Noc na Karlštejně – rozbor díla k maturitě (6)

 

Kniha: Noc na Karlštejně

Autor: Jaroslav Vrchlický

Přidal(a): Jájina

 

Jaroslav Vrchlický – vlastním jménem Emil Frída

–        Nejznámější představitel lumírovců a ruchovců

–        17.2.1853, Louny, ale vyrůstal u strýce na faře u Kolína

–        Gymnázium, filozofická fakulta – studium historie, filozofie a jazyky (italština, francouzština, španělština)

–          Na studii se seznámil s Winterem, Sládkem, Jiráskem a spolu založili skupinu Lumírovci (Jirásek přešel k ruchovcům)

–        Pak odjel do Itálie, kde působil jeden rok jako vychovatel a tajemník

–        Po návratu do Čech pracoval jako tajemník ČVUT

–        1897 se oženil s Ludmilou Podlipskou, původně měl vztah s její matkou Sofií Podlipskou, spisovatelkou, ta nekriticky chválila všechno, co napsal, manželka Ludmila mu po letech napsala dopis, v němž mu oznámila, že děti nemá s ním,ale s jedním hercem, krize a pesimismus znatelný i v díle v 90.letech

–        Na univerzitě přednášel literaturu, jeden z prvních členů České akademie věd

–        1901 jej spolu s A. Dvořákem císař jmenoval poslancem Panské sněmovny Říšské rady

–        Konec života-nemoc (příznaky mozkové mrtvice), nemohl číst, psát, špatně mluvil, dožil v Domažlicích

 

Básnické dílo a jeho znaky:

–        Monumentální dílo:144 původních děl, 98 překladů, někdy se celkový počet uvádí 270

–        Je zastáncem umění, neboli neuznávání mimoestetických funkcí díla-lartpourlartismus

–        Jeho ideálem ,,čisté, absolutní umění“ = žádný užitek

–        V mnoha dílech se také snažil filozofovat

–        Ovlivnil desítky pozdějších spisovatelů, snad nikdo neměl tolik epigonů (napodobitelů) jako on

–        Díky jemu se čeští spisovatelé otevřeli západnímu světu, spisovatelům a dílům

 

*Zlomky epopeje

  • epické dílo
  • Básnický cyklus, podle V.Huga, snaha zachytit vývoj lidstva, zejména kulturní a duchovní, současně to byly Vrchlického úvahy o smyslu dějin
  • sem básník jasně neřekl, jaká jeho díla mají patřit do zlomků (asi 15): Duch a svět, Legenda o sv. Prokopu, Selské balady, Sfinx, Zlomky epopeje,…

*Dojmy a rozmary– lyrická sbírka

*Hudba v duši– lyrická sbírka

*Okna v bouři– obsahuje báseň Za trochu lásky

Lyrická díla – zejména milostná (k manželce či rodinně)

 

Dramatické dílo:

*Hippodamie-na antický námět

*Drahomíra, Bratři. Knížata– hry z českého středověku

*Noc na Karlštejně– nejlepší dílo, zfilmováno, motiv zákazu postižen na Karlštejně, Námět si vzal z pověsti, kterou vylepšila převedl do díla divadelního

 

Překlady – tehdejší dobu velmi důležité, dnes již zastaralé

*Faust, Andersenovy pohádky,…


Žánr: divadelní hra, veselohra

 

Kompozice:

–          3 dějství (každé několik výstupů)

–          převážně dialogy

–          chronologicky uspořádané

–          na začátku každého jednání je odstavec, ve kterém je popsáno, kde se nacházíme a které postavy zde vystupují

–          v textu najdeme poznámky pro herce (ztichne)

 

Jazyk díla:

–          Dílo je psané spisovně, ale není tady používaná dnešní čeština.

–          objevují se živé dialogy a vtipné zápletky,

–          nalezneme zde také zastaralá slovní spojená a historismy (šenk- čl., který nalévá víno, kontrfej – obrázek)

 

Hlavní myšlenka

Hra dobře vystihuje atmosféru doby Karla IV., přesto se nezakládá na historické přesnosti. Postaveno na pobavení čtenáře.

