Petr a Lucie – rozbor díla k maturitě (9)

 

Kniha: Petr a Lucie

Autor: Romain Rolland

Přidal(a): noname

 

 

ROMAIN ROLLAND (1866-1944)

Osobnost, život autora:

–        francouzský prozaik, dramatik, esejista, hudební historik a literární kritik

–        Nobelova cena za literaturu – 1915

–        v chlapeckém věku projevoval veliké nadání – 1880 stěhování do Paříže, aby mohl získat co nejlepší vzdělání

–        vystudoval historii, poté pokračoval 2 roky studium v Římě (zde zahájil svou literární činnost)

–        profesorem dějin umění (Ecole Normale) a přednášel dějiny hudby na Sorbonně; současně hudebním kritikem a psal hudební monografie

–        od roku 1912 výhradně umělecká činnost

–        1904 – začal pracovat na jeho stěžejním díle, románu Jan Kryštof, který vyšel roku 1914 a 1915 za něj získal Nobelovu cenu (částku spojenou s cenou věnoval na zmírnění útrap lidí postižených 1.sv.válkou)

–        své humanistické a pacifické názory projevoval prací u Červeného kříže, ovlivňoval veřejné mínění díky svým esejím z oblasti politiky, divadla, …

–        kvůli dlouhodobé práci na románu Jan Kryštof chtěl napsat něco kratšího, napsal román Dobrý člověk ještě žije

–        v této době napsal i novelu Petr a Lucie

–        1922-1933 práce na rozsáhlém románu Okouzlená duše – stal se známou postavou světové kultury – po okupaci Německem nacisté Rollanda zatkli, aby nezpůsobil světovou vlnu nevole (i přes to, že Rolland propagoval Sovětský svaz a jeho socialistickou formu vlády, kritizoval fašismus, Mnichovskou dohodu, kritický postoj ke Stalinovi (1939)

–        kromě prózy je i autorem životopisů významných osobností (Beethoven, Tolstoj,…), mnoha divadelních her (pro tzv. lidové divadlo)

–        Romain Rolland zemřel roku 1944 v Burgundsku, ve městečku Vézelay poblíž svého rodiště.

 

Dílo:

–        romány a novely: Jan Kryštof (1912, románový cyklus), Dobrý člověk ještě žije (1919, historický román), Petr a Lucie (1920, milostná novela), Okouzlená duše (1933, románový cyklus)

–        divadelní hry: Baglioniové, Tragédie víry, Přijde čas,…

–        životopisy, eseje a ostatní: Život Beethovenův (monografie), Život Michelangelův (monografie), Vzpoura strojů (Filmový scénář),…

 

PETR A LUCIE (1920)

–        ralismus

–        protiválečná novela (málo postav, krátký dějový spád)

–        milostná, lyrická, psychologická novela zaměřená proti válce

–        obsahuje dvě dějové linie – válka, láska

–        Paříž, období 1. sv. války, od středy večer 30. 1. do Velkého pátku 29. 3. 1918

–        jednoduchý děj, výborně propracovaný

–        podrobně popisuje pocity lidí

–        zamyšlení, které doplňují děj

–        pocit, jako bychom sami žili v té době a prožívali to s nimi

–        úvahy o životě

 

POSTAVY:

Petr – pochází z bohaté měšťanské rodiny, je nevinný, nenávidí válku; do Lucie se zamiluje na první pohled; milý, upřímný, uzavřený; mladý a nedokáže zapadnout do společnosti; snílek, co žije snadný život; často se rozčiluje nad světem; občas pesimistický, smutný a beznadějný

Lucie – pochází z chudé rodiny; dcera tovární dělnice, živí se malováním obrázků – překreslování fotografií a obrazů; má těžký život; vnímá svět reálněji oproti Petrovi; nezajímá se o budoucnost, žije přítomností; baví ji život, skromná

Filip – Petrův bratr; srdečný a vstřícný; jde do války, jeho život je obětován

 

JAZYK:

–        zamyšlení, které doplňují děj

–        krátké věty – dochází k napětí

–        vyskytuje se také přímá řeč, ale díky myšlenkám se toho dovídáme mnohem více, než by bylo řečeno ústy

–        kontrasty (láska x válka; život x smrt; Petr z dobré situované rodiny x Lucie se musí živit sama)

–        spisovný jazyk, občas přechodníky

–        symbolická označení, občas archaismy, francouzské výrazy

–        psáno v –er formě

–        obsahuje úvahy, kontrast

 

KOMPZICE:

–        úvahové pasáže

–        lyrické prvky i rétorický styl

 

LIT. ŽÁNR:

–        Milostná, lyrická, psychologická novela zaměřená proti válce.

 

DĚJ:

Jednou z hlavních postav novely je Petr, který žije společně se svým bratrem Filipem u rodičů. Otec byl soudce a matka dělnicí v továrně. Rodiče jsou křesťany. Oba bratři se mají velmi rádi a rozumí si. Odloučí je až Filipův dobrovolný odchod na frontu. Petr byl osmnáctiletým studentem, který má být za půl roku odveden na vojnu. Jednou při návratu ze školy si všiml neznámé dívky v metru. V tom se ozvala ohlušující rána. Petr neztrácel čas, popadl dívku za ruku. Pustili se, až když musela Lucie vystoupit. V tom zmatku se mu však dívka ztratila. Nemohl na ni zapomenout. Později ji potkal na nábřeží, ale bál se ji oslovit a jenom se červenal. Až po několika dnech se s ní dal do řeči. Společně seděli na lavičce a povídali si. Petr se dověděl, že Lucie žije jenom s matkou. Měla matku nesmírně ráda, ale když se dověděla, že chodí s nějakým mužem a že s ním dokonce čeká dítě, tak její vztah ochladl a zbyla jenom úcta. Lucie pocházela z velmi chudé rodiny. Matka pracovala v továrně na střelivo a Lucie si přivydělává jako malířka, ale nepovažuje svá díla za velké umění. Petr a Lucie se začali pravidelně scházet. Petr čekal každé ráno na Lucii u tramvaje a doprovázel ji, když prodávala lidem obrázky, které si u ní objednali. Malovala hlavně podobizny a to především z fotek. Petr chtěl, aby ho také namalovala, a proto se dohodli, že Petr přijde k ní domů. Lucie bydlela ve starém domě. Petr ukázal Lucii svou fotografii z dětství a začali si povídat. Lucie mu říkala, že matka pocházela z bohaté měšťanské rodiny, ale zamilovala se do venkovského učitele a rodiče jejich lásce nepřáli, ale nakonec se vzali, tak se jí rodiče zřekli. Matčin muž, ale zemřel, a tak se matka musela o sebe a o Lucii postarat. Lucie ani její matka se nepokoušely znovu navázat vztah s prarodiči.  Petrův bratr se vrátil na pár dnů domů a poznal na svém bratrovi, že je zamilovaný. Chtěl, aby byl Petr šťastný. Petr a Lucie se stále více sbližují. Nastaly Velikonoce a Petr chodil za Lucií do jejich domu. Společně sedávali a plánovali si budoucnost. Tušili však, že k jejich plánům nedojde a že to jsou vlastně nesplnitelná přání. Nebyli schopni to vyslovit nahlas. Oba se války moc báli a nechtěli se odloučit. Na Velký pátek šel Petr s Lucií do chrámu Matky boží. Začaly nálety. Vše se chvělo. Šel slyšet jenom křik lidí a výbuchy. Petr a Lucie se k sobě jenom tiskli. Začal se chvět i mohutný pilíř, který držel celý chrám. Lucie se vrhla na Petra a chtěla ho vlastním tělem chránit. Pilíř spadl a milence pohřbil pod svými sutinami.

 

TÉMA A HLAVNÍ MYŠLENKA:

–        zoufalý protest proti válce

–        Nelehký život společnosti v těžkém období.

–        Dílo také ukazuje vzpouru dvou mladých lidí, kteří se setkávají náhodou a následně tragédii těchto dvou mladých lidí.

–        Celý příběh řeší téma touhy po životě v období války, kdy život každého visí na vlásku.

–        Autor se snaží říci, že válka je zbytečná a hloupá a umí zničit všechno hezké a že láska a vztah dvou lidí dokáže překonat problémy a trápení.

 

KOTEXT AUTOROVY TVORBY:

–        Inspirace z bombardování Paříže na Velký pátek 1918 (mezi obětmi i autorovi přátelé)

–        Rolland se věnoval hlavně divadelní oblasti tvorby.

–        Je autorem například her o francouzské buržoazní revoluci: Vlci, Danton, Čtrnáctý červenec. Zaměřoval se na tvorbu protiválečných děl (Okouzlená duše nebo Dobrý člověk ještě žije).

–        Napsal cyklus dramat, významné byly i jeho životopisy známých osobností nebo jeho muzikologické práce a publicistické projevy.

–        Nejvíce se proslavil románovým cyklem Jan Kryštof, za který dostal v roce 1915 Nobelovu cenu za literaturu.

 

VLIV DÍLA:

LITERÁRNĚ HISTORICKÝ KONTEXT:

–        Dílo vzniklo po 1. světové válce jako reakce na nesmyslnost války.





Další podobné materiály na webu: