasení, ti, kteří chtějí mít všechno – a hned!, kteří nikdy nezívají a neříkají věci-co-se-sluší, ale hoří, hoří, hoří jako ta báječná rachejtle…“
- Kerouac předává jakýsi pocit svobody a ukazuje jeho pohled na život
- Kritika materialistické společnosti