 

Hlavní téma: Láska může porušit/zrušit všechny zákazy

 

Postavy + Charakteristika

Karel IV. – císař římský a král český – rozumný a chytrý vládce, který se dokáže povznést nad prohřešky, které se v příběhu dějí. Má jistě smysl pro humor a pochopení pro lásku. Upřímně miluje svoji ženu Alžbětu a je jí věrný. Jeho chování je lidské a moudré. Dokáže mít nadhled nad situací. (moudrý,hodný,laskavý, chytrý)

Arnošt z Pardubic – arcibiskup pražský – pomáhá císařovně se dostat ke králi

Ješek z Wantenberga – purkrabí na Karlštejn – správce Karlštejna, nejdříve je spíše chladný ale poté se rozhodne pomoci své neteři Aleně

Petr – král cyperský a jeruzalémský – na Karlštejně je na návštěvě, zajímají ho hlavně ženy a láska

Štěpán – vévoda Bavorský – přijel z politických důvodů, ale pak se spřátelí s Petrem a pomáhá mu odhalit ženu na hradě

Pešek Hlavně – číšník císařův, má rád Alenu – páže na Karlštejně, dá přednost před svými povinnostmi Aleně

Alena, neteř purkrabího – ,miluje Peška a pro lásku je ochotná udělat cokoliv, vtipní, statečná

Alžběta – 4. manželka Karla IV – oddaná, milující, zoufalá manželka, která se rozhodne udělat neobvyklý čin, aby byla se svým milým.

Hlásník na Karlštejně

 

Vlastní hodnocení

Velmi zajímavá, zábavná a odpočinková kniha, u které se člověk i pobaví.

 

Zajímavosti:

–          25.5.1884 poprvé hráno v českém národním divadle

–          1973 vznikl filmový muzikál – režisér Zdeněk Podskalský

 

Děj

odehrává se na Karlštejně v červnu 1363


První dějství

Hrad Karlštejn očekává příjezd svého pána Karla IV. Chvíli před ním přijíždí Štěpán, aby s králem vyjednal nějaké politické záležitosti. Purkrabí ho ale nabádá k odjezdu, protože pán sem jezdí za odpočinkem a ne za prací. Štěpán se ale nedá odbýt a zůstává na hradě. Setkává se zde s Petrem, který nevěří, že na hradě není žádná žena a domnívá se, že se tam alespoň jedna ukrývá. Uzavřou tedy se Štěpánem dohodu, že tuto dívku najdou a tím dokážou porušení císařova zákazu(dohoda uzavřena až po příjezdu krále na konci 1. dějství). Na hrad se také dostane královna Alžběta, která přichází pro radu k Arnoštovi, protože je nešťastná a smutná, jelikož dlouho neviděla svého muže a doufá, že král kvůli ní pravidlo změní. Arnošt ví, že se tak nestane a převlékne ji proto za páže, aby mohla být králi alespoň na blízku. A také se sem dostane Alena, převlečená za panoše, která sepsala úpis svým otcem (Mikuláš z Vartenberka) , který se vsadil s panem Ctiborem z Fuchsberku,který byl zrovna u nich na návštěvě, že to nějaké děvče dokáže. Hned Alena zvolala, že se o to pokusí. Odměnou jí pak bude povolení ke svatbě s milovaným Peškem, jinak by si ho mohla vzít, až Pešek dostane ostruh rytířský. Pešek jí nejprve plán rozmlouvá, bojí se císařova hněvu, ale nakonec souhlasí a navíc si spolu domluví v noci schůzku pod lípou. Pešek přemýšlí jak se vyhnout službě u císaře v té noci (začne předstírat nemoc), potká se s arcibiskupem, kterému se nevolnost náramně hodí (nařídí mu nevycházet ze své místnosti). Král přijíždí na hrad.

 

