Kniha: Petr a Lucie
Autor: Romain Rolland
Přidal(a): sarzah
Romain Rolland (1866 – 1944)
- narozen: 2. polovina 19. století vážené notářské rodině v Clamecy
- francouzský prozaik, dramatik, publicista, hudební vědec, pacifista
- představitel humanistické tradice
- nositel Nobelovy ceny
- zemřel v burgundském Vézelay
Další díla:
- Jan Kryštof
- Okouzlená duše
- Dobrý člověk ještě žije
Rozbor díla: Petr a Lucie
Základní charakteristika:
- Milostná lyricko-psychologická novela
- Prvky antimilitarismu, anarchismu, vitalismu
Jazyk:
- Spisovný
- Dílo obohacené o francouzské vsuvky
- Přechodníky (a vrátiv se k domu)
- Symboly (V každé nové zatáčce hukot peřejí mohutněl – válka se jim přibližovala)
- Kontrasty války/lásky, světa milenců/předtuše smrti
- Úvahové pasáže
- Archaismy
Vypravěč:
- Er forma
- Častá přímá řeč (Lucie s Petrem vedou hodně dialogů)
Postavy:
- Hlavní:
- Petr – mladý, bojácný, zamilovaný do Lucie, neustále si klade nějaké otázky, vážný, nenávidí válku, citlivý, rozporuplný- na jednu stranu se vzdává, ale na druhou se vzpouzí, z bohaté rodiny
- Lucie – živá, hrdá, veselá, má ráda Petra, bezstarostná, pozitivní, neřeší budoucnost
- Vedlejší:
- Filip (Petrův bratr) – starší než Petr, dříve bezstarostný a veselý jako Petr, ale válka ho změnila, choval se k Petrovi chladně, nenávidí válku, starostlivý, hodný, má vřelý vztah k Petrovi
- Matka Lucie – pracovitá, starostlivá
Časoprostor:
- Doba: za dnů první světové války (od středy 30. 1. do Velkého pátku 29. 3. 1918)
- Místo: Paříž (zničená bombardováním)
Obsah (děj) díla:
Petr se setkává s Lucií v Pařížském metru. Město se ocitne pod dalším z mnoha náletů, což vyvolá davovou paniku, kdy se ruka Petra splyne s rukou dívky, kterou v životě dříve neviděl. Petr je jí okouzlen. Toto však trvalo jen chvíli. Oba dva se rozešli.
Toto setkání ponechá v Petrovi nečekaný pocit úlevy a vyrovnání vůči probíhajícímu válečnému běsnění. Vidí ji všude ve všech podobách, láska ho zasáhla plnou silou a v lásce vidí útočiště pro svou drásanou duši. Chce se s dívkou znovu setkat.
Náhodou se s ní setkává v Lucemburské zahradě. Začnou si spolu povídat.
Jmenuje se Lucie. Kreslí a prodává obrazy. Petrem, který celý život žil ve vysoké třídě, je otřesen skutečností, že Lucie tak činí jen proto, aby si mohla vydělat na samotné živobytí.
Petr se s Luckou sblížil, vzplála mezi nimi láska.
Společně zapomínají na okolní svět, útrapy, strádání a hrůzu. Procházejí se spolu po parcích a ulicích, navštěvují se doma u Lucie. Lucie se svěřuje Petrovi o svém životě s matkou. Její matka pocházela z buržoazní měšťanské rodiny, zamilovala se do chuďase a vdala se za něho. Tento manželský svazek však nevyhovoval matčiným rodičům, zavrhli je. Luciin otec ale umře před válkou a matka zůstává s Lucií sama. Luciina matka pracuje v továrně na střelivo a Lucie maluje své mazanice, aby si vydělali na živobytí.
Petr bude brzy povolán na frontu, dobře to ví, proto se snaží užít každý okamžik. Zavírá před osudem oči a doufá, že se tak nenastane.
Oba v sobě vidí oporu a smysl života – milovat a být milováni. Jejich vztah je silný, nicméně zůstává v rovině emocionální, ne v rovině fyzické (nedochází k pohlavnímu styku).
O Petrově vztahu se dozví jeho bratr Filip, když ho náhodou uvidí na ulici objímat Lucii. Petr se od svého bratra nyní osamostatnil. Filip za bratra smutní, že se zamiloval právě v této době, kdy bude za nedlouho povolán na frontu.
Petr a Lucie sní o svém manželském svazku. Petrovi rodiče by to nedovolili s chudou dívkou. Po dvou měsících, když má jejich láska vyvrcholit, navštíví na Velký pátek varhanní koncert. Kostel se však ocitne pod náletem, konstrukce kostela dostane zásah, celá stavba se počne hroutit. Na oba dva se svalí mohutný pilíř a pohřbí je pod svými sutinami.
Citát z knihy:
Zítřek – Ti kdo přijdou po nás, stěží si budou moci představit, kolik němého zoufalství a bezedného žalu bylo ve 4. roce války obsaženo v tomto slově – zítřek.