Oresteia - rozbor díla k maturitě

Oresteia

Kniha: Oresteia

Přidal(a): Waldorfka

Aischylos

Aischylos (asi 525/524–456/455 př. n. l.) byl starořecký dramatik a jeden ze tří nejvýznamnějších autorů klasické attické tragédie vedle Sofokla a Euripida. Žil v době vzestupu athénské polis a podle antické tradice se účastnil řecko-perských válek. Jeho dramata spojují mytologické příběhy s otázkami viny, spravedlnosti, božského řádu a odpovědnosti člověka.

Autor a jeho tvorba

Aischylovi se tradičně připisuje významný podíl na rozvoji tragédie: rozšířil dramatický dialog a posílil roli herců vůči původně dominantnímu chóru.
Dochovalo se sedm jeho tragédií, mezi nimi Peršané, Sedm proti Thébám a tři hry tvořící Oresteiu.
Jeho styl je slavnostní, obrazný a nábožensky laděný; postavy často stojí před konfliktem různých povinností a forem práva.
Důležitým tématem je přechod od osobní krevní msty k obecnějšímu a institucionalizovanému pojetí spravedlnosti.

Literárně-historický kontext

Oresteia byla uvedena v Athénách roku 458 př. n. l. a tvoří ji tragédie Agamemnon, Choéforoi neboli Oběť na hrobě a Eumenidy. Jde o jedinou úplně dochovanou antickou tragickou trilogii. Příběh navazuje na mýty o rodu Atreovců a na události spojené s trojskou válkou.

Řecká tragédie vznikala v náboženském a občanském prostředí athénských slavností.
Chór komentuje děj, připomíná minulost a vyjadřuje hodnoty či obavy společenství.
Trilogie sleduje řetězec vražd v rodině Atreovců a klade otázku, zda další pomsta může skutečně obnovit spravedlnost.
Závěr přesouvá rozhodování o vině před soud v Athénách, čímž se konflikt krevní msty proměňuje v problém veřejného práva.

Rozbor díla: Oresteia

Základní charakteristika

Literární druh: drama.
Žánr: tragická trilogie.
První uvedení: 458 př. n. l.
Téma: vina, pomsta, rodová kletba a hledání spravedlivého řádu.
Kompozice: tři navazující tragédie, v nichž se konflikt postupně přesouvá od vraždy k pomstě a nakonec k soudu.

Hlavní postavy

Agamemnon – král vracející se z trojské války; jeho minulost zatěžuje oběť dcery Ifigenie.
Klytaiméstra – Agamemnonova manželka, která manžela zavraždí a svůj čin ospravedlňuje mimo jiné smrtí Ifigenie.
Aigisthos – Klytaiméstřin spojenec a milenec, rovněž spojený se starou kletbou rodu.
Orestés – syn Agamemnona a Klytaiméstry, jenž na Apollónův příkaz pomstí otce zabitím matky a Aigistha.
Elektra – Orestova sestra, která podporuje pomstu za otcovu smrt.
Erínye – bohyně pomsty pronásledující Oresta za matkovraždu.

Děj trilogie

Agamemnon: král se vrací z Tróje, ale Klytaiméstra ho spolu s věštkyní Kassandrou zabije.
Choéforoi: Orestés se vrací z vyhnanství, spojí se s Elektrou a zabije Aigistha i vlastní matku. Tím však místo ukončení násilí vyvolá další vinu.
Eumenidy: Oresta pronásledují Erínye. Spor je přenesen do Athén před soud, nad nímž bdí Athéna. Výsledkem je smíření a přeměna Erínyí v Eumenidy, „Laskavé“.

Význam a styl

Trilogie ukazuje, že v systému osobní pomsty nemůže být řetězec násilí definitivně ukončen. Každý trest se stává novou vinou. Závěrečný soud proto představuje zásadní proměnu: o vině už nerozhoduje pouze rodová povinnost a msta, ale obec. Jazyk je vznešený, plný symbolů, předtuch, obrazů krve, sítě, temnoty a božského řádu.