Druhé dějství

Král je po cestě unaven a jde si odpočinout. Místo Peška je mu k dispozici převlečená Alžběta, která je celá roztřesená, že ji král pozná. Ten je ale zabrán do rozhovoru s Arnoštem a více si jí nevšímá. Baví se spolu o výzdobě hradu. Arnošt chce pomoci královně a ptá se, zda nemůže přijet na sezení kvůli jejímu nedokončenému portrétu. Král ale odmítá, má to být překvapení. Nakonec se ještě pokusí přimluvit za Štěpánovo vyslechnutí. I když je král ospalý, souhlasí. Než Štěpán přijde, vzpomíná král nahlas na svou královnu. Ta váhá, jestli se mu nemá vrhnout k nohám, ale nakonec zůstává v pozadí. Štěpán u krále neuspěje, tak se rozhodne více věnovat “honbě na děvčata”. Zvlášť páže u krále je mu podezřelý. Sdělí to Petrovi a ten, když je král na modlitbách, odchází za pážetem a vymáhá na něm polibek. Převlečená královna ho nemůže odbýt, tak tasí a rozpůlí mu meč. Do toho vstupuje král a celou situaci nakonec zachrání Arnošt rychlou výmluvou a odvádí Petra na noční prohlídku kaplí. Král však začne pochybovat => uvědomí si, že mu páže připomíná královnu. Pozve ho k sobě a pozná ji. Přistoupí tedy na její hru. Popíjejí spolu a král jí ukáže dárek pro královnu. Nakonec se královna prořekne, ale král se vůbec nehněvá, je rád, že ji má u sebe. Ale na hradě zůstat nemůže, zavolá tedy Arnošta(který se mu začne omlouvat za to, že jí pomohl), aby jim připravil koně a oni mohli ještě v noci odjet na hrad Karlík. Ale Petr se Štěpánem obcházejí nádvoří, tudíž nemohou odjet.

 

Třetí dějství

Pešek přichází za Purkrabím, aby ho požádal o svědectví jejímu otci, že Alena přečkala noc na hradě. Purkrabí je nejdřív jejich nápadem zděšen, ale nakonec souhlasí. Když Pešek odejde, přichází za Purkrabím Štěpán, který se rozhodl ho potrápit tím, že mu oznámí, že spatřil u krále ženu převlečenou za páže. Purkrabí se obává, že je to Alena, odbude Štěpána, že to nějak vyřeší. Ale sám se obává, jak to dopadne. Chvíli na to má Alena domluvenou schůzku s Peškem. Padnou si do náručí, to ale netuší, že je pozorují Štěpán s Petrem.  Ti si myslí, že Alena je to samé páže jako u císaře. Alena s Peškem zjistí, že je někdo sleduje a uprchnou do strážnice. Purkrabí ztropí zmatek, král si myslí, že hledaná žena je královna a rozhodne se zapírat. Rozhodne se, že bude předstírat, že se královna ztratila, když byla na lovu, na který vyjela brzo ráno, => přijede ještě jednou.Purkrabí se přizná králi a prozradí Alenu s Peškem. To králi přijde vhod. Hledaná žena není císařovna a nechá je si je předvolat. Alena s Peškem se dostanou do potyčky s Petrem a Štěpánem (šermují přímo před králem). Král vše vyřeší: Štěpánovi poděkuje, že i zde zastával svůj úřad, Peška propustí a udělí mu rytířský řád, aby se mohl vzít s Alenou. =>oběma jim odpustí. V tom se ozvou famfáry a přijíždí královna. A král jí doprovodí na Karlín. Štěpán s ním chce, ale domluvit nějaké záležitosti kvůli, kterým přijel. Král mu odpoví, že se vrátí zítra.


Ostatní představitelé z tehdejší doby:

Lumírovci

–          kosmopolitní (otevřené)

–          česká umění se má otevřít světu

–          poučení ze světového umění

–          zapojit čes. umění do umění světového a být jeho členem

–          vysílají hlavně na západ

–          požadují překlady významných knih do čj

–          členové této sk. sami překládají

Josef Václav Sládek – Jiskry na moři, Světlou stopou, Na prahu ráje, Slunce a stínem, Selské písně a české znělky, České písně

Julius Zeyer – Radúz a Mahulena, Dům U tonoucí hvězdy, Tři legendy a krucifixu

 

Ruchovci

–          oživují témata vlastenectví

–          požadují aby lit. Byla výchovná, naučná a vlastenecká

–          Poezie = výchovná a vlastenecká

–          Díla spisovatelů spojená s českou minulostí a tradicemi

–          Literatura by se měla věnovat pouze ČR

Svatopluk Čech – Adamité, Evropa, Slavie, Ve stínu lípy, Písně otroka, Nové písně, Nový epochální výlet pana Broučka, tentokráte do 15. století

Eliška Krásnohorská – Z máje žití, Ze Šumavy, Tajemství, Hubička





Další podobné materiály na webu: